Kapitola 32 Majetek

Kapitola 32

Majetek

 

V současnosti jasně panuje trend posuzovat hodnotu svou i druhých podle majetku. K takzvaným symbolům statusu patří auta, domy, oblečení, šperky a mnoho dalších věcí, které se dají koupit. Při společenských příležitostech jsou lidé často hodnoceni podle oblečení, bot, hodinek, šperku, dokonce i podle obrouček brýlí. Na těch se posuzuje to, zda odpovídají nejnovějším módním trendům, podle toho se usoudí, zda se vůbec seznámit s jejich majitelem. Není posuzován skutečný člověk, nýbrž ozdoba, doplněk, kterým se člověk zkrášlil. Podle auta, domu a jeho zařízení se bude koukat na hostitele. 

Děti z rodin, ve kterých jsou tato povrchní hodnoty důležité, budou reagovat různě. Buď si přisvojí stanovisko svých rodičů a budou si udržovat známosti pouze, když budou spadat do „jejich“ kategorie, tj. do kategorie vlastnit to nejnovější a nejdražší, to, co by každý rád měl. Děti, které se navzájem hodnotí podle těchto kritérií vyhledávají své přátele a známé, podle toho, co vlastní, ne kvůli charakteru. A nebo se proti tomu vzepřou a pustí se směrem opačným. Budou opovrhovat vším, co se dá za peníze pořídit, a budou si, zcela vědomě, k úžasu a zděšení rodičů, vybírat přátele ze zcela odlišných rodin. Někteří se také vydají po takzvané spirituální cestě, na které je vlastnictví zbytečné a znamená jen hrozbu, která by měla být v každém případě odvrácena.

Vzhledem k tomu, že tyto způsoby chování jsou jen a pouze reakcí na rodinné poměry a okolnosti, nepředstavují nezbytně pravé hodnoty toho člověka. My všichni se můžeme podívat zpět do dětství a posoudit postoj naší rodiny k majetku. Z jaké rodiny pocházejí naši rodiče a jak oni s majetkem nakládají ? Pravděpodobně i oni vyrostli v rodinách s buď stejným nebo protichůdným přístupem k této problematice. Je-li to ten případ, že si přinesli postoje opačné, nebude nám předáno žádné jasné poselství a my nebudeme moci druhé vnímat správně. Jako vždy můžeme najít symbol pro toto rodinné klima a minimálně 14dnů jej osmičkovat, po té se od něj odpoutat a zničit ho, aby už nás nadále nemohl ovládat. Teprve pak se můžeme svobodně rozhodnout pro hodnoty, v jejichž duchu chceme žít. Jakmile se rozhodneme, začnou se naše postoje a vztahy k druhým rapidně měnit k lepšímu. Nebudeme již v pokušení posuzovat druhé lidi dle jejich zevnějšku, nebo podle majetku, ale budeme je hodnotit už jen pouze podle jejich „lidskosti“. Časem nahlédneme „do“ nebo „za“ člověka a uvidíme Vyšší vědomí, které bydlí za tou vnější slupkou. A tam jsou si všichni rovni. Když tohoto bodu dosáhneme, bereme celý svět jako jednu rodinu, vidíme všechny jako sobě rovné bratry a sestry. 

Docílí-li toho denně více lidí, stane se svět mírumilovným, láskyplným a méně hektickým. Tento stav můžeme nazvat Zlatým věkem, jež byl předpovězen v dávných proroctvích. Můžeme se rozhodnout, zda setrvat jako součást Problému, nebo zda se stát účastníkem ozdravného procesu. Pochopili-li jsme to, zjistíme, že je bezvýznamné nadále kritizovat poměry světa. Naše chybné postoje přispěly k jeho dnešnímu stavu. Tuto skutečnost bychom měli akceptovat. Díky tomuto poznání bychom měli vstoupit do přímého kontaktu s Vyšším vědomím, měli bychom Mu věnovat náš život a stát se Jeho nástrojem ( místo toho, abychom zůstávali i nadále otroky svého ega a našich přání ) . Samozřejmě máme i možnost, nadále svou pravou identitu popírat. Pravá identita je – JSEM NEODDĚLITELNÝ A NEODDĚLENÝ od Všemohoucího Boha - Jediného