DETOXIKACE A LYMFATICKÝ SYSTÉM
Lidský organismus svoji detoxikaci, tedy odstraňování jedovatých
látek a čištění vnitřního prostředí, které organismu dovoluje existovat,
zajišťuje prostřednictvím osy imunitní systém → drenážní systém →
vylučovací systém. Imunitní systém byl již na minulých stránkách
zmíněn a bude o něm ještě hovořeno. Drenážní systém je zajišťován
lymfatickým a žilním systémem. Vylučovacích systémů je mnoho. Za
nejdůležitější z nich jsou považovány ledviny, svoji roli však hraje i
tlusté střevo, kůže a dýchací cesty.
Lymfatický systém začíná drobnými lymfatickými cévami
nacházejícími se mezi jednotlivými buňkami tkání, které dopravují do
těchto míst buňky zásadním způsobem důležité pro funkci imunitního
systému, tedy takové, které mají schopnost fagocytovat neboli
pohlcovat cizí látky a nežádoucí odpadní produkty tkáně. Tyto
lymfatické cévky se slévají do větších cév, které jsou přerušeny
lymfatickými uzlinami působícími jako filtr. Nachází se v nich značné
množství buněk imunitního systému i jiných látek, které
obranyschopnost využívá ke své činnosti. Lymfa se pomalu prodírá
lymfatickou uzlinou, kde je čištěna a zbavována aktivity cizích látek,
především mikroorganismů. Deaktivované, pohlcené toxiny se pak ještě
širšími lymfatickými cévami a kmeny dostávají až do žilního systému,
odkud jsou odnášeny jak k detoxikaci do jater, tak i k vylučovacím
orgánům.
Lymfatický systém tedy působí jako kanalizace a zároveň i jako
aktivní likvidátor mikroorganismů a jiných nežádoucích látek a
produktů v organismu. Na jeho funkci tedy do značné míry záleží celá
funkčnost imunitního systému, protože v lymfatickém systému se
nachází tekutina složená z buněk i tekutiny – lymfa Při špatné funkci
nebo průchodnosti lymfatického systému dochází ke stagnaci této
tekutiny. Ta se z tkání řádně nevstřebává a tkáně tak zůstávají
prosáknuté lymfou. Protože lymfatický systém je na mnoha místech
propojen se žilním, dochází i k přetěžování žilního systému a prakticky
každá porucha žilního systému, jako jsou křečové žíly a další, je
zároveň doprovázena i zhoršenou průchodností lymfatického systému.
Lidé s poruchou průchodnosti lymfatického systému mají oteklé
končetiny, zahleněný krk, pocit tlaku a městnání v krku, hlavě,
hrudníku, pánvi i v břiše.
Lymfatických uzlin se v lidském organismu nachází několik desítek
a jsou rozděleny do regionů, takže například tvoří ochrannou síť pro
hlavu a krk, jiný region chrání horní končetiny, jiný hrudní, břišní,
pánevní oblast, jiný dolní končetiny nebo oblast ledvin a nadledvin.
Lymfatický systém hlavně v končetinách, hlavě a v krku se dělí ještě na
povrchový a hluboký. Poruchy a městnání v povrchovém lymfatickém
systému většinou subjektivně i objektivně zaznamenáme v podobě
zvětšování uzlin, ale poruchy v hlubokém lymfatickém systému
nebývají tak zřetelné. Z hlediska detoxikace je tedy velmi důležité, aby
byl lymfatický systém průchodný, umožňoval nejen odvod lymfy z
tkání, ale i dopravu imunitních buněk do tkání.
Detoxikace však vidí problematiku lymfatického systému ještě v
další oblasti. Při průchodu infekcí lymfatickou uzlinou nemusí dojít k
její likvidaci a odvodu, ale může se založiskovat, tedy vytvořit ložisko
se všemi důsledky, jak byly popsány. S tímto jevem se setkáváme
velice často právě při zduřování uzlin, což je reakce na tento děj a snaha
o likvidaci ložiska Infekční záněty, například mandlí či vedlejších dutin,
střeva a dalších orgánů bývají často příčinou vytvoření infekčních
ložisek v uzlinách. Takto napadené uzliny pak produkují velké
množství toxinů jakožto produktů mikroorganismů uzavřených v
ložiscích. Toxiny mají negativní vliv jak na okolní, tak i na vzdálené
orgány a atakují především nervový systém vegetativní i centrální.
Drážděním vegetativního nervového systému a zhoršováním jeho
imunitních vlastností (tedy vytvářením dalších ložisek) jsou mnohdy
způsobeny mnohé obtíže, které pak vycházejí z dysfunkce tohoto
systému. Člověk jakoby bez příčiny pociťuje různé projevy těchto
nervových struktur – bolesti, křeče, pálení, štípání, svědění a další.
Toxiny z lymfatického systému působí i na CNS, hlavně toxiny z
hlubokého řečiště hlavy a krku. Pak dochází k poruše funkce CNS
především v psychické oblasti, ale i u jiných funkcí, které má tento
systém na starosti.
Detoxikace lymfatického systému znamená nejen odstranění
anorganických toxinů (těžké kovy, radioaktivita, chemikálie aj.), které
se v něm pohybují a mohou se zde hromadit, ale i odstranění
mikrobiální zátěže, především plísní, jež často blokují odchod lymfy.
