Síla pochybnosti
Pátá dohoda:
Buďte skeptičtí, ale naslouchejte
Pátá dohoda zní Buďte skeptičtí, ale naslouchejte. Budce skeptičtí, neboť většina z toho, co
slýcháte, není pravda. Víte, že lidé mluví pomocí symbolů a že symboly nejsou skutečné. Symboly
jsou pravdivé pouze díky naší vzájemné dohodě, nikoliv proto, že jsou skutečně pravdivé.
Druhá polovina dohody však zní naslouchejte a důvod k tomu je jednoduchý: Když se naučíte
naslouchat, pochopíte význam symbolů, které lidé používají. Pochopíte jejich příběh a komunikace
se velmi zlepší. Možná, že potom veškeré to zmatení mezi lidmi, kteří zemi obývají,
nahradí vzájemná srozumitelnost.
Jakmile si uvědomíte, že téměř nic z toho, co prostřednictvím symbolů znáte, není pravda,
potom pochybování nabývá mnohem většího významu. Pochybování je dovedností mistra, neboť
využívá síly pochybnosti k rozpoznání pravdy. Kdykoliv zaslechnete poselství sami od sebe
či od jiného umělce, jednoduše se zeptejte: „Je tohle pravda, anebo to pravda není? Je tohle
realita, anebo je to pouze realita virtuální?“ Pochybnost vás dovede za symboly a učiní vás
zodpovědnými za každé poselství, které předáváte nebo přijímáte. Proč byste měli chtít svou
víru vkládat do nějakého poselství, které není pravdivé? Tím, že pochybujete, nevěříte každému
poselství. Nevěřte symbolům, pak můžete sami sobě.
Jestliže tedy víra znamená bezpochybně věřit a pochybnost nevěřit, pochybujte. Nevěřte.
A čemu že to nebudete věřit? Nu, nebudete věřit všem těm příběhům, které my, umělci, vytváříme
pomocí svého poznání. Vy víte, že většina našich vědomostí není skutečná – celá symbolika
není skutečná – a tak mi nevěřte, nevěřte sami sobě a nevěřte nikomu jinému. Pravda nepotřebuje,
abyste v ní věřili; pravda jednoduše je a žije dál, ať už v ní věříte nebo ne. Lži potřebují,
abyste v ně věřili. Nevěříte-li lžím, neodolají vašemu skepticismu a jednoduše se vytratí.
Skepticismus se však může ubírat dvěma směry. Jeden směr znamená předstírat, že pochybujete,
neboť si myslíte, že jste příliš chytří na to, abyste byli důvěřiví. „Podívejte se, jak jsem
chytrý. Ničemu nevěřím.“ Toto není skepticismus. Pochybovat znamená nevěřit všemu, co
slyšíte. Nevěříte tomu proto, že to není pravda, to je vše. Být skeptický je být si zkrátka vědom
toho, že celé lidstvo věří lžím. Vy víte, že si lidé zkreslují pravdu, protože sníme a náš sen je
pouhým odrazem pravdy.
Každý umělec pravdu zkresluje, ale vy nemusíte kritizovat, co někdo říká, anebo toho člověka
nazývat lhářem. Všichni do jisté míry lžeme, avšak nikoli proto, že lhát chceme. Příčinou
jsou symboly, které jsme se naučili a způsob, jakým je používáme. Jakmile si toto uvědomíte,
pátá dohoda vám bude dávat smysl a dokáže váš život značně ovlivnit.
Budou k vám přicházet lidé a vyprávět vám svůj osobní příběh. Podělí se s vámi o své
hledisko, o jehož pravdivosti jsou přesvědčeni. Vy však nebudete posuzovat, zdali to pravda je,
či není. Nemáte žádný úsudek, ale máte respekt. Nasloucháte, jakým způsobem druzí lidé své
symboly vyjadřují, s vědomím, že cokoliv, co řeknou, je zkreslené jejich vlastními přesvědčeními.
Víte, že to, co vám říkají, není nic víc než příběh a víte to, protože to cítíte. Zkrátka to víte.
Také však víte, kdy jejich slova vycházejí z pravdy a víte to beze slova to je to hlavní.
Pravda nebo fikce, nemusíte nikomu jeho příběh věřit. Nemusíte si vytvářet názor na to,
co někdo říká. Nemusíte vyjadřovat svůj vlastní názor. Nemusíte souhlasit či nesouhlasit. Jen
naslouchejte. Čím přesněji dotyčný míří slovem, tím jasnější bude jím sdělované poselství, nicméně
slova, která pocházejí od jiného umělce, se vás netýkají. Vy víte, že to není nic osobního.
