Duchovní příčiny nemocí

Základem nemocí jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované. Akutní silné negativní emoce způsobují akutní zdravotní potíže emoční stres. Je několik základních skupin emocí, které ovlivňují biologii těla. První skupinou jsou emoce zlosti. Jí je podobný hněv, zuřivost, popuzenost, rozhořčení, nenávist.
Další skupině negativních emocí dominuje smutek, a patří tam 
žal, zármutek, sklíčenost, melancholie, sebeobviňování, pocit osamělosti, zoufalost. 
Takové pocity vědomé či neuvědomované blokují tělesnou energii. Smutek je spojený s depresí, s nízkým tlakem, malou energií a sníženou imunitou. Do skupiny strachu patří úzkost, nervozita, obavy, zděšení, podezíravost, pochybnost, fobie, panika.Emocionálním konfliktem rozumíme chronické emocionální, nevyřešené a nezpracované, vnitřní trauma - neustálé vnitřní napětí vyvolané vnitřním konfliktem, které odebírá mnoho životní energie. "Sžírá" nejdříve naši mysl a potom i naše tělo 
To je velmi zjednodušený výčet toho, jak působí dlouhodobé negativní emocionální vyladění na naše zdraví a jaké nemoci nám způsobuje. 

Úvahy o nemoci 
Úvod přednášky Dr. Med. Antona Wille „Gedanken über Gesundheit und Krankheit“ (Úvahy o zdraví a nemoci) 
Zkusme se podívat na příznaky nemocí jako na posly, kteří nás na něco upozorňují. Nemoc jako existenciální stav člověka poukazuje ke zdraví. Nemoc mi umožňuje uvědomit si skutečnost, že se mi něčeho nedostává, skutečnost, že neprožívám to, čím jsem ve své podstatě. A tak právě nemoc mě může do hloubky upamatovat na mé bytí a uvědomit si sebe sama. Čím méně sám sebe vnímám, tím více se zaplétám a uchyluji do světa hmoty. Z nejhlubšího trojjediného spojení těla, duše a ducha se dostávám do svázanosti s hmotným světem, s pouhou tělesností.
Nemoc je existenciální stav. Slovo existence, odvozené od latinského ex-stare, nám připomíná, že se nacházíme vně, tj. vně své pravé podstaty. Také biblický příměr vyhnání z ráje poukazuje na existenciální stav stání vně sebe sama (odloučenosti od své podstaty); tak tedy v nemoci, kdy jsme se odloučili sami od sebe, jak v mínění, tak ve víře, necítíme žádné spojení, ale cítíme se zcela ztraceni ve své pomíjivosti. Neboť bez bdělého, čistého vědomí spojení nezávislého na čase se na každý nepříjemný fyzický i psychický symptom pokládá temný stín pomíjivosti. Tak dostává nemoc, ať už vědomě či nevědomky, jakýsi punc blížícího se umírání a smrti. A podle toho, zda člověk žije s vědomím nadčasového spojení se svou podstatou či nikoliv, se může rozhodnout, zda symptom jeho nemoci poukazuje na smrt nebo znamená pouze tělesnou změnu. 

