Cassiopaea, Ra, Hustoty

02.12.2012 14:03

 

Cassiopaea, Ra, Hustoty

Předtím než budeme pokračovat s představením základních témat, je třeba zmínit zdroje části materiálu ze kterého čerpám. Jedná se o tzv. inspirační materiál, tedy channelingové zdroje pod jménem Cassiopaea a Ra. Je třeba dodat, a bude to zmíněno později, že tyto zdroje sloužily pouze jako odrazový můstek pro hlavní výzkum ze kterého čerpám.

 

cakryPokračování v představování některých základních pojmů, přeloženo ze stránek Cassiopaea.org z glossary.cassiopaea.com

Cassiopaea

Za jménem Cassiopaea stojí channeligový zdroj, který byl poprvé kontaktován Laurou Knight-Jadczyk v roce 1994. Mnoho lidí se zúčastnilo v tomto channelingovém procesu, uskutečněném převážné s deskou s písmeny, ale Knight-Jadczyk patří mezi jediného stálého účastníka a primárního hybatele.

Cassiopaeané sami sebe označují jako “vy v budoucnosti” a současně za “bytosti světla v 6. hustotě.” Podle nich se “vy” vztahuje na více lidí, tedy na ty, kteří ”uznávají využití” informací z channeligového zdroje k dalšímu výzkumu inspirovanému přijatými informacemi. Materiál Cassiopaea se poněkud liší stylem a kontextem od jiných materiálů údajně pocházejících ze stejného zdroje, například materiálu Ra nebo Plejáďanů. Rozpravy o metafyzice nebo kosmologii lze velmi dobře spojit s výše zmíněnými zdroji, přesto materiál Cassiopaea zůstává jedinečným v tom smyslu, že obdržený materiál byl pouhým začátkem a ne konečným výsledkem. Fakt, že Knight-Jadzyk a její společníci provedli hloubkový výzkum v oblastech, které byly probrány v channelingovém materiálu, a následně využily výzkumu k formulaci nových cest bádání, dodává tomuto materiálu ojedinělý praktický a interaktivní nádech.

Cassiopaea v podstatě neobsahuje neurčité, všeobecné fráze o metafyzice, jak je obecně zvykem u channeligového materiálu. Pro poněkud systematický průzkum kosmologie, na který Cassiopaea navazuje a dále rozšiřuje, se můžete obrátit namateriál Ra.


Hlavní témata v materiálu Cassiopaea:

Schopnost člověka se duchovně rozvíjet s pomocí porozumění a práce s dynamikou každodenního života.

Materiál o tajné vládě dnešní doby, související s mimozemšťany a konspiracemi. Tato oblast je zkoumána jak v obecné rovině, tak i v souvislosti s osobními zkušenostmi autorky.

Historie, starověká i současná. Ve starověké historii se probírají ztracené civilizace, např. Atlantida a předchozí kataklyzmata a účast mimozemšťanů ve vývoji lidstva a jeho manipulace.

Směry výzkumu ve fyzice, které nepřímo pojednávají např. o gravitaci, minipulaci časoprostoru, hustoty a jednotné teorii pole (Unified Field Theory).

Další materiál pojednává o pravděpodobných budoucích událostech, mezi nejdůležitější z nich patří téma Vlny, což je možný bod přechodu mezi hustotami, který části lidstva “umožní ukončení studia” ve 3. hustotě a přesun do 4. hustoty. V tomto kontextu se probírají “lekce 3. hustory”.

Základem praktických rad od Cassiopaeanů je budování sítě pro sdílení informací, studium a rozvinutí objektivnosti. Pouze potom, až se naučíme lekce, které jsou nám k dispozici, může dojít k posunu. Mezi Cassiopaeou a dalším ezoterickým učením, převážně Sufismem a 4. Cestou, lze rozpoznat společné rysy. Laura Knight-Jadczyk čerpá z mnoha zdrojů a proudů myšlení a díky tomu byl materiálCassiopaea rozšířen o širší kontext ezoterického učení. Učení QFS proto není pouze postaveno na Cassiopaea materiálu, i když byl prvnotním impulzem a základem.


Následující úryvek stručné vystihuje motto materiálu Cassiopaea.

„Život je náboženství. Životní zkušenosti odrážejí způsob vztahu vzájemné výměny mezi jedincem a bohem. Spící jsou ti, kteří mají málo víry ve smyslu jejich interakce se stvořením. Někdo se domnívá, že svět je tu od toho, aby byl překonán, ignorován nebo vypuzen z mysli. Pro tyto osoby svět skončí. Stanou se tím, co dali životu. Pouhým snem v ‘minulosti’. Lidé, kteří jasně vnímají objektivní realitu na pravo i na levo, se stanou realitou ‘Budoucnosti’.”

Cassiopaea 09-28-02


Ra

Ra, v obecném užívání, je starodávné egyptské božstvo. V dnešním kontextu se Ra vztahuje k channelingové bytosti z knih Zákon Všeho (Law of One), která byla přijatá Donem Elkinsem, Carlou Reckertovou a Jimem Mc Carthym v letech 1981-1984. Materiál Ra byl doporučen Kasiopeou jako vhodný základ pro ejich informace. Největší užitek materiálu Ra je že poskytuje obecné vysvětlení konceptů hustota, služba sobě a služba druhým, svobodná vůle a úvod do obecné kosmologie.

Materiál Ra často citujeme v současné práci pro definice vztahující se k vyšším hustotám, polaritě SS a SD a ostatních metafyzičtějších záležitostem.