Uzliny bývají napadány i některými dalšími mikroorganismy, zejména
viry majícími sklon přežívat v uzlinách (např. EB-virus). Jejich činnost
v uzlině způsobuje její blokádu. Také například mykobakterie, tedy
původce tuberkulózy, má afinitu k uzlinám a způsobuje blokádu jejich
průchodnosti. Jak je všeobecně známo, i nádorové buňky se často šíří
lymfatickým systémem.
Odstranění ložisek z lymfatického systému je tedy proces velice
důležitý, i když náročný a dlouhodobý. Ložiska se mohou vyskytovat v
kterémkoli regionu – hlavy, hrudníku, končetin, břicha, pánve či
mimobřišního prostoru. Zde ovlivňují regionální orgány. Jak již bylo
řečeno, například CNS, dýchací cesty, jednotlivé útroby jako střevo,
játra, konečník, žaludek i ledviny, nadledvinky a další. Toxiny z uzlin
ovlivňují i vzdálené orgány, například CNS, často klouby, ledviny a
srdce, tedy orgány reagující na toxin z některých infekcí. Již jste se
mohli dočíst, že například toxin borrelie má negativní vztah k
nervovému systému. Toxin ze streptokokové zátěže bude zase
negativně ovlivňovat stav kloubů, srdce, ledvin apod. Tento toxin
pochopitelně ovlivňuje i centrální řízení imunitního systému a tím
působí další problémy.
Lymfatický systém a jeho čištění budou probrány v oddíle Speciální
detoxikace, ale znovu upozorňuji, že jeho detoxikaci musíme věnovat
mimořádnou pozornost. Je to důležité i proto, že současná euroamerická
medicína nevěnuje lymfatickému systému a jeho čištění žádnou
pozornost, i když se například v literatuře objevují zprávy o tom, že
třeba lymfatické uzliny, do nichž odtéká lymfa ze srdeční oblasti,
mohou velmi výrazně ovlivňovat činnost srdce, mohou způsobovat
poruchy jak srdečního svalu, tak i srdečních cév. A protože to jsou
uzliny nacházející se kolem průduškových kmenů, bývají velmi často
zaneseny, zvláště u kuřáků a u lidí s dýchacími poruchami, což má pak
značný důsledek i pro srdeční oblast. Udržet tedy volné uzliny, kam
odtéká lymfa srdce a srdečních cév, je velmi důležité pro starší věkové
skupiny, protože na těchto uzlinách bude mnohdy záviset kvalita funkce
jejich srdce. Prevence tohoto postižení však musí začít již o mnoho let
dříve.
To byl jen jeden z příkladů, protože podobně bychom se mohli
vyjadřovat i o dalších orgánech. Srdce je samozřejmě ve velkém centru
pozornosti lidstva i světové medicíny, protože přináší mnoho
chorobných stavů a bývá příčinou často i smrtelných chorob.
Pro ilustraci uvádím problém jednoho z pacientů, u kterých zátěž
lymfatického systému sehrála zásadní úlohu. V roce 2001 začal
pětatřicetiletý muž stavět dům pro svoji rodinu, protože mu ke staršímu
potomkovi přibyla trojčata. V zájmu finančních úspor si vybral
nejlevnější firmu, která se však neukázala jako nejlepší. Vyšlo najevo,
že nemá základní zkušenosti se stavbou domu. Znamenalo to velmi
stresovou situaci. Ve stejné době onemocněl chřipkou, kterou však
nemohl vyležet ani léčit, protože byl velice zaměstnán začátkem stavby.
Virové onemocnění se táhlo nezvykle dlouho a nakonec přešlo do stavu
slabosti a trvalého pocitu zimy. Muž například i v létě spal oblečený do
tepláků. Pro tyto potíže navštívil lékaře, kteří provedli kompletní
laboratorní i endoskopická vyšetření. Konstatovali sníženou hladinu
krevních destiček, a proto byla provedena i punkce kostní dřeně. V
podnikání se mu přestávalo dařit, protože dovážel ojetá auta a situace na
trhu se zkomplikovala. Stavba domku se protáhla na několik let. Po
stejnou dobu měl pocit, že jej bolí celé tělo, natékají mu nohy, má
nažloutlou pleť, ztrácí schopnost sexuálního života – erekce i ejakulace.
Spal v teplákách, byla mu stále zima, spánek byl špatný. Po třech letech
se stav začal spontánně pozvolna upravovat.
Vyšetřením byly zjištěny různé zátěže a problémy především, ve
vegetativním nervovém systému i v pohlavních orgánech,
nadledvinkách a dalších částech nervového systému. Hlavní nález však
představovala rozsáhlá zátěž lymfatických uzlin, a to i v oblasti hlavy,
hrudníku, břicha a pánve. Nacházela se v nich ložiska s chřipkovými
viry. Teprve po jejich odstranění se upravila funkce nervového systému,
která byla také příčinou zhoršení sexuálních funkcí.
Podobný obraz onemocnění nacházím u mnohých vyšetřených. Lze
konstatovat, že jedním z hlavních důvodů, pokud se stav
detoxikovaného nelepší, bývají právě ložiska v lymfatickém systému.
Toxiny z nich vycházející neohrožují specifické orgány, ale orgány
oslabené, k jejichž problematické funkci člověk z důvodu dědičnosti
nebo chyb ve vlastním životě inklinuje.