5. okruh JÁTRA

5. okruh  JÁTRA
Vytvoření primárního infekčního ložiska v játrech s sebou přináší vznik dalších infekčních ložisek a tedy i problémů v těchto orgánech:

 

  • ŽLUČNÍK
  • LANGERHANSOVY OSTRŮVKY
  • MAZOVÉ ŽLÁZY
  • NADLEDVINKY
  • NEHTOVÉ LŮŽKO
  • OKO
  • PENIS
  • POCHVA
  • PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
  • VARLATA

 

O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů v játrech a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy:

 

  • slzení očí
  • oslabování zraku
  • šeroslepost
  • jiskřičky v očích
  • svědění v pohlavních orgánech
  • vyrážky na pohlavních orgánech
  • zarudnutí očí
  • záněty spojivek
  • samomluva
  • výbuchy smíchu
  • výbuchy hněvu
  • zanícené praskající bradavky
  • šourková kýla
  • dlouhodobá bolestivá erekce údu
  • problémy v podpaží
  • závratě
  • hučení v uchu

 

Psychika

 

  • hněv ve snech
  • sny o trávě, stromech

 

ŽLUČNÍK
O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů ve žlučníku a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy:

 

  • zhoršení čichu
  • sucho v krku
  • hořká chuť v ústech
  • ztuhlé trapézy
  • bolest hlavy a krční páteře
  • křeče v oblasti hlavy
  • bolestivá kůže na hlavě
  • bolesti v polovině hlavy
  • bolesti kyčlí
  • epilepsie
  • kuří oko a otlaky na IV. prstu nohy

 

Psychika:

 

  • zápolení ve snu
  • vynášení rozsudku
  • páchání sebevraždy ve snu
  • stavy zuřivosti
  • agresivní urážlivá legrace
  • nedostatek odvahy
  • nerozhodnost

 

 

 