Čakry a ostatní aspekty lidské bytosti jsou probírány, ale podle QFS jsou koncepty 4. Cesty obecně jasnější a snadněji použitelné pro moderní lidstvo. Materiál Ra trpí sklonem vidět ve věcech převážně dobro, i když dlouhodobé narušení lidské svobodné vůle ze strany sil SS ze 4. hustoty je též probíráno. Další komentáře jsou dostupné v materiálu Vlna. Samotný Ra materiál je dostupný nahttp://www.llresearch.org/ .

 

Hustoty

Hustota, v materiálech Cassiopaea a Ra, značí kvalitativně odlišnou úroveň bytí. Každá z hustot má sobě vlastní složení živých tvorů, vnímání a typických lekcí pro vědomí v ní sídlící.

Hustoty jsou definovány zhruba následovně:

1. hustota – Neživá hmota. Pokud budeme mluvit o učení, cílem může být, aby se hmota naučila slučovat k tvorbě primitivních biologických organizmů.

2. hustota – říše rostlin a zvířat – Lekce jsou spojené s biologickým životem, přežitím, adaptací, soutěžením, skupinovým uspořádáním tak, jak je pozorováno u zvířat a dále. Obecně řečeno, uspořádání duše má podobu hromadné duše, ale jak se jednotlivé druhy postupně stávají pokročilejšími, mohou se jednotliví členové druhu lišit pestřejším individuálním učením.

3. hustota – lidé – Lekce z 2. hustoty pokračují ve složitějsí podobě, například v souboji o sociální nadvládu, další přežití atd. Osobně vytvořená osobnost a osobní učení hrajou důležitější roli než v 2. hustotě. Lidé jsou rozděleni do typu před-Adamského, který sdílí kolektivní duši druhu a typu Adamského, který má individualizovanou duši. [odkaz v češtině]

Lekce která je určená pro třetí hustotu se týká rozhodnutí ohledně toho, ke kterému zaměření služby se přikloníme: zda-li k službě druhým (SD) ve všech svých možných podobách, nebo ke službě sobě (SS) ve všech svých možných podobách. [odkaz v češtině] K tomu, abychom se mohli vědomě rozhodnout, je třeba mít individuální duši a patrně dlouhou řadu životů ve třetí hustotě, přičemž duše postupně nabere svou polaritu.

4. hustota – Je popisována jako částečně hmotný stav, kde absolventi 3. hustoty mají možnost prohloubit a zkokonalit svou zvolenou polaritu. Skupiny SS a SD jsou na úrovni 4. hustoty od sebe oddělené a nedochází mezi nimi automaticky ke kontaktu, ledaže při interakci v kontextu 3. hustoty.

Valná většina fenoménu UFO zahrnuje bytosti 4. hustoty zaměřené na službu sobě. Bytí které je čistou podobou služby sobě, není možné za 4. hustotou, patrně proto, že se jedná o poslední částečně hmotnou hustotu.

Bytosti 4. hustoty mají výhodu, která plyne ze zvýšené vědomé kontroly nad fyzikalitou a obecně vytvářejí skupiny, které telepaticky sdílejí společný souhrn zkušeností, ačkoli si zachovávají jistou individualitu.

5. hustota – Duše od 1. do 4. husty se přesunují do 5. hustoty mezi inkarnacemi. Je to rozjímací zóna, kde duše mohou sledovat své minulé/budoucí životy v čistě éterickém stavu bytí. Nicméně k tomu, aby mohlo dojít k růstu, se musí duše inkarnovat do hustoty, která nejlépě vyhovuje její úrovni růstu.

6. hustota – Odpovídá úrovni “Božích jmen” čili “sjednocených myšlenkových forem”. Bytosti Služby druhým, které se již nemusejí inkarnovat, sídlí na této úrovni. V jiném názvosloví jde o anděly nebo Dhyanické bytosti.

7. hustota – Jedná se o úroveň, kde vše je jeden a jeden je vše, tedy v praktickém, skutečném a smysluplném smyslu. Na této úrovni již není rozdílu mezi myšlenkou a realitou. Úroveň je totožná s pojmem vše zahrnujícího boha, nebo univerza, nebo Slunce Absolutního v učení 4. Cesty.

Koncept hustoty je komplikovaný a slova 3. hustoty nemohou vyjádřit většinu aspektů tohoto pojmu. Materiál Ra nabízí poněkud systematický přehled tohoto tématu. Materiál Cassiopaea dále rozvíjí tento základ. Mezi nimi jsou malé rozdíly v důrazu a definování, ale z našeho pohledu je nejdůležitější informace o možnosti postupu, za jistých okolností, ze 3. do 4. hustoty, které je podmíněné zvládnutím lekcí 3. hustoty, tedy výslovně přežití, karmu a vytvoření plně osamostatněné bytosti, která je schopna důslené práce ve zvolené polaritě. Zvládnutí svého já, obsažené v učení 4. Cesty, je součástí vedlejší úlohy za tímto cílem.

Různorodé vesmíry kosmologie 4. Cesty lze považovat za odpovídající hustotám. Přímé porovnání je těžké, neboť větší část tématu je mimo lidskou zkušenost.

 
 
 

 

Hustoty 

Opět než budu pokračovat musím VAROVAT, že některé materiály na těchto stránkách mají povahu inspirační, tedy nemělo by se k nim nepřistupovat jako k věrohodným informacím, neboť jejich podstata je taková, že se nedají ověřit. Přístup je důležitý a jak se říká, čert je v detailech.


Pokračování v představování některých základních pojmů, přeloženo ze stránek Cassiopaea.org z glossary.cassiopaea.com

1. Hustota

 

Na stupnici hustot odpovídá 1. hustota neživé hmotě a energii. Protože stupnice hustot je převážně odvozena od způsobu jakým vědomí působí na své prostředí, lze tedy označit 1. hustotu za hrubý materiále, na který působí vědomí za účelem tvoření.

