Sedm těl člověka
Učíme se ze starých nauk moudrosti, že to není jenom tělo, duše a duch, ze kterých se skládá
člověk, ale že máme sedm těl, které patří příslušným sférám a jsou složeny ze substance těchto
sfér. Musíme se ale napřed učit používat uvědoměle různá těla. Začněme s fyzickým, jakožto
nejhustším z našich těl, které je naším nositelem vědomí v tomto pozemském světě, kterému je
také uzpůsobeno. Toto tělo nám slouží jako nástroj a výrazový prostředek pro vyšší JÁ. Tento
fyzický obal je v neustálé proměně. To znamená, že jeho základní součásti, tělesné buňky se
obnovují a spotřebovaná substance je odvrhována. Máme v rukou možnost udržovat v chodu tuto
obnovu pomocí čisté výživy a tím zjemňovat tělo a umožnit mu tak, aby se stalo vnímavějším a
zdravějším.
Tělo éterické je naše "životní tělo", úzce spojené s tělem fyzickým. Jeho podstata je ale jemnější
a je nositelem a zprostředkovatelem životní síly. Éterické tělo se neodlučuje od fyzického těla a
nazývá se také éterickým dvojníkem. Přijímá životní sílu - pránu a přenáší ji do fyzického těla.
Také v něm spočívají všechna karmická zatížení, všechny jizvy a blokády, které mu vtiskl život.
Nejbližší další je tělo astrální, neboli tělo pocitové (pudové - pozn. překl.). Jeho název již
napovídá, k čemu slouží. Je nositelem našich pocitů a žádostí, prostě všeho, co náleží naší nižší
přirozenosti. Musíme toto astrální tělo během našeho vývoje očišťovat a zušlechťovat a tím je
učinit vnímavějším pro jemnější impulzy našeho opravdového člověka a našeho světelného světa.
Čím více vylučujeme hrubé substance, které jsou hromaděny žádostmi a přáními nižší úrovně a
čím více toto astrální tělo zjemňujeme náročnějšími ideami a city rozvojem naší schopnosti lásky,
tím se stává pro nás dokonalejším nástrojem. Tak jako éterické tělo proniká tělem fyzickým, tak
také astrální tělo proniká oběma těmito těly. Během spánku vystupuje astrální tělo s naším
vědomím z fyzického obalu. U nerozvinutého člověka zůstává zavěšeno nad fyzickým tělem, u
rozvinutějšího člověka je bdělé a je činné v astrálních světech. Přinášíme si to, co jsme zažili z
části jako sen, nebo to proniká přímo jako naše vědění do našeho vnějšího vědomí. Výše vyvinutý
člověk již dosahuje plné vlády nad astrálním tělem a jde s ním uvědoměle do astrálních světů, aby
tam pomáhal a byl tam činný. Jeho vědomí neutrpí spánkem žádné přerušení. Nevyvinutý člověk
má astrální tělo s neurčitými obrysy a ponejvíce tmavé s nehezkými barvami. Astrální tělo
krásného tvaru v zářících barvách je charakteristickým znakem člověka, který již dosáhl vyššího
stupně vývoje.
Tak, jako rozmanité jemnohmotné roviny se skládají z různých vibrací, tak jsou k nim také
odpovídajícím způsobem přizpůsobena naše neviditelná těla. Každá ze sedmi rovin, kterým náleží
našich sedm těl má opětovně sedm stupňů (podúrovní - pozn. překl.), které vykazují větší rozdíly
ve vibracích. Je to tak obzvášť pozorovatelné na mentální rovině, neboť zde se nachází předěl mezi
vyššími a nižšími principy. Tak se pojmenovávají čtyři nižší stupně mentální roviny jako oblast
konkrétních myšlenek (úroveň kama-manas - pozn. překl.) a tři vyšší stupně jsou nazývány
rovinou abstraktního myšlení, nebo také rovinou kauzální (buddhi-manas - pozn. překl.). Dalším
možným označením je nižší a vyšší rovina. Nižší rovina zahrnuje myšlenky které krouží okolo
našeho hmotného světa, kolem našeho životního blaha a kolem našeho vnějšího života. Této
rovině náleží naše myšlenkové tělo, které je silně spojeno s tělem astrálním, neboť v našem
obvyklém vědomí v bdělém stavu spolu úzce souvisí myšlenky a pocity. Intelekt náleží ke
čtvrtému podstupni a účinkuje téměř jako filtr pro všechny vznešené ideje a myšlenky, které by k
nám měly přicházet z vyšších světů. Protože intelekt u převážné většiny lidí ještě není rozvinut k
myšlení vyšší úrovně, proto ještě nemohou být přijímány veškeré velkorysé a krásné ideje, které
mají sloužit lidstvu. U vysoce rozvinutého člověka slouží intelekt díky své zjemnělé vibraci jako
nástroj vyššího JÁ, pro duši a vibruje ve své silné aktivitě.
Zároveň s dalším růstem je intelekt stále jasněji organizován a vlastnosti rozumu se mohou
projevovat čistěji a zřetelněji. Prostupuje dříve jmenovaná těla a obklopuje je svou zářivou aurou.