Naše lékařství a my všichni děláme, jako by nemoc byla jakousi chybou přírody, protivníkem, proti němuž je třeba bojovat, něčím ošklivým, co je třeba vymýtit. Opačný pohled nám však může přinést nové poselství: nemoc je stav léčení. Co to znamená? Nemoc je stav, z něhož můžeme vykročit směrem ke zdraví. Nemoc jako stav, kdy se ocitáme vně sebe sama, nás upomíná a probouzí v nás touhu vrátit se zpátky domů, zpátky k sobě. Tento domov zahrnuje všechny naše touhy po vlasti či míru, po zdraví a štěstí. V zesílené podobě toto téma znovu nalézáme v symbolu ráje. Tento příměr nepopisuje historickou událost, ale vnáší do vědomí člověka hluboko v jeho nitru zakořeněnou vzpomínku. A jako protiklad ráje tu stojí naše vlastní existence, náš život. Mezi ním a rájem zůstala tato vzpomínka jako neviditelné spojení pro ty, jež ji tuší, věří v ni a vnímají ji. Slovo spojení nám připomíná ještě další slovo – víra. V nejpůvodnějším a nejhlubším slova smyslu je víra uchovaným spojením mezi rájem a naší současnou existence, mezi Stvořitelem a stvořením, spojením, jež neupadlo v zapomnění. 
Pokud ji tedy vnímáme takto, pak je nemoc velkým poselstvím, poselstvím léčení. Ukazuje člověku, kdo vlastně je a kam kráčí. Když dospějeme k tomuto poznání, ztrácí na důležitosti a významu otázka, proč k nám nemoc přišla. Proč je otázka, která nás zavádí zpět do minulosti. Na její místo pak může nastoupit otázka po smyslu nemoci, tedy k čemu nás nemoc potkala, co nám přináší a kam nás vede. Proč nás vždy zavádí do stavu hloubavého klidu či pocitů viny z toho, co jsme udělali. Naproti tomu otázka k čemu nás staví na nohy a ukazuje nám směr. Otázka k čemu dává smysl našemu dalšímu konání a dovoluje nám na Velký pátek zahlédnout i Boží hod velikonoční a na Křížové cestě vzkříšení. 
Jako lékař se vůbec nestydím za to, že vyslovuji tato slova. Bez těchto slov a bez tohoto poznání ztrácí veškerá lékařská terapie smysl, v nejlepším případě je pouze čistě kvantitativním prodloužením času, který prožijeme na této Zemi, který však nemá žádnou hodnotu, pokud kromě něj nepřijde něco dalšího. A naopak tento čas nabude významné hodnoty, pokud si budeme vědomi, co všechno můžeme, byť jen v jedné vteřině milovat, za co všechno můžeme být vděčni a z čeho všeho se můžeme v životě radovat. Láska, vděčnost a radost ze života staví kousíček po kousíčku, krůček za krůčkem naši věčnost nepodléhající času, naše vlastní Nebe. Nebe není žádné zeměpisné místo kdesi nad Zemí. Nebe je duchovní spolutvoření stvoření se Stvořitelem. 
V dnešním lékařsko-terapeutickém jednání velmi často a mnohostranně chybí platná odpověď na otázku k čemu? Toto jednání a přístup je orientovaný pouze vědecko-materialisticky, ale vůbec nejeví známky lidskosti a duchovnosti. Chybí v něm člověk jako smysluplný koncept. A tím je to, k čemu se člověk do tohoto světa vlastně narodil. V tomto bodě selhává každá terapie, pokud není schopna pacientovi říci, k čemu se vlastně narodil a co je smyslem jeho života. 
A tím se dostáváme k jádru, k základní myšlence a rozhodující otázce: otázce po smyslu života. Odpověď, s níž se ztotožňuji, zní: objevení duchovního rozměru života prostřednictvím oduševnělého těla. To předpokládá od lékaře i terapeuta, že chce-li člověka smysluplně ošetřit, musí ho poznat a uznávat jako trojjedinou jednotu těla, duše a jeho duchovní součásti.

Co je nemoc a léčení 
výňatek z úvah M. Schneider – Ins Wort gebracht („Vyjádřeno slovy“) 
Nemoc vzniká tam, kde je přeslechnuta duše, protože duše k nám promlouvá skrze tělo.
Je to výzva k zastavení se na své cestě, naslouchání svému nitru, výzva k pozornosti k sobě a pochopení sebe sama skrze zklidnění, uvědomění a prociťování při cestě do nitra a opětovnému nabírání sil. Nutí nás k zamyšlení nad svým dosavadním životem, chce po nás, abychom se podívali, odkud a kam kráčíme, a nalezli své místo v životě. Nemoc jako řeč duše poukazuje na to, že náš dosavadní život vyžaduje změnu, neboť jsme dosud málo zohledňovali své předurčení zakotvené v hloubce naší bytosti a přehlíželi naši duchovní podstatu. Nemoc je láska, kterou k nám promlouvá Bůh, abychom postupně dokázali naši duchovní podstatu pochopit a realizovat. 