 

Materiál Cassiopaea navrhuje, že naprosto vše, tudíž i neživá hmota, se učí podle svého stylu a neexistuje nic, co by nějakým způsobem nemělo původ ve vědomí. V tomto smyslu můžeme o 1. hustotě prohlásit, že jde o spící vědomí, neuspořádané do organizmů nebo druhů živých tvorů. Jak hustoty postupně stoupají, jsou bytosti v dané úrovni čím dál různorodější a živější, tedy mají v sobě více “života“, informací nebo inteligence pro jednotlivou bytost.

 

Neživé hmotě nemůžeme připisovat vědomí podobné lidem nebo zvířatům. Sheldrakova tvrzení o morphické rozonanci mezi krystaly, mohou být považována za podobné učení na úrovni první hustoty. Tedy jesliže vykrystalizuje jedno řešení, potom další prováděné v experimentech na jíném místě, vykrystalizují rychleji. Tvrzení o paměti vody mohou být dalším příkladem učení v první hustotě. Přenesení vzorů na roztok během opakovaného ředění, což je postup přípravy homeopatických léků, může být dalším příkladem.

 

Konečným výsledkem učení v 1. hustotě je, aby se hmota naučila tvořit samorozmožující se organizmy, čímž vzniká život. V kosmologii Kasiopea/Ra neprobíhá tento process zcela nezávisle na již existujícím vědomí, přesněji lze prohlásit, že vědomí z budoucnosti si vytvoří své hmotné začátky v minulosti. K tomu může dojít díky různým procesům, například manipulaci quantových vlivů na molekulární úrovni za účelem podpory vzniku základních kamenů a prvotních genetických informací pro primitivní organizmy.

 

U Gurdjieffa a jeho stupnice vodíků odpovídá první hustotaH3072, což je kategorie kovů a minerálů a obecně látek, které nemají biologický původ.

 

2. Hustota

 

Na stupnici hustot odpovídá druhá hustota všemu, co biologicky roste až do bodu vývoje, kdy se důraz vývoje odkloní od biologického vývoje druhu směrem k duševnímu a duchovnímu vývoji jednotlivce osamostatněného od druhu.

 

Druhá hustota začíná s příchodem sebe rozmožujících se organizmů podřízených biologickému vývoji. Určit přímý předěl mezi druhou a třetí hustotou je těžké, ale obecně odpovídá předělu mezi moderním typem člověka a primáty.

 

K učení dochází ve všech hustotách a v druhé hustotě převážně na úrovní druhu, který se přizpůsobuje ekologické situaci nebo oblasti. Každopádně, na druhou hustotu nelze pohližet pouze z Darwinova rámce. Za povšimnutí stojí, že předěl mezi druhy je jasně stanovený, lze vidět zřetelné rozestupy a náhlé zrození druhu, spíš než postupné přechody. Ezoterické materiály hovoří o existenci druhových nadduší, které by v tomto případě tvořily nehmotný protipól živočišného druhu. Hmotný projev zmíněné nadduše je DNA, která definuje druh, jeho učení se fyzicky znázorní jako biologická evoluce této DNA. Na nehmotné úrovni se nadduše druhu, tedy jednotka která ovlivňuje evoluci, učí díky celkovému součtu veškerých inkarnací každého jednotlivce jednodnoho druhu.

 

S postupně stoupající kapacitou jednotlivých členů druhu se učit, např. u vyšších zvířat, se může důraz na vývoj přesunout od geneticky přenášeného učení pro celý druh k tomu, co se jednotliví jedinci druhu naučí a co se uloží v jejich mozku nebo též “duševním otisku“. U “duševního otisku“ tudíž nemusí již docházet k rozpuštění či asimilaci do anonymní kolektivní duše druhu.

 

Jednotlivé části druhové nadduše si mohou tudíž začít uvědomovat sami sebe a jsou připraveni na sklizeň do třetí hustoty.

 

Pojem tzv. organic portal (biologická brána) dále komplikuje přechod mezi druhou a třetí hustotou. Na vznik osamostatněné duše kromě toho nelze pohlíže pouze z pohledu reflexivního uvědomování si sebe sama, kognitivního nebo behaviorálního učení. Více v urývku Ra níže.

 

Z materiálu Ra:

 

TAZATEL: Zaměřme se na bod, kdy je osamostatněný tvor v druhé hustotě připraven postoupit do třetí. Je tímto tvorem ve druhé hustotě to, co bychom nazvali zvíře?

 

RA: Já jsem Ra. V druhé hustotě existují tři typy tvorů, které se stanou, řekněme, oduševnělými. Prvním je zvíře. Ta převládají. Druhým je rostlina, hlavně to co nazýváte, zvukový vibrační komplex , “strom”. Zmínění tvorové jsou schopni dávat a příjimat dostatek lásky k tomu, aby se stali jednotlivcem. Třetím je minerál. Občas se jistá poloha/místo, jak jej můžete nazývat, může vybudit k jednotlivosti skrz lásku, kterou obdrží a předá ve vztahu k bytosti třetí hustoty s ní ve vztahu. Jde o nejméně častý přechod.

 

TAZATEL: Poté co dojde k přechodu z druhé do třetí hustoty, jak se potom bytost, ať už jde o zvíře, [rostlinu] strom, nebo minerál, stane oduševnělou?