Nasloucháte a všem slovům rozumíte, ale ta slova na vás již nemají žádný vliv. Již neposuzujete,
co druzí lidé říkají, protože chápete, co dělají. Dávají vám pouze vědět, co se děje v jejich
virtuálním světě.
Vy již disponujete vědomím, že všichni umělci žijí ve svém vlastním snu, ve svém vlastním
světě. Cokoliv v tomto světě pokládají za pravdivé, pro vás však pravdivé není. Pravdivé je
pouze to, co ve svém světě vnímáte vy. S tímto vědomím neexistuje nic, co byste komukoliv
měli dokazovat. Nejedná se o to, jestli máte pravdu nebo se mýlíte. Respektujete cokoliv, co
druhý říká, protože je to jiný umělec, který hovoří. Respekt je velice důležitý. Když se naučíte
naslouchat, projevujete ostatním umělcům úctu – projevujete úctu jejich umění, jejich tvorbě.
Všichni umělci mají právo tvořit své umění tak, jak chtějí. Mají právo věřit čemukoliv, čemu
věřit chtějí. Mají právo říkat cokoliv, co chtějí říci. Když se však nenaučíte naslouchat, nikdy
nepochopíte, co říkají. Naslouchání je v komunikaci velice důležité. Když se naučíte naslouchat,
budete přesně vědět, co druzí lidé chtějí. Jakmile budete vědět, co druzí chtějí, potom záleží jen
na vás, jak s takovou informací naložíte. Můžete reagovat či nereagovat, můžete souhlasit či
nesouhlasit s tím, co říkají. To vše záleží pouze na tom, co chcete vy.
To, že druzí lidé něco chtějí, neznamená, že jim to musíte dát. Lidé se vždy snaží získat
si vaši pozornost, protože díky pozornosti mohou předat jakoukoliv informaci. Mnohokrát tu
informaci ani nechcete. Když nasloucháte, ale informaci nechcete, tak ji ignorujte a zaměřte
svou pozornost jinam. Když si však ta informace vaši pozornost získá, potom je opravdu žádoucí,
abyste naslouchali a zjistili, zda to, co někdo říká, je pro vás důležité. Potom se můžete,
pokud chcete, podělit o svůj názor s vědomím, že je to pouze názor. To záleží na vás, ale hlavní
je naslouchat.
Jestliže se nenaučíte naslouchat, nikdy nepochopíte, o co se tu právě teď s vámi dělím.
Budete dělat urychlené závěry a reagovat, jakoby to byl váš sen, i když to váš sen není. Když
s vámi ostatní umělci sdílí svůj sen, uvědomujte si jen, že je to jejich sen. Vy víte, co je vaším
snem a co vaším snem není.
Právě teď s vámi sdílím způsob, jakým vnímám svět, způsob, jakým já sním a mé příběhy
jsou pro mě pravdivé, ale vím, že nejsou skutečnou pravdou, takže mi nevěřte. Cokoliv vám
sděluji, je pouze můj názor. Podle mého názoru s vámi samozřejmě sdílím pravdu. Používám
slova co nejpřesněji, abyste rozuměli tomu, co říkám. Mé poselství si však ve své mysli zkreslíte,
přestože s vámi sdílím přesnou kopii pravdy. Vyslechnete si poselství a sami sobě to stejné
poselství podáte naprosto jinak, podle svého názoru.
Potom možná to, co říkám je pravda nebo pravda není, ale možná to, čemu věříte, pravda
není. Já představuji pouze jednu polovinu poselství, tou druhou polovinou jste vy. Já jsem
zodpovědný za to, co říkám, ale nejsem zodpovědný za to, co chápete. Vy jste zodpovědní za
to, jak poselství pochopíte a co s ním uděláte, protože vy přiřazujete význam každému slovu,
které slyšíte.
Právě teď si na základě svého osobního poznání interpretujete to, co říkám. Znovu uspořádáváte
symboly a přetváříte je způsobem, který se vším ve vašem systému přesvědčení zachovává
rovnováhu. Jakmile dospějete k rovnováze, můžete či nemusíte můj příběh přijmout jako pravdivý.
