Umění proměny
Sen druhé pozornosti
Řekli jsme si již, že sen, v kterém nyní žijeme, je důsledkem vnějšího snu, který upoutává naši
pozornost a vyživuje všechny naše názory. Proces ochočování můžeme nazvat snem první
pozornosti, protože takto byla naše pozornost využita poprvé, aby se vytvořil první sen našeho
života.
Jedním ze způsobů, jak změnit názory, je soustředit pozornost na všechny dohody a předělat
je. K tomu použijeme svou pozornost podruhé, čímž vytvoříme sen druhé pozornosti neboli
nový sen.
Rozdíl oproti prvému případu je v tom, že nyní již nejsme nevinní. Když jsme byli dětmi,
bylo to jiné, neměli jsme jinou volbu. Ale teď už dětmi nejsme. Nyní je na nás, abychom si
vybrali, v co věřit a v co nevěřit. Můžeme věřit v cokoliv včetně sebe sama.
Prvním krokem je uvědomit si mlhu, která je v naší mysli. Musíme si začít uvědomovat,
že po celou dobu sníme. Pouze s tímto vědomím máme možnost svůj sen změnit. Když si
uvědomíme, že celé drama našeho života je důsledkem toho, v co věříme, a že to, v co věříme,
není skutečné, pak teprve můžeme začít sen měnit. Abychom však skutečně změnili své názory,
musíme soustředit pozornost na zjištění, co vlastně chceme změnit. Než začneme některé
dohody měnit, musíme určit, o které jde.
Dalším krokem proto je začít si uvědomovat všechny sebeomezující, na strachu založené
názory, které vedou k tomu, že jsme nešťastní. Udělejme si seznam všeho, v co věříme, všech
našich dohod, a s pomocí tohoto procesu začněme s proměnou. Toltékové tomu říkají umění
Proměny. Jde o to změnit názory, které jsou založeny na strachu a které nám působí utrpení,
a nově naprogramovat mysl. Jedním ze způsobů, jak to učinit, je zkoumat a přijímat alternativní
názory, jako jsou Čtyři dohody.
Rozhodnutí přijmout Čtyři dohody je vyhlášením války parazitovi, abychom získali svobodu.
Čtyři dohody nám nabízejí možnost ukončit emocionální bolest a otevřít si tak dveře
k radosti ze života a k počátku nového snu. Pokud máme zájem, je jen na nás, zda chceme zkoumat
možnosti nového snu. Čtyři dohody byly vytvořeny k tomu, aby nám pomáhaly v umění
Proměny, při ničení omezujících dohod a k získání větší osobní síly. Čím silnější jsme, tím více
dohod dokážeme rozbít, až přijde okamžik, kdy se propracujeme k jádru všech dohod.
Dostat se k jádru dohod je tím, čemu říkám odejít do pouště. Když odejdeme do pouště,
setkáme se tváří v tvář s našimi démony. Když se z pouště vrátíme, stanou se ze všech těchto
démonů andělé.
Praktikování čtyř nových dohod je velkým aktem síly. Rozbití kouzla černé magie v naší
mysli si vyžaduje velkou osobní sílu. Pokaždé, když zrušíme nějakou dohodu, získáme trochu
síly navíc. Začneme tím, že rušíme smlouvy, které jsou velmi malé a jejichž zrušení vyžaduje
méně úsilí. Když jsou tyto menší dohody zrušeny, zvýší se naše osobní síla natolik, že dosáhneme
bodu, kdy se konečně můžeme utkat s velkými démony ve své mysli.
Například děvčátku, kterému řekla matka, aby nezpívalo, je nyní dvacet let a dosud nezpívá.
Jeden ze způsobů, kterým může překonat přesvědčení, že má ošklivý hlas, spočívá v tom, že si
řekne: Tak dobře, budu zpívat, i když zpívám špatně.“ Potom si může
představovat, že kdosi tleská a říká: „To bylo ale krásné!“ To může dohodu nalomit. Dívka
získá o trochu více síly a odvahy a může to zkoušet znovu a znovu, až nakonec dohoda zanikne
úplně.
34
To je jedna cesta, jak se dostat ven ze snu pekla. Ale každou dohodu, která vede k utrpení
a kterou zrušíme, musíme nahradit novou dohodou, která nás učiní šťastnými. Tak se nebude
moci stará dohoda vrátit. Když zaplníme stejný prostor novou dohodou, stará dohoda navždy
zmizí a na jejím místě zůstane nová.
V mysli tkví mnoho silných názorů, což může vzbudit dojem, že je tento proces beznadějný.
Proto musíme postupovat krok za krokem a být trpěliví, protože jde o pomalý proces. Způsob,
kterým nyní žijeme, je výsledkem mnoha let ochočování. Nemůžeme proto očekávat, že se jej
zbavíme za jediný den. Rušení dohod je velmi složité, protože do každé jsme vložili sílu slova,
respektive sílu naší vůle.
Ke změně dohody potřebujeme stejné množství síly jako na její uzavření. Veškerá naše
osobní síla je navíc investována do dodržování smluv, které jsme uzavřeli sami se sebou. Je
tomu tak proto, že naše smlouvy jsou jako silný návyk. Jsme závislí na našem bytí. Jsme závislí
na zlosti, žárlivosti a sebelítosti. Jsme závislí na názorech, jako jsou například: „Nejsem dost
dobrý, nejsem dost inteligentní. Proč to vůbec zkoušet? Jiní lidé to dokážou, protože jsou lepší
než já.“
Všechny tyto staré dohody, které vládnou našemu snu života, jsou důsledkem neustálého
opakování. Jakmile proto přijmeme čtyři dohody, musíme si je neustále opakovat. Nejlepší
způsob je uskutečňovat je v životě neustále. Opakováni dělá mistry.