 

RA: Já jsem Ra. Bytosti se nestanou oduševnělé. Postupně si začnou uvědomovat inteligenční energii v každé části, buňce nebo atomu, jak je nazýváte, svého bytí. Toto uvědomování obnáší uvědomování si již daného. Z nekončna pochází veškeré hustoty. Uvědomování si sebe sama nastane zevnitř na základě katalyzátoru jistých zkušeností porozumění. Můžete potom vidět, že existuje nevyhnutelný tah směrem, co vy můžete nazývat, ke konečnému uskutečnění sebe.

 

Z materiálu Cassiopaea:

 

O: […] pozor: orientace 3. hustoty SS obnáší myšlenku “nadvlády” nad 2. hustotou, což je pouhým pokračováním energetického nakupení blížícího se příchodu vlny … Některé lekce jsou opravdu zajímavé. Když předpokládáte, že chycení a uvěznění těch s nižší schopností než vy je “dobré“, proč byste potom neměli očekávat, že ti s vyšší schopností než vy, budou uvažovat stejným způsobem o vás?!? […]

 

O: … Co když ve 2. hustotě jsou předměty vnímány podle jejich podobnosti. Ve 3. hustotě jsou předměty vnímány podle jejich odlišnosti, a ve 4. hustotě jsou předměty vnímány ve smyslu svého vlastního spojení-jednoty se všemi ostatními?

 

D: (L) Existuje způsob, jak se dorozumět s velrybami nebo delfíny, a můžeme najít způsob a překlenout rozdíly a tímto dosáhnout rozumné, inteligentní výměny s velrybou nebo delfínem, nebo dokonce i se slonem? O: Není třeba rozhovoru “s“ když existuje vyšší telepatická úroveň. O: (L) Delfíni a velryby se dorozumívají telepaticky? O: Ano. A i psi a kočky a hadi atd. atd., pouze lidé se naučili “nadřazenější“ technice verbální komunikace.

 

V Gurdjieffově nazvosloví tvoří druhou hustotu “jedno a dvou mozkové bytosti“. Tyto “mozky“ jsou také známé jako pohyblivé centrum a emoční centrum. Každý živý tvor má pohyblivé centrum přizpůsobené druhu regulujeící jeho fyzické pochody, ať jsou jakékoliv. Pokročilejší zvířata mají navíc emoční centrum. Každé z těchto center má inteligenci ve svém poli působnosti, ale přesto nemají kapacitu pro abstraktní myšlení, prozatím. Abstraktní myšlení je charakteristický znak “trojmozkových bytostí“, v Gurdjieffově názvosloví se jedná o bytosti třetí hustoty a vyšší bytosti.

 

3. Hustota

 

Na stupnici hustot odpovídá třetí hustota živým tvorům, s jistým stupňem osobního vědomí a odpovídající svobodné vůle, alespoň potencionálně. To znamená, že řádný tvor 3. hustoty je morální bytost s doprovodnou zodpovědností. Zatímco zvíře koná převážně dle typického chování druhu, bytost 3. hustoty by měla mít reflexivni (zpětné) uvědomování sebe sama a svobodnou vůli, a je tudíž odpovědná z hlediska karmy a vývoje duše.

 

Zatímco lekce ve 2. hustotě jsou spojené s vývojem bytosti, která začíná mít známky jednotlivé osobnosti a jednotlivé inteligenci, spíš než chování diktované druhem, proto lekce 3. hustoty posunují tyto lekce dál a umožňují vývoj trvale osamostatněné duše. Katalyzátorem, který umožňuje vývoj tímto směrem, je lidské tělo, fyzicky slabší a méně specificky adaptované na rozdíl od pokročilejších druhů 2. hustoty. Rovněž verbální dorozumívání a potřeba naučit se jazyk se poprvé objevuje ve 3. hustotě. Zvířata jsou obecně více v rovnováze se svým okolím a mají jasnější, i když více specializovanější, mezidruhovou komunikaci. Podle Cassiopaei, pokročilejší zvířata žijí v jakémsi telepaticky fungujícím druhovém vědomí. Pokud podobný vztah existuje mezi lidmi, je slabší a méně spolehlivější, tudíž jednotlivci jsou od sebe izolováni. Na druhou stranu, větší fyzická zranitelnost lidského těla znamená, že spolupráce je potřebnější než je tomu obecně u zvířat. To má za následek evoluční uspořádání pro vývoj inteligence jednotlivce.

 

Vývoj myšlení jednolivce a jasné osobnosti během fungování v lidské společnosti potom funguje jako katalyzátor pro vývoj duše jednotlivce. V tomto procesu jde v podstatě o volbu svobodné vůle mezi službou sobě a službou druhým, tedzý zásadní volba ve vývoji duše.

 

Tento proces je každopádně doménou ezoterické práce a není automaticky důsledkem pouhého bytí jako bytost 3. hustoty.

 

Gurdjieff mluví o člověku jako o ‘tří mozkové bytosti’, na rozdíl od ‘dvou mozkové bytosti’, tímto výrazem označuje pokročilejší zvířata. Tento výraz vyzdvihuje, že člověk má tři centra, tedy pohybu, cítění a myšlení, zatímco pokročilejší zvířata mají pouze centra pohybu a cítění. Tudíž pro Gurdjieffa je rozhodující faktor vývoj schopnosti myslet.

 

Steiner vidí toto téma trochu jinak. Pro Steinera zvířata mají fyzické, éterické a astralní tělo, a člověk má navíc ‘Já’. Zatímco pokročilejší zvířata zdá se mají víceméně totožné základní emoce jako lidé, lidská podoba se odlišuje rozvinutělším uvědomováním si sama sebe nebo přemýšlení o sobě. ‘Já’ je nicméně více než psychologický mechanizmus sebe pozorování nebo meta vědomí. Pro Steinera to je reinkarnující se bytost. Na druhé straně u 4. Cesty je podobné ‘Já’ pouze možností, kterou lze uskutečnit skrz ezoterickou práci. Uvědomování si sebe sama v psychologickém slova smyslu je užitečné, ale samo o sobě nevytvoří stálé ‘Já’.