K příčinám nemocí patří neklid duše, nedostatečný pocit bezpečí, nadměrná ctižádost, útlak či potlačování sebe sama jako následek sebehodnocení, přetěžování sebe sama, nepřiměřenost v jednání a konání a pocity viny. Dalšími spolupříčinami těžkých onemocnění orgánů, způsobených velkým nedostatkem vitální síly v těle, jsou trvalé trápení, strádání či nenaplněná touha. Ten, kdo se nemoci postaví, prokazuje přítomnost zdravých sil ve své duši. Rezignace vůči nemoci naopak ukazuje na vyčerpání a trvalý nedostatek síly. Díváme-li se na nemoc jako na zlo, podlamuje takový postoj naši důvěru v uzdravení, a pak nám hrozí, že jí podlehneme. Každé takovéto zdánlivé zlo je nám však dáno pro mnohem vyšší cíl, kterým není nic menšího, než uzdravení naší duše. 
Nemoc nám slouží tak dlouho, dokud nenaplní své poslání pomoci nám nalézt svou cestu k vnitřnímu řádu. Smyslem a účelem nemoci, kterou jsme dostali, je posílení osobnosti na duchovní úrovni. Nemohoucnost, kterou nemoc je, nám přináší stále nové situace k získání zkušeností, k nimž bychom ve stavu zdraví nikdy nemohli dojít. Tím se stáváme citlivějšími a více připravenými k novým náhledům na život. 
Naplnění touhy po vyléčení od nás vyžaduje naprosto bezpodmínečné ztotožnění sebe sama se svým uzdravením bez jakýchkoliv podmínek a pochybností. Na cestě do nitra se postupně otevíráme poznání a porozumění příčině nemoci a svému životnímu úkolu. Léčení se děje v naprostém odevzdání a otevření, bez jakýchkoliv úmyslů a podmínek, s přístupem „ať se stane Tvá vůle“, neboť ve skutečnosti je to Boží láska, která nás dovede k celistvosti, léčení a uzdravení.



Nadváha 
je obrana.je výrazem lidské neschopnosti řešit s pocitem klidu a vědomím správnosti svého konání nashromážděné problémy, podmínky a situace, do nichž se člověk narodil a které se má v životě naučit zvládat. Člověk utíká. Utíká do světa sladkostí, jídla, a přitom ani mnohdy nevnímá, kolik a proč jí. Jen potřebuje potěšit, pohladit, zastřít bolest, zmírnit těžkosti života a jeho zkoušek. I ten kdo příliš nejí a je přitom obézní, je vtřeba pouze v podvědomí stižen pocitem nutnosti ochrany, obrany před faktem, že život neodpovídá jeho tužbám. Chyba v jednání a uvažování se projeví v dysfunkci žláz s vnitřní sekrecí. 
Nebojujte nejprve se svými nadbytečnými kilogramy, i když možná na čas úspěšně, ale zejména v první řadě zvládněte sami sebe. Naučte se milovat svět, jaký je, naučte se chápat smysl životních zkoušek a věřit v krásu příštích chvil. Jestliže toto zvládnete, poté každá dieta a omezení stravy v objemu nebo čase (odhodlání už nejíst večer)budou mít trvalé následky. 
Neboť odložíte pouze to, co už nepotřebujete. Přebytečný tuk je jako teplý šat, který si dáváte, když se v životě chvějete zimou nelásky a klepete strachem z prožitého či očekávaného. Když v přírodě vysvitne slunce a přijde obrozující jaro, svůj teplý šat odložíte. Obdobně přistupte k odložení přebytečných kilogramů. Nesnažte se sundávat Vás chránící kabát (hubnout), jestliže venku (v životě) stále vládnou chlad a plískanice nedobrých mezilidských vztahů. 
(z knihy CO NÁM TĚLO ŘÍKÁ aneb po stopách nemocí od Miroslava Hrabici)
Léčivá formulka při nadváze: 
Jsem v bezpečí tam, kde jsem. Vyvářím si vlastní bezpečí. Mám se ráda a jsem se sebou spokojená. Neustále jsem v bezpečí, ochraňuje mě Boží láska. Právě teď si vytvářím život tak, jak chci. Jsem v bezpečí. 