Tvůrčí myšlení jej dále vybrušuje a činí jej odolnější vůči nižším myšlenkovým vibracím, zvlášť,
když si člověk sám odbourává negativní myšlenky. Abychom dále zušlechťovali hmotu
myšlenkového těla a abychom toto myšlenkové tělo učinili schopnějším přijímat vyšší vibrace,
musíme pečovat o to, aby hrubé vibrace byly vylučovány (odbourávány). Stejně jako u fyzického
těla stále pokračuje výstavba nových buněk a odbourávání opotřebovaných, tak se mění i skladba
myšlenkového těla spolu s přijímáním náročnějších idejí. Tak pozvolna roste vnímavost tohoto
myšlenkového těla pro všechno, co přichází ze světelného světla a my se stáváme nezávislými na
zaběhnutých myšlenkových zvycích, které jsou částečně vštěpovány v měřítku národa a souvisejí
se zemí, do které jsme se narodili. Odtud pochází také hluboce zakořeněné nevraživosti, které
mnohé národy proti sobě chovají. Celý myšlenkový svět národů je tím proniknut a ovlivňuje
každého, kdo tam žije. Z toho se dá vyprostit jen tak, že naplňujeme uvědoměle svoje myšlení
dobrými ideami a myšlenkami.
Tři vyšší principy myšlenkového světa (kauzální úrovně) obsahují výlučně čisté vibrace. Zde již
to nižší nemůže existovat. Vibrace jsou zde příliš vysoké na to, aby sem mohlo proniknout něco
negativního. Kauzální tělo je u převážné většiny lidstva ještě nerozvinuté, pokud se zabývá
převážně vnějškovým myšlením. Kauzální tělo je jakýmsi prostorem, kde jsou uloženy poklady
lidstva pro každou dobu a narůstá v tom poměru, jak jej člověk naplňuje povznášejícími ideami a
jak se vědomí člověka zaměřuje na svět světla. Nikdy není ztracena žádná čistá a veliká myšlenka
ani žádný vznešený pocit, protože ty všechny zůstávají platné jako materiál pro výstavbu tohoto
těla. Toto tělo zůstává zachováno, když po odumření pozemské schránky jsou postupně
odkládána také dříve jmenovaná nižší těla. Kauzální tělo je nesmrtelnou částí člověka a zůstává
uchována a duše si ji přináší s sebou do následujícího vtělení. Je to ten opravdový člověk, který
sám sebe doposud jen nedokonale dokáže vyjadřovat přes naše dosud ještě nevyškolená těla.
Naše myšlení a naše cítění jej omezuje a proto je důležité školit naše vědomí, rozšiřovat je a činit
je vnímavější. To se děje tím, že se učíme důsledně logicky myslet a nenecháváme své myšlenky
divoce a zmateně pobíhat jednu přes druhou, ale učíme se uspořádat je a řídit. Máme to ve
vlastních rukou a co vtělíme do našich těl je to důležité školení, které si musíme dát sami sobě za
úkol, pokud chceme být vnímavější k vyšším vibracím, nebo k poučování. Stejně, jako není
schopen řemeslník odvádět žádnou dobrou práci když má nepoužitelné výrobní nástroje, tak i my
se svým vnějškovým vědomím, otupeným mnohými podrážděními a dojmy našeho každodenního
života, které si stále připouštíme, nepřijímáme impulzy ze světa světla. Musíme naše nástroje, náš
myšlenkový aparát znovu očišťovat a vyjasňovat tím, že svoji pozornost čas od času odtáhneme od
vnějších vlivů a nasměrujeme ji na světelné síly, tedy na to, co jsme mezi tím rozpoznali jako
skutečně důležité. Cílem zde zůstává učit se, abychom dokázali ovládat myšlenky a dokázali
myslet to, co skutečně chceme. Na nejvyšším místě stojí očista a potom trvalá čistota našich
myšlenek a našich pocitů. Dokážeme sebe sama vychovávat ke správnému pozitivnímu myšlení.
Všechny moudré velké bytosti, všichni učitelé úspěchu rozpoznali důležitost kontroly myšlenek a
této kontrole učili. Všechny zárodky dobrých i nedobrých věcí z nižších těl zůstávají zachovány a
jsou v klidu až člověk vstoupí do příštího pozemského života. Potom tyto zárodky budou s
odpovídajícími substancemi různých rovin převlečeny a karmické účinky minulých příčin
postoupí do života člověka, aby se přepracovaly a zlikvidovaly.
Nejbližším tělem je Kristus Sám, neboli buddhi. Je u nás ještě nerozvinut a jednou, až vyplní
naše nižší formy, nebo je přezáří, bude viditelný jako svatozář. Na této vysoké rovině bude
dosaženo vstupu do jednoty celého života. Tato rovina nám představuje konec otáček kola
znovuzrozování.
Naše nejvyšší autorita JÁ JSEM, Božský Člověk, to je čisté světelné tělo, sedmé tělo v tomto
našem pořadí. Je to Bůh jako přítomnost, ta přítomnost, kterou nanebevzatí mistři uskutečnili, to
je ta nejvyšší vibrace, se kterou jednou ukončíme naši životní dráhu. Ještě před námi leží dlouhý
úsek cesty až k tomuto vysokému cíli, ale s pomocí učení, která nyní dostáváme, může být naše
putování podstatně urychleno.