 

Záležitost třetí hustoty je dále komplikována pojmy člověka typu Adamského a před-Adamského, který je znám jako biologická brána (organic portal). Podle Mouravieffa a materiálu Kasiopea, má člověk vždy tři nižší centra pohybu, cítění a myšlení, ale může a nemusí mít potenciál pro usazení osamostatněné duše ve ‘vyšších centrech’. Člověk typu před-Adamského je, v podstatě, zvíře vybavené lidským tělem a rozumem. Jako takový, je před-Adamský člověk stupínek na žebříku vývoje duše ze stádia kolektivní druhové duše v druhé hustotě, do vzniku jednotlivce ve třetí. Dalo by se také říci, že před-Adamský člověk napodobuje funkce duše člověka, který má osobní duši, jakýmsi pohlcováním a odrážením energií přijatých od nich z vyšších center. Tento rozdíl však není viditelný, neboť po psychologické stránce jsou oba druhy člověka téměř totéž, jediným rozdílem zůstává v zážívání duchovního nebo transcendentního. Rozdíl nemusí být nutně v psychické citlivosti, neboť podobné smysly rovněž existují v druhé hustotě, a mohou proto být silnější a spolehlivější než ve třetí.

 

Obecně platí, že citový obsah jednotlivce se stane uvědomělejším v průběhu cesty 3 hustotou. Základní vzorce bolesti, rozkoše, instinktivní preference a nelibost, teritorialita, stresové reakce, vztah k druhovi nebo skupině, smysl pro hierarchii, primitivní žal a podobné, přenesené z pozdního období druhé hustoty nadále přetrvávají. Jde převážně o automatické funce a jejich základní vzorec pochází z procesu přebírání chování. Tyto procesu nemusejí nutně být trvale usazené a mohou být poddajnější k tvarování samotným člověkem, než tomu bylo ve zvířecím těle. Přítomnost emocí by se neměla zaměňovat s vývojem duše. Na druhou stranu, podle učení Mouravieffa, čím jsou emoce kultivovanější nebo ‘inteligentnější’, například nesobecká láska, ohled na svobodnou vůli, smysl pro posvátnost nebo tajemno, úsilování o duchovno, smysl pro osobní integritu a podobně, může překlenout mezi nižším a vyšším. Dalo by se říci, že může jít o formování vlastností vznikající osamostatněné duše. Na druhou stranu se zdá, že osamostatnělá duše může vzniknout na základě pronikavé potřeby ovládat, což odpovídá polaritě SS. V každém případě si bytost zvolí, které emoce rozvine a které nevyjádří.

 

Pojem dvou druhů člověka jednoduše poskytuje podrobnější diagram při učení lekcí osamostaťňování. Pouze v pozdější části těchto lekcí se, volba osobní svobodné vůle mezi polaritami SD a SS, stane významnou. Tato volba, v případě že je dotažena do určité ryzosti a důslednosti, připraví člověka na další hustotu. Právě tak jak lze vidět, že základní emoce a společenské uspořádání se rozvíjejí v řadě pokročilejších zvířecích podob, by se dalo říci, že základy duchovně uvědomělé, bezpodmínečné svobodné vůle, se rozvinou v pozdější části třetí hustoty.

 

4. Hustota

 

Je to pojem pro Cassiopaeu/ Ra způsobu bytí mezi hmotným a éterickým. Tento pojem je důležitý pro současnou práci, neboť tento stav může velmi dobře být výsledkem Velké Práce alchymisty, Vzestupu, Dokončení studia po příchodu Vlny atd., ať použijeme jakéhokoliv pojmu. Kromě toho podobná úroveň se zdá být úrovní, ve které vyšší kádry ‘matrixu’ operují, proto nemůžeme ignorovat možnosou existenci podobné úrovně reality při výzkumu hlubší podstaty světa.

 

V ezoterické literatuře obecně není popsáno nic, co by odpovídalo meziúrovni mezi typem lidského života a zcela nevtěleného bytí. Gurdjieffova kosmologie s diagramem všeho živého se přibližuje myšlence bytostí v odlišné hustotě. Kategorie andělů/planetárních bytostí může odpovídat 4. hustotě a kategorie archandělů/solárních bytostí zase 6. Každopádně podobná jména jsou velmi jinotajná.

 

Nemáme k dispozici matematický popis možných zákonů, které mohou na podobné úrovni řídit čas a prostor. Navíc není ani jisté, zda podobná úroveň existuje. Lidé mohli zažít stavy a vjemy, které jsou typické této úrovni, ale podobné zážitky jsou samy o sobě nejasné, jak bývá zvykem u mystických zážitků. Jsme si vědomi, že se snažíme uchopit pojem, o který nemůžeme popsat celkové nebo neodporující si způsobem popsat.

 

Existence takovéto úrovně je nepřímo podepřena velkou podivností související s fenoménem UFO. Rovněž mýtické povídky, ve kterých se mluví o bytostech na rozmezí mezi hmotou a energií. Podivnosti zahrnují časové anomálie, procházení skrz hmotné předměty, místa větší uvnitř než vně atd.

 

V případě pohledu na vývoj vědomí u Cassiopaei/Ra, ukončí jednotlivci studium ve 3. hustotě, která odpovídá lidské-mu bytí jak jej známe, a přejdou do 4. hustoty, tedy poté co vyčerpali možnosti vývoje ve 3. hustotě. Hlavním kritérium je dosažení pevného já, které je pevně oddáno službě druhým nebo službě sobě. To přirozeně vyžaduje jistou úroveň znalostí a inteligence, neboť každá z polarit nemůže být bez těchto vlastností určena.

