Kapitola 6 Teorie karmy

Kapitola 6

 

Teorie karmy

 

Teorie karmy a vše, co z ní vyplývá, nalézá stále většího ocenění a docenění, nicméně pro mnoho lidí zůstává tato teorie zůstává ještě stále neoblíbeným konceptem. Jedním z výrazných důvodů odporu vůči tomuto kontroverznímu tématu je široko daleko rozšířená praxe raději vinit z problémů – a všeho nepříjemného, co nás potkává - ostatní, jiné lidi, místo toho, abychom se za to cítili odpovědnými sami. To samozřejmě nemá naprosto žádný význam. Práce s VV nás učí následující : Vstřebáváme a vábíme přesně to, co nám pomáhá porozumět tomu, kdo jsme a proč jsme zde, a to, co nám pomáhá rozvíjet vlastnosti jako trpělivost, toleranci, upřímnost, soucit a další Yin-quality. Jen tak mohou být ve světě, ve kterém dnes jasně převládá Yang-tendence ( agresivní a na rozum odkazující jednání ) tyto tendence vyrovnány.

Místo toho, abychom kritizovali ostatní, měli bychom pozorovat sami sebe a převzít zodpovědnost za náš vlastní proces zrání, neboť jenom z tohoto důvodu jsme se narodili. Většina z nás by tuze ráda věřila, že v minulých životech vždy chovala andělsky. Jsem si však jistá, že ani náhodou !!! Vzhledem k tomu, že jsem sama měla tu příležitost dozvědět se o některých svých minulých inkarnací zde na zemi, mohu dosvědčit, že v některých z nich jsem se chovala jakkoliv, jen ne andělsky.

Teorie, která mi byla ukázána osvětluje pravdu. Karma může být přirovnána bumerangu či poštovnímu holubu : oba jsou posláni, vpraveni do světa a opětovně, VŽDY se odesílateli vrací zpět.

Pro naše myšlenky, pocity, slova a činy používáme jako pohonnou látku naši vlastní energii. Bez vynaložení energie vskutku nemůžeme ničeho docílit. Takže odpovídajícím způsobem projektujeme naše představy do různých přání a očekáváme, rádi bychom, aby se splnila.

Například o někom zle mluvíme a vůbec nevíme, jaké působení na něj naše myšlenky nebo slova budou mít. Ale vzhledem k tomu, že jsme tyto naše špatné myšlenky usměrnili naší vlastní energií na onoho nešťastníka, vrátí se nám to v budoucnosti , snad dokonce ještě v tomto životě, stejným způsobem zpět. V tom případě mluvíme o „rychlé karmě“. Ta samá teorie platí i pro naše činy. Zde je účinek ovšem očividný,zjevný, neboť se příčina a účinek dají lépe zjistit. Co ale často nechápeme je, že jen my sami a nikdo jiný neinicioval tuto událost. Prostě se nám to v daném čase musí vrátit, neboť jen tak se z toho můžeme učit .

Mnozí lidé pokládají za nutné dívat se do svých minulých životů, aby se mohli lépe rozpomenout na všechny detaily. Vskutku se stalo módou takto pátrat. Není to ale ani nutné a už vůbec ne nezbytně doporučitelné. Někdy mají takovéto návraty opačný efekt, neboť tím jsou ty minulé prožitky, příhody, zkušenosti či životní příhody , které měly být uvolněny jen zahrabány ještě hlouběji do Nevědomí. Normálně stačí složit účty ze současných událostí a ptát se, čím z minulosti byly tyto jednotlivé události způsobeny.

Zapomínáme, že pro nevědomý díl našeho rozumu, mozku je mnohem důležitější vzkaz, že byl uvolněn „život“ obsažení v „záplatě“ a my jsme připraveni věnovat se dalšímu „záplatě“. Ty ještě obsahují uvolňující se energie, která může být vynaložena, tvořivě. Látku můžeme odstranit pouze, pokud se naučíme lekci obsaženou v dané záplatě. Měli bychom se tedy ptát, zda jsme připraveni trpělivě zpracovávat lekce, které se nám nabízejí, a zda si upřímně přejeme odložit staré negativní vzorce chování a nahradit je pozitivními. Stejně tak však můžeme lekci odložit a nadále se nechávat trpce zatěžovat našim údělem.

Musíme-li v tomto životě převzít nepřiměřeně mnoho zodpovědnosti, naříkáme pod tíhou této zátěže a ptáme se na důvod této neúnosné situace. Nejspíš jsme se zodpovědnosti v nějakém minulém životě vyhýbali a nedodrželi tak naší povinnost, museli kvůli tomu trpět jiní lidé, kteří ji díky tomu byli nuceni převzít za nás.

Źijeme dnes ve vztahu a nebo je nám jiným způsobem na blízku člověk, který je krajně sobecký a egoistický ? Možná jsme se tenkrát chovali přesně tak a teď musím zjistit, jak těžké může být takovéto jednání a chování pro lidi, kteří jsou s ním v kontaktu. A může se jednat o členy naší rodiny, lidi na pracovišti či přátele nebo známé.

Odsuzovali jsme zbytečně přísně coby autoritativní osobnost pachatele trestného činu pro jeho zločin ? Co nás potká v našem dnešním životě abychom mohli lépe poznat, jak bolestné bylo naše dřívější chování ? Vybrali jsme si rodiče, kteří jsou na nás přespříliš přísní ? Potlačovali jsme kreativitu někoho jiného a trpíme tedy dnes pod restrikcí, kterou nám někdo způsobuje ?