A můžete si vytvořit domněnku, že to, co si sdělujete je to, co jsem měl v úmyslu říci já,
ale to neznamená, že vaše domněnka je pravdivá. To, co říkám, si můžete vyložit špatně. To, co
slyšíte, můžete využít k tomu, abyste obvinili mě, někoho jiného, nebo sebe, své náboženství či
filozofii, a abyste se na všechny, a především na sebe, zlobili. Můžete také to, co slyšíte, využít,
abyste odhalili pravdu a našli sebe sama, abyste se sami se sebou smířili a abyste možná změnili
poselství, které si sdělujete.
Cokoliv s mými slovy uděláte, záleží na vás. Je to váš sen a já váš sen respektuji. Nemusíte
mi věřit, ale když se naučíte naslouchat, můžete pochopit, co říkám. Pokud vám informace,
o kterou se s vámi dělím, dává smysl, pak, pokud chcete, ji můžete učinit součástí svého snu.
Můžete si vzít vše, co se vám hodí, a využít to k obměně vašeho snu, a co se vám nehodí prostě
ignorovat. U mě to nezpůsobí žádnou změnu, ale mohlo by to přinést změnu vám, protože já
si vytvářím domněnku s vědomím, že je to domněnka, že se chcete stát lepším umělcem a to je
důvod, proč přezkoumáváte svá vlastní přesvědčení.
Tedy buďte skeptičtí. Nevěřte mi, nevěřte nikomu jinému, ale především, nevěřte sami sobě.
Když říkám nevěřte sami sobě, ó bože, chápete ten význam? Nevěřte všemu, co jste se naučili!
Nevěřit sami sobě představuje obrovskou výhodu, protože většina toho, co jste se naučili, není
pravda. Vše co znáte, celá vaše realita, není nic jiného než symboly. Ale vy nejste tou hromadou
symbolů, které ve vaší hlavě hovoří. Vy to víte, a proto pochybujete a sami sobě nevěříte.
Pokud vám vaše přesvědčení říkají: „Jsem tlustý. Jsem ošklivý. Jsem starý. Jsem smolař.
Nejsem dost dobrý. Nejsem dost silný. Nikdy to v životě nedokážu.“, pak si nevěřte, protože to
není pravda. Tato poselství jsou zkreslená. Nejsou to nic víc než lži. Jakmile lži rozpoznáte, nemusíte
jim věřit. Využijte sílu pochybnosti k přezkoumání každého poselství, které si sdělujete.
„Je to skutečně pravda, že jsem ošklivý? Je to skutečně pravda, že nejsem dost dobrý?“ Je toto
poselství skutečné anebo je virtuální? Samozřejmě, že je virtuální. Žádná z takových poselství
nevycházejí z pravdy nebo ze života, ale pramení ze zkreslení v našem poznání. Pravda je, že
žádní oškliví lidé neexistují. Nic není dost dobré nebo dost silné. Neexistuje žádný univerzální
zákoník, podle by byl jakýkoliv z těchto úsudků pravdivý. Tyto úsudky jsou jen dohody, které
lidé uzavírají.
Dokážete rozpoznat důsledky toho, když sami sobě věříte? Věřit sám sobě je jedna z nejhorších
věcí, kterou můžete udělat, protože si celý svůj život lžete, a pokud všem těm lžím
věříte, tak to je důvod, proč váš sen není příjemným snem. Věříte-li tomu, co sami sobě říkáte,
tak možná všechny ty symboly, které jste se naučili, používáte k tomu, abyste si ubližovali. Váš
osobní sen může být dokonce naprostým peklem, protože věřit ve lži je způsob, jakým si své
vlastní peklo tvoříte. Pokud zakoušíte utrpení, pak ne proto, že vás někdo nutí trpět. Je to proto,
že posloucháte tyrana, který ovládá vaši hlavu. Až bude ten tyran poslouchat vás, až ve vaší
mysli nebude žádný soudce ani oběť, pak již nebudete dále trpět.
Váš tyran je nelítostný. Neustále vás zneužívá tím, že všechny ty symboly používá proti
vám. Prospívá mu emoční jed uvolňovaný negativními emocemi a způsob, jakým tyto emoce
ve vás vytváří, je posuzování a předkládání názorů. Nikdo vás neposuzuje víc než vy sami sebe.