 

Tento přehled obecně pouze shrnuje channeligový materiál v případě, že se na něj odkazuje. Uděláme výjimku, neboť více materiálu není v tomto případě k dispozici.

 

Od Ra:

 

TAZATEL: Děkuji. Je možné, abyste nám poskytli krátký popis podmínek ve 4. hustotě?

 

Ra: Já jsem Ra. Žádáme vás, abyste zvážili zatímco mluvíme, že neexistují slova pro kladný popis čtvrté hustoty. Můžeme pouze vysvětlit co čtvrtá hustota není a přiblížit to co je. Za čtvrtou hustotou je naše schopnost dále omezená a to až do bodu, kdy nemáme žádná slova.

 

Co čtvrtá hustota není: není v ní slov, pokud nejsou zvolena. Není v ní těžkých chemických prostředků pro tělesně složité činnosti. Není v ní disharmonie uvnitř já. Není v ní disharmonie mezi lidmi. Není v ní možnost způsobit disharmonii jakýmkoliv zůsobem. Přiblížení kladných tvrzení: je to rovina pro druh dvounohého prostředku, který je mnohem hustší a plnější života, je to rovina kde si je jedinec vědom myšlenek ostatních já, je to rovina na které si je jedinec vědom vibrací jiných já, je to rovina soucítění a porozumění s žalem třetí hustoty. Je to rovina, která usiluje o moudrost nebo světlo, je to rovina kde jsou jednotlivé rozdíly vysloveny, přesto automaticky harmonizovány ve skupinové shodě.

 

Od Cassiopaei:

 

O: Ne tak jednoduché … Představte si, chcete dojet do Mexika autem a “přeskočíte” přes a dorazíte do San Diega misto toho, nebo … řídíte do obchodu v Santa Fe a skončíte v Moskvě místo toho. […]

 

O: […] Teď dávejte pozor! Co když: jedinec ve 2. hustotě vnímá předměty díky jejich podobnosti. Jedinec ve 3. hustotě vnímá předměty díky jejich odlišnosti, a jedinec ve 4. hustotě vnímá předměty na základě jejích jednoty se všemi? […]

 

D: (A) Mám další otázku. Při sezení z dubna jste učinili následující poznámku: ‘čtyř rozměrné, čtvrtá hustota, vidíte?’ Tedy, spojili jste čtyři dimenze se čtvrtou hustotou. Neznám matematické znázornění hustoty. Vím, jak zobrazit čtyři dimenze. To bylo poprvé, co jste spojili dimezi s hustotou. Je tu opravdu vztah?

 

O: Ano, protože 4. hustota se žije ve 4 rozměrné realitě.

 

D: (A) Když mluvíme o 4 rozměrné realitě, jde o čtyř rozměrnou realitu typu Kaluza-Klein? O: Optické spektrum.

 

O: Ano. D: (A) Ano že s tím souvisí?

 

O: Ne, ano že není. V těchto teoríích jsou chyby, souvisejí se spektrem. Co ti to říká?

 

D: (A) Se spektrem?! Optickým spektrem? Nevím, co mi to říká. Nikdy jsem se nesetkal se vztahem ke spektru. Ale, co je ten 4. rozměr? Je to rozměr navíc za třemi prostorovými dimenzemi, nebo je to časový rozměř?

 

O: Neni to “čas”, týka se: Einstein. Je to prostorový bod-odkaz navíc. Pojem “dimenze” lze použít jednoduše pro přístup k všeobecným vztahům, spojenými se třemi rozměry. “Dimenze” která je navíc umožňuje jedinci zobrazit vnějšek i vnitřek najednout.

D: (A) Když mluvíte o tomto 4. rozměru, co je nejblíž v současném chápaní fyziky, co odpovídá tomotu pojmu? Nevím o ničem co by odpovídalo. Není to v teorii relativity, neni to v Einsteinovi, není to u Kaluzi-Kleina …

O: Přesně, protože neexistuje odpovídající hypotéza. […]

 

Čtenáři je doporučeno, aby prostudoval Cassiopaea i Ra materiál pro další stopy. U obou se pojednává o hustotách v rozsahu celého textu. V rámci tohoto článku můžeme pouze říci, že máme co do činění se zásadně odlišným světem. Alenka za zrcadlem, řekla Kasiopea.

 

Zdá se, například, že bytosti 3. hustoty mohou navštívit stav 4. hustoty v rámci UFO únosů. Tím nedojde k přoměně jedince v bytost 4. hustoty. Hustota, ve které jsme doma, záleží na stupni vývoje vědomí.

 

5. Hustota

 

Tímto pojmem Cassiopaeané označují nehmotný stav bytí, kde inkarnující se bytosti mezi 1. až 4. hustotou žijí mezi inkarnacemi. Také se jí říká recyklační zóna.

 

Ra ji popisuje jako první nehmotnou hustotu nebo jako hustotu moudrosti a první, ve které myšlenky mohou vytvářet realitu bez omezení hmoty.

 

Při čtení přepisů Cassiopaea se zdá, že musíme rozlišovat mezi bytím v 5. hustotě jako etapou mezi životy a mezi duší z 5. hustoty. U druhého případu se jedná o duši, která ukončila studium ve 4. hustotě a už se zde neinkarnuje.

 

Toto téma je mimo naši schopnost přímého znát. Přesto můžeme učinit některé obecné závěry o povaze této hustoty a porovnat s jiným materiálem o reinkarnaci a posmrtném životě.

