ZÁKON SHODNOSTI A ENERGIE

     Zákon shodnosti neboli analogie říká: „Jak nahoře, tak dole, jak dole, tak nahoře. Jak v malém, tak ve velkém. Jak uvnitř, tak vně.“ Tím je řečeno, že určitý obsah musí mít také určitou formu – obsah a forma jsou identické.

     Jestliže máme vědomí, pak má vědomí i každá buňka, každý sluneční systém, celé univerzum. Všechno, co je, má shodný protějšek na všech rovinách bytí.

     Tento zákon má platnost od nejmenších částeček – magnetismu, elektrických částic, atomů, molekul, biologických buněk, orgánů a organismů, až po ty největší – planety, sluneční systémy, galaxie a nakonec celé univerzum. Platí též pro jemnohmotné a duchovní úrovně.

     Člověk jakožto mikrokosmos je přesným zobrazením makrokosmu. Jsme totiž stvořeni podle obrazu božího.

Zákon energie

     Neexistuje nic kromě energie. Všechno co je, je energie.

     Všechno má svůj původ v jedné jediné energii, v praenergii. Na začátku je tato energie čirým potenciálem a když se dá do pohybu, dostane se do vibrací, které nabírají nekonečně mnoho rozmanitých podob. Od určitého stupně vibrací se tato energie manifestuje jako hmota.

     My lidé vytváříme energetická pole, jsme jednotkami informací. Také věci, okolnosti, situace, myšlenky, pocity, to všechno jsou projevy různých vibrací energie. Polarity jsou pouze špičky, krajní energetické výkyvy.

     Zvláštní formou vibrací je rytmus. Energie, jakožto prvotní výraz skutečnosti a reality, je to, co se stane, když se energie uvede do činnosti.

     Energie se nemůže nikdy ztratit, má neomezený potenciál.  Může se jen přeměnit na jiný druh, což je všeobecně známo jako „zákon o zachování energie“, který říká, že všechno je energie.  Vše, co se projevuje, je projevem jedné energie a každou formu lze přeměnit na jinou.

     Jsme-li energie, jsme věční. Existuje jenom jedna energie – všechno je jedno a totéž. Jsme to nejvyšší a zároveň to nejnižší – jsme všechno.