Samozřejmě že se snažíte posuzování, vině, odmítnutí a trestu uniknout. Jak ale můžete uniknout
svým vlastním myšlenkám? Pokud nemáte někoho rádi, můžete odejít. Pokud nemáte rádi sebe
sama, kamkoliv se vydáte, stále jste tu. Před všemi ostatními se můžete schovat, ale nemůžete
se schovat před svým vlastním míněním. Vypadá to, jakoby nebylo úniku.
To je důvod, proč se tolik lidí přejídá, bere drogy, podléhá alkoholu a stává se závislými na
různých látkách. Snaží se udělat cokoliv, co mohou, aby se vyhnuli svému vlastnímu příběhu,
aby se vyhnuli svému vlastnímu tvoření, které v jejich hlavě všechny ty symboly zkresluje.
Někteří lidé trpí tak obrovskou emoční bolestí, že se rozhodnou vzít si vlastní život. To mohou
lži způsobit komukoliv z nás. Hlas poznání se může stát natolik zkresleným a způsobit tolik
nenávisti k sobě samému, že to člověka zabíjí. A to všechno se děje jen proto, že věříme všem
těm názorům, které jsme si během tolika let osvojili.
Jen si představte, že všechny ty vaše vlastní názory, včetně veškerých názorů všech lidí
kolem vás, působí ve vašem nitru jako obrovský hurikán. Představte si, že všem těm názorům
věříte! Pokud pochybujete, pokud sami sobě nevěříte, pokud nikomu jinému nevěříte, pak žádný
z těch názorů vás nemůže zneklidnit anebo vás vyvést z rovnováhy. Když máte kontrolu nad
svou vlastní symbolikou, jste vždy vyrovnaní, jste vždy uvolnění a klidní, protože rozhodnutí ve
vašem životě činí vaše skutečné já nikoliv symboly. Když chcete něco sdělit, seřadíte symboly
a to je způsob, jak vycházejí z vašich úst.
Jste umělec a dokážete seřadit symboly jakkoliv a jakýmkoliv směrem chcete, protože
všechny ty symboly podléhají vašemu velení. Dokážete použít symboly, abyste požádali o to,
co potřebujete, abyste vyjádřili, co chcete, nebo nechcete. Tou nejkrásnější poezií či prózou
dokážete vyjadřovat své myšlenky, své pocity, své sny. Nicméně to však neznamená, že jazyku
věříte jen proto, že jej používáte ke komunikaci. Proč potřebujete věřit tomu, co již víte? Když
jste sami a sami k sobě hovoříte, naprosto to postrádá jakýkoliv smysl. Co dokážete sami sobě
sdělit, aniž byste to již věděli?
Když pochopíte pátou dohodu, pochopíte důvod, proč nemusíte věřit tomu, co vidíte, co
již beze slov víte. Pravda nepřichází se slovy. Pravda je tichá. Je to něco, co zkrátka víte. Je to
něco, co beze slov cítíte a říká se tomu tiché poznání. Tiché poznání je to, co víte dříve, než
svou víru předáte symbolům. Když se otevřete pravdě a naučíte se naslouchat, potom veškeré
symboly ztratí svou hodnotu a zůstává jedině pravda. Neexistuje nic, co byste se měli dozvědět,
ani nic, co byste měli hájit.
Oč se tu s vámi dělím, není snadné pochopit a zároveň je to tak jednoduché a zřejmé. Nakonec
si uvědomíte, že jazyky jsou symboly, které jsou skutečné jen proto, že si to myslíte, a když
je necháte stranou, co zbývá? Skutečnost. Potom uvidíte židli a nebudete vědět, jak ji nazvat,
ale můžete se na ni posadit a to je skutečnost. Hmota je skutečnost. Život je skutečnost. Světlo
je skutečnost. Láska je skutečnost. Lidský sen není skutečnost, ale to neznamená, že je špatný.
Být špatný je jen další koncept, který též není skutečný.
Jakmile si uvědomíte, že si celou symboliku tvoříte proto, abyste komunikovali s vlastními
lidmi, potom zjistíte, že symboly nejsou ve skutečnosti dobré ani zlé, či správné ani špatné.