 

Inkarnace do hustoty, která odpovídá obecné úrovni vývoje duše, je potřebným prostředkem pro posun. Pouze reinkarnace může naučit určité nezbytné lekce. Na tuto myšleku narážíme na různých místech, od Kasiopei ke Šteinerovi.

 

Ve vysvětlení Ra, zkušenost je rozdělená rovným dílem mezi bytí v prostoru/času a času/prostoru. Prostor/čas odpovídá inkarnovanému životu, který obnáší pohyb v hmotě, bez vlivu na tok času. Čas/prostor předstaavuje rozjímání mezi životy, s volným pohybem v čase, ale bez možnosti ovlivnit prostor, nebo alespoň pro duše 3. hustoty.

 

Podle Steinerova vysvětlení, stav mezi životem, nebo astrální svět, stojí na myšlenkách stejným způsobem, jako hmotný svět stojí na hmotě. Pro inkarnované bytosti jde čas dopředu, zatímco pro bytosti mezi životy jde čas opačným směrem. Obecně, podle Steinera duše navádí přítomnost z budoucnosti, zatímco hmota se přibližuje budoucnosti z minulosti. Každý moment vědomí je proto setkáním těchto dvou proudů. Steiner do detailu vysvětluje, že dochází k jakémusi zrcadlení minulého života v atrálním světě, kde jedinec vidí své já z vnějšku, z pohledu všeho s čím přišel do kontaktu.

 

Cassiopaeané popisují 5. hustotu jako bezčasovou, proto každý stav mezi inkarnacemi je souběžný-shodný s každým podobným stavem. Rozjímání může být okamžité nebo věčné, záleží na úhlu pohledu. Pátá hustota může být jakousi výstvaní síní všeho, co může být uskutečněné, ale uskutečnění možností pro osobní poučení se musí být vykonáno z hustoty, která odpovídá lekci.

 

Vzdálenost mezi bytostmi, nebo zážitky bytostí, je otázkou čisté myšlenky, kde podobnost měří vzdálenost. Tudíž bytost která je značně rozpolcená nebo rozporuplná, to jest neodpovídá sama soně, nemusí proto ani být vnímána jako ta samá bytost. Můžeme tedy mluvit o časové ose inkarnací, jednoduše změřením podobnosti mezi každým stavem mezi-inkarnacemi tak, že po sobě jdoucí jsou blíže k sobě než ty, které jsou oddělené velkou změnou duše.

 

Máme k dispozici poměrně nezávislé popisy zkušeností blízko smrti, z nichž mnoho obnáší zastavení mozkových funcí, které můžeme porovnat s popisy stavu mezi životy. Co se zdá být stejným rysem je, že stavy blízko smrti odpovídají způsobu myšlení-víry u téměř zesnulého člověka. Je tu například mnoho zpráv o setkání s Ježíšem. Existují společné rysy jako vstoupení do světla nebo průchod tunelem.

 

Může být, že mysl poskládá zážitek okolo známých pojmů. Dále může být, že tento stav jak jej popisuje Steiner, tedy vědět o něčem nás přiblíží k tomu, co je známo, to jest měření vzdálenosti odpovídá informační podobnosti. Tudiž jedinec skončí ve společnosti těch, s kterými žil, což je často popisováno v událostech blízko smrti a zároveň by vysvětlilo často navrhovanou myšlenku, že se lidé opakovaně reinkarnují v týmu. Úroveň duchovní soudržnosti jedince ‘po’ každé reinkarnaci bude mít vliv na množství práce, nebo učení, nebo plánování ke kterému může dojít mezi životy. Tudíž v některých případech se může jednat o zcela mechanický zákon karny a v jiných případech jde o více méně záměrné plánz života.

 

6. Hustota

 

Tento pojem používají channeligové zdroje Cassiopaea a Ra pro označení jejich ‘přirozeného’ stavu bytí. Také inspirace pro knihu Bringers of Dawn (Poslové rozbřesku) pochází, podle zmíněných zdrojů, ze 6. hustoty. Podle Kasiopei je většina kruhů v polích od bytostí 6. hustoty. Mnoho z tzv. poutníků jsou duše, jejichž domácí hustota je šestá, ale kteří vstoupili do inkarnace v lidské podobě kvůli určitému poslání.

 

O tomto předmětu nelze říci mnoho, co by bylo pevné nebo ověřitelné. Přesto a proto, protože téma šesté hustoty souvisí ve velké míře s inspirací pro naši současnou práci, se musíme pokusit umístit toto téma do nějakého kontextu. Archandělé, nebo solární svět Gurdjieffovy kosmologie, se můžou vztahovat k šesté hustotě. Dhyanické bytosti, nebo též solární bytosti Steinerovi kosmologie, se mohou vztahovat k šesté hustotě. Absolutní II u Mouravieffa, tedy svět vešerých hvězd a Kristus, se mohou být spojené s šestou hustotou. Porovnání jsou předběžná a těžko můžeme vytvořit neodporující si nebo definitivní popis této úrovně.

 

Šestá hustota, nebo 6D, je úroveň nehmotného bytí kde sídlí duše, které překonali nutnost reinkarnovat se v jakékoliv hustotě. Duše mezi 1.a 4. hustotou se reinkarnují, dále je tu rozjímací období bytí v nehmotné podobě mezi inkarnacemi páté hustoty. 6D je posledním stupněm před spojením s Jednotou, tedy sedmou hustotou. Sedmá hustota odpovídá jedinému zdroji všeho ve stvoření, Bůh Otec u Mouravieffa nebo Slunce Absolutní u Gurdjieffa.