Málo se ví o tom, že močový měchýř je velký kamarád s mozkem. Proto i potíže v něm (epilepsie, nádory, otoky, atd.) řešíme působením na močový měchýř. 
Nejznámějším důsledkem dysfunkce ledvin jsou bolesti kolen z vnitřní strany. Jsou to však i potíže s močením, narušená funkce pohlavních orgánů, problémy spojeny s nedostatečným vylučováním toxických látek z těla. Právě ledviny jsou klíčovým orgánem při detoxikaci organismu. 
Slabost a dysfunkce žlučníku se projevuje bolestmi velkých kloubů (ramena, kyčle, kolena z vnější strany, lokty) a někdy je napaden i nervový systém. I z vlastní zkušenosti víme, že dysfunkce žlučníku představuje zvýšené riziko úrazů velkých kloubů. 
Slabost jater s sebou přináší zhoršení schopnosti vyrovnávat se s vnějšími vlivy, proto v tomto období propukají alergie nejrůznějšího druhu; od alergie na pyl, prach, zvířecí chlupy, až po alergii na tchýni. 
Dysfunkce srdce se projevuje dušností, otoky, arytmií, a podobně. 
Slabost tenkého střevase projevuje například zažívacími problémy, bolestmi páteře, plochými nohami, plísňovitostí, kterou podporuje hlavně bílý cukr a sladkosti (plísně vaginální, nehtové, mezi prsty), atd. 
Potíže krevního oběhu se mohou projevovat například změnou srdečního rytmu, tepu, ztěžknutím končetin, mravenčením v nich. To mravenčení může být i v rukách i v nohách. Příčinou je zablokovaná krční páteř (nejužší místo, kterým musejí protékat tělní tekutiny). Doporučujeme každé ráno na stolici mačkat okolí hlavního kloubu pravého palce a pak s ním vytrvale točit, až dojde k jeho uvolnění. Volný hlavní kloub pravého palce = uvolněná krční páteř. 
Oslabená slezina se projevuje snížením obranyschopnosti těla, malou odolností proti infekcím, nachlazením, špatným krevním obrazem a stavem bílých krvinek. Slezina se považuje za jakési lymfatické srdce a má velký vliv na všechny pochody v jeho systému. 
Slabost slinivky je v slizničních orgánech: od poruch trávení (nadýmání, látková výměna, žaludeční a dvanácterníkové vředy, zácpa) přes dýchací potíže až po poruchy v menstruaci. 
Žaludeční potíže bývají většinou následkem problémů slinivky, jater, žlučníku i dvanácterníku. V samotném žaludku to můžou být vředy -projevují se bolestmi v levé části hrudníku (často považovány za bolesti), potížemi těsně po jídle, tlaky v horní části břicha a podobně. 
Slabost plic se projevuje v nedostatečnosti samotných plic, většinou špatným dýcháním, spolu s narušením sliznic a v přehnané citlivosti pokožky. K tomu obyčejně přistupují poruchy lymfatického systému, zejména v oblasti hrudní kosti. Proto jsou velmi vhodné lymfatické masáže. 
Potíže tlustého střeva nastávají velmi nenápadně menšími mechanickými projevy v pravé, spodní části břicha, které se pak začínají přesunovat do levé strany břicha. Kromě zácpy, v důsledku které dochází k zamořování organismu toxickými látkami je dalším jevem průjem. Při tom je tlusté střevo buď velmi zanesené, takže sliznice téměř s materiály nepřicházejí do kontaktu, nebo jsou sliznice tak slabé, že nedokážou vstřebávat vodu a výživné látky.

Afirmace

Co je afirmace? 
Ve slovníku nalezneme význam tohoto slova ve smyslu přisvědčení, přitakání, ujištění, tvrzení. Každým okamžikem dne se o něčem ujišťujeme a v duchu každý z nás používá slovní spojení, kterými sám sebe, svůj vzhled, náladu a své činy hodnotí. 
Postavíte se ráno před zrcadlo a říkáte si „dneska vypadám hrozně…to zase bude den…nemám vůbec energii…stejně se mi to nepodaří atd. Bohužel afirmace většina z nás využívá proti sobě! 
Proč z nich raději neučinit pozitivní tvrzení, vyvolávající pozitivní myšlenky, pomáhající vám soustředit se na svou sílu a na schopnost tvořit si a mít to, co si přejete. Moc afirmací je silná ať už si to uvědomujeme či ne. Afirmace jsou jako semínka zasazená do země. Trvá nějaký čas, než vyrostou do celé své krásy. 
Sestavte si své vlastní afirmace, které Vám vyhovují. Nechť obsahují to, po čem toužíte, jak chcete vypadat, kým se chcete stát, čeho chcete dosáhnout. Formulujte je v přítomném čase. Říkejte si ale jen takové, kterým jste schopni uvěřit. Nedělejte, ale nic násilně, říkejte si je jen, pokud u nich cítíte nadšení a radost. Spojte je s vizualizací a uvěřte jim tak jako by již byly skutečné. Například: 
Dnes je fantastický den! 
Cítím se nádherně! 
Každý den se v mém životě dějí zázraky! 
Každá buňka, každý nerv, každý sval v mého těla se obnovuje, čistí a uzdravuje! 
Jsem zcela zdravý, silný a plný energie! 
Vypadám skvěle a jsem ve výborné fyzické kondici! 
Jsem zdravý a silný! 
Každý den se dějí zázraky! 
Jsem plný energie! 
Vypadám jedinečně! 
Každý den dostávám skvělé nápady! 
Daří se mi ve všem, do čeho se pustím!