Správné či špatné je činíte svými přesvědčeními. V tom je síla vašeho přesvědčení, ale pravda
se nachází za přesvědčením. Když se vydáte za symboly, tak naleznete svět dokonalosti, kde
všichni a všechno, co na zemi existuje, je dokonalé. Dokonce i odraz vašeho přesvědčení v každém
slově je dokonalý. Dokonce i váš vztek, vaše drama a vaše lži jsou dokonalé. Dokonce
i peklo, ve kterém občas žijete, je dokonalé, protože existuje pouze dokonalost. Jen si představte,
kdybyste celý svůj život žili bez toho, aniž byste se učili všechny ty lži obsažené ve vašem
poznání, aniž byste trpěli vlivem vaší víry na lži, pověry a názory. Žili byste život jako ostatní
zvířata a zachovali byste si po celý svůj život svou nevinnost.
Během procesu začleňování do společnosti (domestikace) ztrácíte svou nevinnost a začínáte
hledat to, co jste ztratili a to vás vede k nabytí vědomí. Jakmile vědomí obnovíte, stanete se zcela
zodpovědnými za svůj vlastní vývoj – za každé rozhodnutí, které v životě učiníte.
Když vás vychovává sen planety a nemáte na výběr, učíte se tolik lží. Možná však nadešel
čas tyto lži se odnaučit a znovu se naučit tomu, jak následováním svého vlastního srdce následovat
pravdu. Odnaučování, nebo jak já to nazývám – od-domestikování –, je velmi pomalý
nicméně mocný proces. Jak už jsme zmínili dříve, pokaždé když symbol zbavíte své víry, ta
síla se k vám vrací a děje se tak neustále do té doby, dokud nad vámi celá symbolika nemá
žádnou moc.
Až každý symbol zbavíte moci a navrátíte ji sobě, celý sen se stane bezmocným. A až se
k vám všechna ta moc vrátí, stanete se nepřemožitelným. Nic vás nedokáže porazit. Anebo bych
měl možná říci, že vy sami se již nedokážete porazit, neboť to je přesně to samé.
Jakmile získáte zpět veškerou moc, kterou jste do symbolů vložili, neuvěříte každé myšlence
ve svém nitru, ani svému vlastnímu příběhu. Svému příběhu však nasloucháte, a protože svůj
vlastní příběh respektujete, můžete si jej užívat. Když jdete do kina anebo čtete román, nevěříte
tomu, ale užíváte si to, je to tak? Jakmile pochopíte rozdíl mezi realitou a virtuální realitou, víte,
že realitě můžete důvěřovat a virtuální realitě důvěřovat nemusíte, ale obojí si můžete užívat.
Můžete si užívat to, co je a můžete si užívat to, co vytváříte.
Třebaže víte, že váš příběh není skutečný, můžete si vytvářet ten nejkrásnější příběh a svůj
život tím příběhem můžete vést. Můžete si vytvářet váš osobní ráj a v tom ráji žít. A pokud
rozumíte příběhům ostatních lidí a oni rozumí tomu vašemu, potom můžete společně vytvářet
ten nejkrásnější sen. Nejprve se však musíte mnohé odnaučit a pátá dohoda je pro to dalším
dokonalým nástrojem.
Kamkoliv se na světě vydáte, vyslechnete si od ostatních lidí různé druhy názorů a příběhů.
Objevíte skvělé vypravěče, kteří vám budou chtít sdělit, co byste se svým životem měli dělat:
„Měl bys dělat tohle, měl bys dělat támhleto, měl bys dělat všechno možné.“ Nevěřte jim. Buďte
skeptičtí, ale naslouchejte a potom si vyberte. Buďte zodpovědní za každé rozhodnutí, které ve
svém životě učiníte. Toto je váš život a nikoho jiného a přijdete na to, že nikomu jinému není
nic do toho, co vy se svým životem uděláte.
Po staletí se objevují lidé, kteří tvrdí, že znají vůli boží a kteří putují po světě a kážou
o dobrotě a spravedlnosti a každého obviňují. Po staletí se objevují proroci, kteří předpověděli
velké katastrofy. Ne tak dávno se objevili lidé, kteří předpověděli, že v roce 2000 zkolabují
všechny počítače a společnost, jak ji známe, zanikne. Někteří lidé se domnívali, že se navrátíme
do doby jeskynních lidí. Ten den nadešel, oslavili jsme nové století, nový rok a co se stalo?
Nic se nestalo.
Před tisíci lety, stejně jako dnes, existovali proroci, kteří očekávali konec světa. Tehdy jeden
velký mistr řekl: „Přijde mnoho falešných proroků, kteří tvrdí, že hlásají slovo boží. Nevěřte
tomu.“ Vidíte, pátá dohoda není ve skutečnosti nová. Budce skeptičtí, ale naslouchejte.