 

Jako v případě 4D, přetrvává koncept jednotlivých bytostí, které tvoří společenský paměťový komplex, tedy společenství, ve kterém veškeré bytosti sdílejí stejnou databázi zkušeností a porozumění. Ezoterická úroveň lidského vývoje, kde je porozumění sjednoceno v praxi objektivity, a kde integrita nepřipustí neshodu konání a porozumění, je předzvěst společenských paměťových celků 4-6 D.

 

Bytosti na této úrovni jsou orientované na službu druhým jako následek přírodních vlivů. Jde o složitý pojem a přesné porozumění není možné na naší úrovni. Jde o to, že myšlenka sloužit druhým je znázorněná v 6D jako pojem, ne jako celé bytosti. Z pohledu 6D stále trvá rozdíl mezi pojmem a skutečností. Myšlenka a realita se již nerozlišují v 7D, ale to je ještě dále od naší schopnosti popisu. Čistá služba sobě, v podobě fungující bytosti, neexistuje za 4D, patrně tomu zabraňuje vrozená zaujatost směrem k materialitě a subjektivitě. Velmi pokročilá bytost SS dosáhne jistého druhu duchovní masy, která u ní zapříčiní zhroucení do sebe, trochu jako u černé díra v hmotném světě. Jestliže tato bytost upustí od charakteristického předsudku ovládat, může se stát objektivní, ale potom přestává být bytostí SS.

 

6D bytost žije pouze ve světě myšlenek, nebo světla, jako světelná bytost bez stálého těla. Kasiopeané jednou prohlásili, že kdyby se mohli napojit dvě bytosti na vše co je, potom by se ve skutečnosti stali jedním, nerozeznatelným od sebe. V tomto smyslu můžeme říci, že z pohledu 6D je vše celek, přesto stále existuje myšlenka bytosti. Vidíme, že myšlenka objektivity je neodmyslitelně spjata s pojmem života v jednotě všepřítomnosti. Bytost, která by viděla pouze to co chce, by se v tomto stavu v podstatě zhroutila sama do sebe a ve skutečnosti by nesdílela nic, pouze svou iluzi se sebou, což může být důvod, proč neexistuje funkční SS na této úrovni. Aby jsme mohli být jeden se vším, nemůžeme mít předsudky. A znovu, nemít předsudky neznamená nemít možnost přiřadit hodnotu věcem nebo zvolit čeho se zúčastnit, právě naopak. Mohli bychom dokonce říci, že objektivita a nedostatek předsudků, jsou nezbytným předpokladem metafyzické svobodné vůle. Nemůžeme si vybrat dokud nepoznáme. Nemůžeme poznat v tomto smyslu, pokud máme plané naděje-zbožná přání.

 

Velmi málo může být řečeno o vnímání času nebo prostoru. Můžeme dedukovat, že události hmotných hustot se jeví jakoby z ptačí perspektivy, mnoho možných minulosti a budoucností vedle sebe, jakási spleť vláken různých pravděpodobností. Podle Gurdjieffa a jeho kosmologie můžeme říci, že 6D bytost vidí alespoň dimenze lineárního času a věčnosti, vidí rovinu, která obsahuje veškeré možné časové linie jakoby z výšky při z pohledu třetí hustoty. Slovo věčnost ve smyslu 4. Cesty pojednává o protoru, který je kolmý k lineárnímu času, tedy o sadě všech možných časový os. V jistém smyslu můžeme říci, že zkušenost v 6. hustotě zahrnuje šest dimenzí. A znovu se jedná pouze o přibližné znázornění. Obecně řečeno, zdroj ze 6D mluví jakoby minulost v 3D byla otevřená kniha a budoucnost rozvětvující se spleť možností.

 

Cassiopaeané opakovaně používají pojem “vy v budoucnosti” když mluví o sobě. Můžeme tomu rozumět tak, že odkazjí na alespoň jednu možnou budoucnost, kde Laura Knight-Jadczyk, kanál spojení, a možná někteří spolucestující, se stali Kasiopeany. Nicméně, mohou zde být budoucnosti, kde k tomu nedošlo, právě tak jako možné minulosti, kde k channelingu vůbec nedošlo. Proces navázání spojení je tedy spoj, který táhne jisté osy minulosti směrem k jistým osám budoucnosti. Zkušenost 6D může být podobná navádění tohoto procesu z ptačí perspektivy. Nicméně, v jistém smyslu Kasiopeané vytvářejí sami sebe tím, že navádějí své “minulé” já. Přesto zůstávají podobné metafory neúplné, protože jejich jazyk předpokládá lineární kauzalitu, což se pravděpodobně nevztahuje na pohled z 6D.

 

Pro dokončení tohoto přehledu budeme citovat Ra:

 

Ra: ‘Ve vztahu k hustotám, sluneční těleso, jak byste řekli, může být viděno jako velké těleso plynných prvků, které procházejí procesem fúze a radiace tepla a světla. Metafyzicky, slunce dosáhne významu pro čtvrtou až šestou hustotu, na základě rostoucích schopností bytostí v těchto hustotách pochopit živé stvoření a zároveň spolubytostní, neboli druhé já, podstatu tělesa slunce. Tudiž slunce může být v šesté hustotě navštěvováno a obýváno těmi, kteří žijí v času/prostoru a může dokonce dojít k častečnému zrodu, od okamžiku k okamžiku, skrz procesy bytostí šesté hustoty a jejich vývoje. […] V této hustotě mohou některé bytosti, jejichž způsob rozmnožování je fúze, si vybrat vykonávat vykonat tento druh zkušenosti, jako součást bytí tělesa slunce. Proto můžete nahlížet na části světla, které přijímáte, jako na potomky plodícího výrazu lásky šesté hustoty.