Sestavte si své vlastní, klidně si je sepište, pověste někam, kde na ně uvidíte (nejlépe do koupelny a po ránu si je můžete hned zopakovat). Každý den máte možnost se rozhodnout, zda budete šťastný, či nešťastný, je to ve Vaší mysli! Zvolte si radost! Zvolte zdraví, lásku, úspěch, prosperitu a štěstí!

Výběr nejčastějších psychosomatických problémů a jejich příčin

Bolesti hlavy: příliš agresivní nebo nedostatečné sebeprosazení, nejistota a tendence k uhýbání před konflikty 

Bolesti a problémy s krční páteří: nízké sebehodnocení, neschopnost zajistit si životní podmínky, přehnané zajišťování si podmínek k životu 

Bolesti páteře a jakékoliv problémy páteře: narušen vůdčí princip a životní stabilita, bezcharakternost a bezpáteřnost nebo také přílišná tendence k omezování a řízení jiných 

Bolesti a problémy s koleny a kyčelními klouby: preference dalekých a vysokých vizí a idejí, neklid a věčná touha po cestování, nebo také přílišná usedlost a neschopnost cestovat 

Problémy se srdcem, infarkt, ateroskleróza: nelaskavost, vnitřní nadřazenost, povýšenost, chlad, neschopnost lásky, neschopnost se oddat 

AIDS – přílišná citová vázanost či naopak nevázanost, přecitlivělost, nedostatečná citová stabilita, vnitřní rozervanost, neustálé hledání sebe sama prostřednictvím druhých 

Rakovina: vnitřní nespokojenost, vyhýbání se řešení hlubokých psychických problémů, tendence k sebezničení, neschopnost přiznat si chyby, strachy a obavy, manipulace sebou samým a svým okolím, silné ego, pokrytectví a jejich nezvládání, sebeobětování 

Močové cesty, ledviny, pohlavní orgány: citové a vztahové problémy, nezvládnuté vztahy, nízké hodnocení partnery, nepřiznané či neuvědomělé sadistické a masochistické sklony 

Vady řeči, koktání, dyslexie, záněty plic a průdušeknedostatečné sebevyjádření, potlačování vlastního projevu autoritou z okolí, vědomí obtížnosti vybudování vlastních životních postojů v konfrontaci s existujícím nátlakovým jednáním ze strany okolí 

Zácpa, problémy se zažíváním a střevní problémy: přílišná falešná skromnost, přivlastňování si věcí a skutečností, nedostatečný nadhled nad situacemi života, přílišné analytické myšlení a tendence k přehnané analýze a nimrání se v detailech 

Psychické problémy, schizofrenie, alkoholismus, narkomanie, závislostineschopnost ukotvit se v pozemské realitě, tendence k ulétávání do jiných sfér, neschopnost vnímat pozemskou realitu naplno a všemi smysly 