Tyto příklady jsou podnětem pro naše vlastní hledání možných minulých způsobů chování, které mají dnes být vyrovnány. Sami musíme zkoumat ty současné tak zvané problémy a zklamání a upřímně se ptát, jak můžeme a máme zkorigovat naše minulé chování a jak vyrovnat ty napáchané chyby.

Všechno, co nás v životě potká, nabízí příležitost rozvázat pouta, vazby k lidem nebo záležitostem, které nás ovládají. Měli-li bychom mít z tohoto úhlu pohledu trauma, poukazuje to na skutečnost, že je nezbytné zpřetrhat pouta ke všem autoritativním osobám a jistotám. Jakmile si uvědomíme možnost osvobodit se a nebudeme-li se již dále pokoušet situaci, která nás na tuto skutečnost upozorňuje potlačovat, rozřeší se. Odepřeme-li si ale akceptovat jí,a pokusíme-li se jí vzdorovat, odolat, potírat jí či s ní bojovat, jen zesílí a bude na nás působit.

Pokud bychom ale VV děkovali za životní podmínky, situace a vztahy s lidmi, které si spojujeme s utrpením, zmizí to rychleji.

To však předpokládá, že se budeme snažit rozkrýt různé životní podmínky, zkušenosti a souvislosti, abychom mohli stanovit, jaké minulé struktury chování to mohly vyvolat, a právě nyní se k nám vrací. Velmi se vyplácí podrobit se této zkoušce čestně a poctivě, a podívat se možné příčině našich současných problémů zpříma do očí. Ne všechny těžkosti mohou být odstraněny přes noc, snad je ale pochopíme, přijmeme, a jednoho dne je pocítíme jako požehnání.

V té souvislosti si vzpomínám na příběh, který má co do činění se Saí Babou, a který mi vyprávěl jeden očividný svědek : rodiče malé dívenky navštívili Saí Babu v očekávání, že jejich dceři pomůže od ohavných problémů kůže na obou pažích. Bylo jim poskytnuto intervium a když se Baba zeptal, co si přejí,naléhavě, vroucně Jej prosili, aby uzdravil ruce jejich malé dcerky. Říká se, že se, zdálo se, Baba, předtím než odpověděl, na sekundu zamyslel. Zeptal se jich, zda si opravdu přejí, aby vyplnil jejich přání. Okamžitě Jej pohnutě ujistili, že je to jejich přání.S velkým soucitem se na ně podíval a řekl, že kdyby dceři nyní pomohl, musela by se s tou samou nemocí narodit znovu, a to už by ale nemusela mít tak starostlivé rodiče.Poté se jich zeptal, zda si ještě stále přejí, aby jí vyléčil. Se žalem odpověděli, : „ ne, ne za těchto okolností „ Toto dítě si s sebou přineslo z minulého života zcela zvláštní, energií nabitý zbytek látky a nyní je nuceno tuto ještě nezpracovanou energii akceptovat coby dědictví minulých činů.

Tento malý příběh odpovídá na otázky mnoha lidí, proč se někdo uzdraví a jiný nikoliv. Nemáme žádnou kouzelnou hůlku, která by lidi osvobodila od jejich vad, nedostatků, nemocí. Není-li člověk připraven akceptovat životní podmínky, které si on sám, na základě své svobodné vůle připravil a nesnaží-li se nahradit negativní povahové vlastnosti positivními, nemůže být uzdraven. Já sama jsem, dá se říci celý život, zkoušela všechny možnosti, jak se osvobodit od mých psychických těžkostí, kterými jsem trpěla. Dokud jsem ale nenahradila negativní energii, která se nacházela v minulých činech, positivní energií, nelepšila jsem se. A musím přiznat, že jsem se, stejně jako všichni ostatní, ptala :“proč já ?“ dokud jsem se nedozvěděla, co je důvody pro tento věčný , ustavičný neúspěch. Když jsem znala důvody, snažila jsem se rozvinout pozitivní povahové vlastnosti. 

Věřím, že těm, kteří trpí, mohu díky těmto znalostem a zjištěním pomoci rozptýlit jejich přirozené pochybnosti, skepsi a to tím, že začnou poznávat, co musí udělat. Svobody může být dosaženo jen tehdy, jsme-li připraveni vyrvat kořeny příčiny naší nemoci, jež leží v minulosti, místo toho, abychom byli deprimování každým novým neúspěchem. Nynější, stávající symptomy zmizí a zbytek látky bude odstraněn, jakmile bude spotřebována negativní energie, kterou obsahoval, a jakmile bude tato negativní energie nahrazena energií pozitivní.

Tuto kapitolu mohu uzavřít citátem z Bábova učení, který tuto myšlenku reprodukuje zcela jasně .

 

„Všeobecně akceptovaným významem karmy je, představuje náš úděl a osud. Je nesmazatelně vepsána na našem čele a musí opracovat sama sebe. není ŽÁDNÉHO úniku. Lidé ale zapomínají,že tento osud nepsala žádná cizí ruka. Psala jej naše ruka, a ta ruka, která ho psala jej může opět anulovat, škrtnout.

 

„nežaluj na osud nebo simlikhitham, že Ti vepsal na čelo Tvé životní podmínky. Lithitham jsi si napsal Ty sám „

 

Sathya Sai Baba spricht, Bd.3.Prasanthi Niliyam, Indien : Sri Sathya Sai