Vnitřní změna pomocí technik
Podvědomé extra hlubinné emoce člověka určují jeho zdraví, charakter a osud.
Abychom se změnili, je potřeba změnit své podvědomí. K tomu je potřeba energie. Ta přichází od lásky k Bohu. Pokud je lásky nedostatek, je potřeba zmenšit její spotřebu. Ohromné množství energie je vynakládáno na potřeby těla, vědomí, realizaci tužeb. Nejvíce energie je spotřebováno na pokračování života. 
Proto bylo ve starověké Indii jednou z hlavních podmínek pochopení Božského zřeknutí se rodiny, sexu, početí dětí. Zříkaje se rodiny a práce, člověk záskává možnost proniknout do jemných plánů. Abychom mohli pracovat s podvědomím, je potřeba zastavit vědomí. Vědomí - to je komunikace s jinými lidmi, je to jakýkoliv myšlenkový proces, v první řadě plánování budoucnosti. Je to pojem spravedlnosti a s ním spojené urážky, odsuzování, sklíčenost. Tím, že se zbavovali všech nároků a vzdali se komunikace odchodem do jeskyně, kde se prakticky ničím nestravovali a nacházeli se ve tmě, porozuměli staří indičtí svatí Božskému a zcela se měnili vnitřně emocionálně. Potom to samé dělali představitelé i jiných náboženství. Křesťanští mnichové také brzdili vědomí a touhy, a to tak, že se nepřetržitě modlili. Noční bdění, tj. modlitby a dlouhodobý nedostatek spánku brzdily vědomí a pomáhaly odpoutat se od něj. Vyloučení sexu, jednostranná strava, poslušnost, tj. zkrocení osobních tužeb, odmítání obohacení, neustále těžká práce...to všechno vytvářelo podmínky pro silný výdej energie v jemném plánu a pomáhalo naučit milovat.
Techniky zastavení vědomí a tužeb jsou hladovění, polévání studenou vodou nebo naopak pobyt v horké lázni, dlouhá monotónní práce, nedostatek spánku, dlouhý pobyt v temné místnosti, narušení vnějších logických vazeb. Existuje mnoho metod, všechny umožňují zpřetrhat a nahromadit velké množství energie, což velmi rychle vede k fyzickému uzdravení. 
Obzvláště efektivní je technika zadržovaného dechu. Organismus získává energii z jídla, a duše získává energii z jemných plánů a tato výživa je nejdůležitější. 
Pokud však člověk hladoví se strachem, sklíčeností, tj. bez lásky, energie do jeho duše nepřichází a nastupuje rychlé vyčerpání nebo smrt. Pokud je vnitřní stav člověka harmonický, pak chybějící fyzickou energii může organismuus nahradit jemnou, duchovní. Zesiluje se podvědomá koncentrace na Božské. Silně začíná cirkulovat energie jemných plánů nezbytná pro všechny životní procesy. V případě nutnosti se může transformovat v tělesnou energii, a tehdy člověk mnohem méně jí nebo přestává jíst úplně - duchem svatým se stravuje (tzv. bretharianství).
Jednotvárná nízkokalorická strava, včetně rostlinné, pomáhá k získání jemné energie. Avšak pokud se člověk chce stát vegetariánem, ale přitom uráží, závidí, provozuje sex bez lásky, může takové stravování vést k vyčerpání a nemoci.
Člověk se stravuje několikrát za den, ale dýchat potřebuje každých několik vteřin. V souladu s tím, snížení dýchání přináší mnohem větší intenzitu přepojení na jemnohmotnou energetiku. Probíhá mnohem silnější odtržení se od připoutanosti. V podvědomí probíhají při zadržení dechu stejné procesy jako při umírání. Intuitivně se prudce zesiluje víra v Boha.

Pokud má však člověk v duši pocit nadřazenosti, závisti, urážky, pkud se nenaučil milovat, pak jakákoliv technika, značně zlepší jeho fyzický a dokonce emocionální stav, může překážet jeho vědomému směřování k Bohu. Podvědomě živelné směřování k lásce přinášející ze začátku skvělý účinek, bude časem slábnout a další úžasná metoda bude přinášet stále více a více komplikací, v první řadě pro duši. Tedy hladovět a zabývat se dýchacími technikami je potřeba v situaci nezúčastněnosti, emocionálního klidu a modlitby. A co je nejdůležitější - cílem takových technik nesmí být zdraví těla, ale očištění duše skrze nezúčastněnost a velkou možnost pocítit v sobě Božské. Tj. techniky je možné využívat a mohou skutečně urychlit naše blahodárné změny, ale je potřeba to dělat správně. 
Příklad: jeden muž začal držet hladovku, potom ji doplnil 5ti denní hladovkou bez vody. Lehkost byla neuvěřitelná, výrazně se mu zlepšily zrak a schopnosti, kůže byla čistá jako u miminka, omládl tak o deset let, výsledky ho nadchly. Příště když začal hladovět, již věděl, co získá, naladil se na zdraví a omlazení. Výsledek žádný - naopak málem dokonce onemocněl.
Pokud budeme provádět potlačování svých tužeb (sex, jídlo, dýchání...) za účelem čistě fyzickým, naše tělo se uzdraví, ale vnitřní špína nikam nezmizí. Tělo bude zázračně uzdraveno, ale duše zůstane černá, připravenost přijmout traumatizující situace bude uzavřena. Tedy odsuzování, krutost, kategoričnost v hodnocení lidí a okolního světa mohou nejen odejít, ale i zesílit. Takže energie byla přijata ne z lásky, ale ze strategických zásob člověka, tj. od jeho potomků nebo z jeho budoucích životů.

Léčba doktory nebo léčiteli 
Jestli není u vyléčeného víra v Boha upevňována, jestli se jeho duše nemění, pak uzdravení je jen záloha nebo shození problémů na potomky. Moderní medicína a slabí léčitelé přesunují nemoc z jednoho orgánu na druhý, silní léčitelé přesouvají problém na potomky. Jde o děti, které se narodí až ve třetím nebo čtvrtém pokolení. Čím lépe nás budou léčit, tím menší bude naše potřeba lásky, tím budeme línější se změnit. Pokud člověk spáchá zločin přesahující trest až i pro potomky ve čtvrtém pokolení, mohou v takovém případě umírat pokrevní příbuzní. Ti s námi tvoří jediný celek právě na úrovni čtvrtého pokolení, dále přechází trest na celé lidstvo. Můžeme tak říci, že člověk pyká za své nejvyšší hříchy jen do čtvrtého pokolení, pak za něj trest nesou i ostatní. Za čtvrtou úrovní člověk jako osobnost prakticky neexistuje, rozplývá se v lidstvo.
Stát, který se nestará o duševní zdraví svých občanů a umožňuje jim zabíjet lásku v duši, bude potrestán shora. A žádná technika, věda, vojenská i ekonomická síla ho neuchrání před rozpadem a zánikem.
Pokud člověk zachraňuje lásku v duši a podřizuje se jí za účelem jejího rozkvětu, může zachránit nejen sebe a příbuzné, nejen svůj národ a celé lidstvo, ale i všechno živé ve vesmíru. Zbývá to nejen pochopit a přijmout, ale i začít se reálně pohybovat v tomto směru.