Problémy s prsy, nemoci vlastních dětí: poškození citového vývoje, nedostatečná citlivost, přecitlivělost, neschopnost ukotvit se v pozemské existenci a využít zkušenosti předešlých generací, špatné vztahy s rodiči zejména s matkou 
Alergie: STRACH ZE ŽIVOTA; konflikt mezi vysokou agresí a vysokou senzibilitou; válka na tělesné rovině; nadměrná reakce, velké zbrojení, obrana, zakrytý obraz nepřítele; silná nevědomá agresivita, nahromadění vzteku a agrese, potlačení vitality, potírání toho, co vyvolává strach, strach ze života, mocenské hry: alergeny zabraňují tyranizování okolí a tím vyžívání agresí, z toho vyplývají pocity viny, které vedou k dalšímu potlačování agresí; alergeny: symboly pro vše vitální, špinavé s obzvláštním důrazem sexuální složky jako něčeho nečistého, špinavého… 
zvířecí srst: strach z lásky, z animality, pudovosti, špíny 
kočky potlačení mazlivosti, přítulnosti 
pes potlačení agresivity, bojovnosti 
květní pyl strach z plodnosti, sexuality, lásky 
domácí prach, roztoče strach ze špíny, nečistoty 
potraviny strach ze života 
plody sexualita, plodnost 
mléko mateřství 
alkohol ztráta kontroly; uvolnění temných sil 
kosmetika, vůně sexuální přitažlivost, ženskost, opojení, povrchnost 
barvy, laky, lepidla vše nepřirozené, umělé, povrchní 
léky závislost, ztráta kontroly, potlačení přirozenosti, strach ze ztráty kontroly 
celkově: vyčistit své tělo od negativních myšlenek, pocitů a strachů, vědomě si přiznat něco, naučit se smířit se, odpustit, přijmout své nepřátele 
Astma: strach, snaha uzavřít se před životem; vyjádření odporu, nesouhlasu s něčím; vydírání, útěk před něčím, s čím se nemohu vyrovnat; nerovnováha mezi mocí a bezmocí; „nemohu promluvit“ a „ nedostává se mi vzduchu“ při konfrontaci s dominancí jiných lidí; touha po čistém vzduchu; potřeba povznést se nad něco, vznést se a odletět pryč; nedostatek vzduchu jako živlu 
seberealizace, naučit se prosazovat, přijímat a vyjadřovat své myšlenky a pocity; naučit se komunikovat, otevírat se; vědomě uskutečnit sny vzlétající do výše; být sám pro sebe vším ve smyslu stačit sám sobě; uvolnit se a zbavit se pocitu strachu, úzkosti a odporu 

DUCHOVNÍ PŘÍČINY NEMOCÍ

20 druhov bolestí, ktorých zdrojom je konkrétny emočny stav

19.10.2015 14:32
20 druhov bolestí, ktorých zdrojom je konkrétny emočny stav     Bolesť niekde v tele je najbežnejším pociťovaným vnemom každého z nás. Tri hlavné manifestácie bolesti sú energia, vnímanie a fyzický prejav. Tradičným chápaním príčin bolestí je zmena...

Psychosomatika - psychoterapie a medicína

06.05.2013 10:35
  Slovník: Psychosomatika Psychosomatika - psychoterapie a medicína Klíčovým styčným bodem psychoterapie a moderní medicíny je psychosomatika. Není účelem tohoto článku zabývat se manipulativními mechanismy odlidštěné biologické, technické medicíny a farmaceutického komplexu ve...

Uzdrav své tělo - Louise L. Hay

11.03.2013 08:35
  Uzdrav své tělo - Louise L. Hay Všechny tzv. NEMOCI si v těle vytváříme sami. Tělo, stejně jako všechno ostatní, zrcadlí naše myšlenky a přesvědčení. Neustále k nám promlouvá, musíme si však udělat čas a naslouchat mu. Každá buňka v těle reaguje na každou myšlenku, která...

Duchovní příčiny nemocí

07.11.2012 11:44
  Duchovní příčiny nemocí Základem nemocí jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované. Akutní silné negativní emoce způsobují akutní zdravotní potíže emoční stres. Je několik základních skupin emocí, které ovlivňují biologii těla. První skupinou jsou emoce zlosti. Jí je...

Co nám říkají zuby

20.10.2012 09:41
  Co nám říkají zuby Náš chrup je jako klenba. Svorníkem jsou špičáky a základními pilíři zuby moudrosti. Špičáky rostou v době pohlavní zralosti, zuby moudrosti až tehdy, když proměna proběhne na všech úrovních. Dolní čelist vyjadřuje vztah člověka k prostředí. Horní čelist ukazuje...

Pravidla pro dohledávání psychické příčiny nemoci

20.10.2012 09:24
      Že psychika má velký vliv na vznik nemocí je již všeobecně známé. Naše psychika a naše tělo fungují jako spojité nádoby - něco se stane v naší psychice a automaticky to vyvolá změny i v našem těle. Tím, že člověk začne pracovat se svojí psychikou, bude tím ovlivňovat...

SYMBOLIKA ORGÁNŮ

20.10.2012 09:20
              "Zdravý člověk je krásný, ale musí na něj přijít trochu nějaké nemoci, aby se stal taky duchovně krásným."       Christian Morgenstern           Naše slovo "symbol" pochází z řeckého...

ETIKOTERAPIE - DUCHOVNÍ PŘÍČINA CHOROBY

29.09.2012 18:15
  ETIKOTERAPIE - DUCHOVNÍ PŘÍČINA CHOROBY   vychází z vlivu negativních pocitů na duši. Jestliže je pro nás zdraví nejdůležitější a známe 7 nejdůležitějších pocitů, které nám zdraví poškozují, pak si každý sám dovede pohlídat, aby mu některých z nich nevletěl do duše a nevzal mu...

