ZÁKON REALITY,PŘÍČINY A DŮSLEDKU

     Zákon reality říká: Realita je to, co bylo stvořeno, skutečnost je to, co vytváří.

Skutečná realita tedy není hmota, nýbrž energie, která na základě rozličných vibrací umožňuje „projevení se“ různých forem ve vnějším světě.

     Věda ukázala, že člověk nevnímá to, co tu je, nýbrž to, o čem se domnívá, že tu je. Nevidíme očima, nýbrž ve skutečnosti mozkem. Oko zprostředkovává jen signály přijatých světelných vjemů. Teprve v mozku jsou tyto podněty zpracovávány na barvy, tvary a jsou interpretovány. Neexistuje tedy ani světlo, ani barva, nýbrž pouze energie různých vibrací, a proto realita sama o sobě také neexistuje. Vzniká teprve naším „překladem“- „interpretací“ vibrací. 

     Naše myšlenky jsou energie, které svými vibracemi vytvářejí události ve vnějším světě nebo je mění. Čím větší je potenciál myšlenek, tím mocněji se prosadí i proti odporu zvenčí. Všechno, co si myslíme nebo jsme si kdy pomysleli, zůstává zachováno. Nic se neztrácí, všechno se k nám vrátí jako zážitek, situace nebo okolnost. Tedy neexistuje nespravedlnost, neboť se nám vrací jedině to, co jsme předtím vědomě nebo spíš nevědomě vyslali. Jsme původcem každé příhody, která se nám přihodí.

Zákon příčiny a důsledku

     Veškeré viditelné stvoření je působení, za nímž vždy stojí nějaký stvořitel, jehož vůle se tak projevuje, neboť zákon říká: „Nic nepochází z ničeho.“

     Veškeré dění se řídí zákonem příčiny a následku. Vždy existuje spojitost mezi tím, co bylo, a tím, co následuje. To, čemu říkáme náhoda, je pouze výrazem skryté, neznámé příčiny. Nikdy se nic neděje bezdůvodně. Náhoda a štěstí jsou pouze označení pro nepoznané souvislosti.

     Můžeme samozřejmě dělat, co se nám zachce, ale v podstatě nemůžeme jen tak „chtít co chceme“. I pro naši vůli totiž existuje příčina, která sestává z vlivů okolního prostředí, z mínění, zkušeností a okolností, a ty všechny také mají svou příčinu. Přesto máme v každém okamžiku svého života možnost do tohoto řetězce zasáhnout, změnit působení nebo také vytvořit novou příčinu.

         První a poslední příčinou za veškerým zdáním je vždy ona tvořivá síla, které říkáme Bůh. Stvoření existuje tak dlouho, dokud neskončí působení poslední příčiny. Zákon příčiny a následku vnímáme nejcitelněji, když se nám projeví jako osud.