Existuje řada nemocí,které se projeví sice tělesně,ale mají příčinu v duševní oblasti.

29.09.2012 18:13
  Existuje řada nemocí,které se projeví sice tělesně,ale mají příčinu v duševní oblasti.       Na následujících stránkách budou vyjmenovány známé i méně známé příznaky nemocí.Ukaždého z nich si přečtěte,co je možné považovat za jeho ,,pravděpodobnou" příčinu.Existuje...

Nemoci těla a jejich duchovní významy

29.09.2012 16:06
    Nemoci těla a jejich duchovní významy: Achillova pata- nejsilnější vaz těla, klasická slabina zranitelnost, duševní elán, pokrok, vzestup   bok levý- levá strana těla- ženská citová strana   brada- vůle, schopnost prosadit se,...

DUCHOVNÍ PŘÍČINY NEMOCÍ

KAUZALITA V LÉKAŘSTVÍ - Rüdiger Dahlke Nemoc jako Cesta

  KAUZALITA V LÉKAŘSTVÍ Problém kauzality má pro naše téma tak velký význam proto, že jak školská medicína, tak psychologie i sociologie se předhánějí ve snaze objevit pravé příčiny chorobných příznaků a jejich odstraněním uzdravovat svět. A tak jedni hledají příčinu ve virech a...

ANALOGIE A SYMBOLIKA PŘÍZNAKU

  ANALOGIE A SYMBOLIKA PŘÍZNAKU Přicházíme teď k ústřední technice výkladu, kterou není lehké vysvětlit ani naučit se. Především je nutné rozvíjet intimní vztah k řeči a naučit se vědomě sledovat, co se říká. Řeč je grandiózní pomůckou k pochopení hlubších a málo viditelných...

VZÁJEMNOST PROTILEHLÝCH BIPOLÁRNÍCH PŘÍZNAKŮ/STUPNĚ ESKALACE

  VZÁJEMNOST PROTILEHLÝCH BIPOLÁRNÍCH PŘÍZNAKŮ Už při pojednání o polaritě jsme viděli, že za každým takzvaně protikladným párem se skrývá jednota. I symptomatika protilehlých pólů navazuje na společné téma. Není to tedy protimluv, jestliže se jak u zácpy, tak u průjmů...

VLASTNÍ SLEPOTA

  VLASTNÍ SLEPOTA Při sledování dalších klinických obrazů nemoci by bylo velmi užitečné, kdybyste u jednotlivých obrazů mysleli na nějakého příbuzného či známého, u koho se odpovídající* příznak vyskytl či vyskytuje. Tak budete mít možnost vyložené souvislosti si ověřit. Zároveň...

1. INFEKCE

  1. Infekce Infekce představuje nejčastější základ chorobných procesů v lidském těle. Častými, akutně se projevujícími příznaky jsou zápaly, a to od nachlazení přes zápal plic až k choleře a neštovicím. V latinském názvosloví nám prozrazuje koncovka -itis, že se jedná o...

2. OBRANNÝ SYSTÉM

  2. Obranný systém Bránit se, znamená nevpouštět dovnitř. Opačným pólem obrany je láska. Můžeme ji definovat z nejrůznějších úhlů pohledu a v nejrůznějších rovinách, přesto se dá každá forma lásky redukovat na akt vpouštění. V lásce člověk otevírá hranice a vpouští cosi, co...

3. DÝCHÁNÍ

  3. Dýchání Dýchání je rytmický děj. Skládá se ze dvou částí: vdechu a výdechu. Lze na něm dobře ilustrovat zákon polarity. Oba póly - vdech a výdech - svým pravidelným střídáním vytvářejí rytmus. Jeden pól si vnucuje druhý, žije z něho. Zrušíme-li jednu fázi, ztratí se i druhá....

4. TRÁVENÍ

  4. Trávení Při trávení dochází k něčemu velmi podobnému jako při dýchání. Dýcháním přijímáme okolní svět, asimilujeme jej, a to, co asimilovat nejde, vracíme. Totéž se děje při trávení, tento proces však zasahuje hlouběji do látkové výměny těla. Dech je ovládán živlem vzduchu,...

5. SMYSLOVÉ ORGÁNY

  5. Smyslové orgány Smyslové orgány jsou branami vnímání. Jimi jsme spojeni s vnějším světem. Jsou to okna do naší duše, jimiž hledíme ven - abychom nakonec viděli sami sebe. Neboť tento svět, který poznáváme svými smysly a v jehož neotřesitelnou realitu pevně věříme, ve...

6. BOLESTI HLAVY

  6. Bolesti hlavy Bolesti hlavy jsou známy teprve několik století, v dřívějších kulturních epochách se o nich nevědělo. Zvláště v civilizovaných krajinách jich přibývá, až 20 % zdravé populace udává, že jimi trpí. Podle statistiky jde o převahu žen a „horních vrstev"...

7. KŮŽE

  7. Kůže Kůže je největším lidským orgánem. Plní řadu funkcí, z nichž nejdůležitější jsou tyto: 1. ohraničení a ochrana 2. dotyk, kontakt 3. výraz, vyjádření 4. sexualita 5. dýchání 6. vylučování (pot) 7. tepelná regulace Všechny tyto mnohostranné funkce kůže vytvářejí...

8. LEDVINY

  8. Ledviny Ledviny reprezentují v lidském těle oblast partnerství. Bolesti a onemocnění přicházejí při partnerských konfliktech. Partnerstvím nemíníme sexualitu, ale zcela základní formu styku s lidmi. Specifický způsob, s nímž k lidem přistupujeme, se nejzřetelněji projevuje v...

9. SEXUALITA A TĚHOTENSTVÍ

  9. Sexualita a těhotenství Sexualita je nejrozsáhlejším polem, v němž se s tématem polarity aktivně vyrovnáváme. Tu každý pociťuje svou nedokonalost a hledá to, co mu chybí. Sjednocuje se tělesně s opačným pólem a v tomto spojení prožívá nový stav vědomí, orgazmus. Tento stav...

10. SRDCE A KREVNÍ OBĚH

  10. Srdce a krevní oběh NÍZKÝ KREVNÍ TLAK - VYSOKÝ KREVNÍ TLAK (HYPOTONIE - HYPERTONIE) Krev symbolizuje život. Je jeho materiálním nositelem a výrazem individuality. Krev je „velmi zvláštní šťáva" - je to šťáva života. V každé kapce krve je obsažen celý člověk, proto má...

11.POHYBOVÝ APARÁT/NERVY

  11. Pohybový aparát a nervy POSTOJ Hovoříme-li o postoji člověka, nemusí být hned jasné, zda míníme držení těla, či jeho vnitřní postoj. Tato jazyková dvojznačnost nemusí přesto vést k nedorozumění, neboť vnější postoj odpovídá vnitřnímu. V zevnějšku se zrcadlí nitro. Říkáme...

12. NEHODY

  12. Nehody Mnozí lidé velmi žasnou, vykládáme-li nehody týmž způsobem jako ostatní nemoci. Soudí, že nehody jsou něco docela jiného - přicházejí přece zvenku a těžko si za ně můžeme dávat vinu. Taková argumentace jen znovu ukazuje, jak zmatné a nepřesné je naše myšlení, jak se...

13. PSYCHICKÉ PŘÍNAKY

  13. Psychické příznaky Pod tímto názvem chceme pojednat několik častých poruch, které bývají označovány jako psychické, ačkoli víme, že takové označení nemá v rámci naší pozorovací metody velký smysl. Somatické příznaky od psychický nelze prostě ostře oddělit. Každý symptom má...

14. RAKOVINA

  14. Rakovina (malignom) K pochopení rakoviny je mimořádně důležité myslet analogicky. Musíme si uvědomit, že každý námi vnímaný nebo definovaný celek (jednotka mezi jednotkami) je na jedné straně částí nějakého většího celku a na druhé straně je složen z množství celků menších....

15. AIDS

  15. AIDS     AIDS jako zkratka pro Acquired Immune Deficiency Syndrome, což znamená syndrom získané ztráty imunity. Materiálním nositelem je virus HIV, mimořádně malý a citlivý virus, který může přežít jen ve velmi specifickém prostředí. Mimo lidský organizmus...

16. CO DĚLAT ?

  16. Co dělat? Po všech těchto úvahách a pokusech, jak se naučit lépe rozumět poselství příznaků, stojí před nemocným kardinální otázka: „Jak mi všechno tohle vědění pomůže uzdravit se? Co mám nyní dělat?" Odpověď na tyto otázky bude vždycky stejná: „Dívat se!" Tato výzva se zdá...