JÁTRA A ŽLUČNÍK
Toxické zatížení a infekční ložiska, která se často vytvářejí v této
dvojici orgánů, jsou velmi závažným problémem. Tato dvojice
rozhoduje v oblasti alergií, cévního systému a v protinádorové imunitě.
Játra sama o sobě jsou především detoxikačním orgánem – produkují
obrovské množství enzymů, jež ovlivňují očistu celého organismu jak
od látek přiváděných do těla v podobě potravy, tak i od rozpadových
produktů, které musejí být vylučovány. Játra mají i další funkce.
Například v jaterních buňkách se tvoří žlučové kyseliny, které později
prostřednictvím žlučového systému významně ovlivňují trávení,
především tuků. V játrech se rovněž tvoří zásoby glykogenu
významného k udržování energetické bilance. Jsou i skladištěm
některých vitaminů, hlavně skupiny B, odkud si je organismus čerpá.
Játra a cholesterol
Mimo uvedené se v játrech vytváří cholesterol, který je velmi
významnou látkou, protože představuje základní stavební kámen
některých hormonů, buněčných membrán a celé řady dalších látek, jež
jsou v organismu nezbytně zapotřebí. Teprve při poruše
cholesterolového metabolismu mohou být ohroženy cévy, a z toho
důvodu se z cholesterolu udělal velký strašák. Podstatné je, že asi 90 %
cholesterolu se vytváří v játrech a jen poměrně malé procento je
ovlivňováno stravou. Při obavách z nadměrného množství cholesterolu
bychom si měli uvědomit, že zvýšenou hladinou cholesterolu
organismus signalizuje problém v játrech, který samozřejmě není
bezvýznamný, protože má širší dopad na další fungování organismu.
Játra vytvářejí tolik cholesterolu, kolik je ho v těle zapotřebí. Je v nich
tedy umístěn regulační mechanismus, který se však snadno porouchá a
hladina cholesterolu v krvi pak stoupá.
Významnější než snižovat množství cholesterolu vychytáváním
toho, jenž koluje v krvi, je zvládnout obnovení jeho regulačních
mechanismů v játrech. Léky vychytávající cholesterol z krve jsou již jen
řešením důsledků celé poruchy, nikoli řešením příčinným. Zvýšená
hladina cholesterolu tedy signalizuje nejen poruchu jeho regulačních
mechanismů, ale obvykle také širší poruchu tukového metabolismu, a
jestliže k ní přistupují i další problémy, především v okruhu srdce a cév,
hraje značně negativní úlohu.
Játra a periferní nervstvo
Významný je též vliv jater na periferní nervy. Ty představují
rozsáhlou strukturu, která ovládá funkce pohybové (motorické) i
pocitové (senzorické), takže se s periferním nervstvem setkáme v každé
sebemenší části těla. Počítají se do něj i hlavové nervy, například nerv
trojklanný (nervus trigeminus), lícní (n, facialis), sluchově rovnovážný
(n, statoacusticus), zrakový (n, opticus) aj. Neméně významnou je
skupina nervů vycházejících z páteře (spinální nervstvo), ale i nervová
zakončení v kloubech, podkoží, sliznici a různých orgánech. Do
periferního nervového systému patří také nadledvinky, především jejich
kůra produkující protistresové hormony, které mají v těle velmi
rozsáhlý dosah (kortizol), a také pohlavní hormony mužské i ženské.
Dřeň nadledvinek produkuje hormony důležité pro distribuci tekutin v
organismu. S poruchou této dřeně, resp. s ložiskem v ní nebo s jejím
toxickým poškozením, se často můžeme setkat při poruchách distribuce
vody. Periferní nervový systém hraje významnou úlohu například při
vzniku astmatu (kombinace alergie a poruch periferního a vegetativního
nervstva), ekzému, neuralgických bolestí či obrn periferního nervstva.
Játra a emoce
Velmi důležité je rovněž působení jater na CNS. V emocionální
oblasti ovlivňují játra agresi, proto se při výskytu ložisek v nich
objevuje nerudnost, zaťatost, nepružnost, nenávist a žárlivost. Při
poruchách žlučníkové energie se setkáváme s nerozhodností a
neschopností akce. Tato emoce je velmi důležitá, neboť se může
obracet nejen směrem ven, z člověka, ale i dovnitř. Pak se setkáváme s
autoagresí, která má jak motorický, tak psychický charakter. Vede k
sebepoškozování, chybným rozhodnutím, k neschopnosti adekvátně
fungovat v lidské společnosti. Protože imunita kopíruje psychiku, jsou
játra a jejich ložiska nezbytnou součástí autoimunitních chorob, u nichž
pak lze vytestovat autoagresi na imunitní i psychické úrovni. CNS však
rovněž ovlivňuje obranyschopnost, a proto se v korové oblasti v
důsledku jaterních ložisek v játrech můžeme setkat s poruchami v temporální,
parietální i occipitální oblasti, což má za následek vznik alergií,
autoimunitních poruch a poruch protinádorové imunity. Temporální
oblast bývá často postižena u epileptiků, a tudíž dvojice játra-žlučník a
jejich detoxikace hraje u epilepsie významnou úlohu.
Jak již bylo uvedeno, každý orgán nese zodpovědnost za imunitu
právě ovlivňováním CNS, přesněji řečeno ovlivňováním velkého
mozku a jeho jednotlivých částí. Setkáme se tak s ovlivňováním
protibakteriální imunity plícemi, protivirové imunity slezinou,
protiplísňové imunity ledvinami a protinádorové imunity játry. Do
léčby nádorů a jejich prevence náleží detoxikace jater a žlučníku, jež
významně ovlivňuje kvalitu souboje našeho organismu s potenciálními
nebo již přítomnými nádorovými změnami.
Je třeba si uvědomit, že nejen vznik ložiska v játrech a jejich toxické
zatížení mohou vést k výskytu nepříznivých emocionálních poruch
různého charakteru, nejčastěji k podrážděnosti a depresi. Trvalá
agresivita pramenící například z výchovných chyb a povahových
vlastností vede k tendencím toxicky zanášet játra i k výskytu ložisek v
nich. Nejčastějším obalem pro ložiska jsou různé varianty tuku –
vepřový, hovězí, drůbeží, mléčný. K tuku často přistupují soli. Je třeba
opět zdůraznit, že výše uvedené není dogma ale, že v játrech se
skutečně mohou vyskytovat i hleny z mléka či hleny jiného původu.
Ložisko a toxická zátěž v játrech tudíž mají dopad nejen na zhoršenou
detoxikaci celého těla, ale i na zhoršení tukového metabolismu. Nejde
jen o usazování tuku v cévním systému, ale i o poruchu tukového
metabolismu kůže, resp. mazových žláz, a proto se játra podílejí i na
vzniku akné nebo seborrhoické dermatitis. I jiné poruchy mazotoku
kůže můžeme vnímat jako problém, například mazotok na vlasaté části
kůže nebo účast jater na psoriáze. Nervové funkce, resp. periferní
nervový systém ovládá mnoho pochodů po celém organismu, a tudíž
rovněž zdůrazňuje účinek jater jako velmi závažný pro pojetí lidského
organismu jako celku. Velmi časté poruchy imunity, a to alergie,
autoimunitní problémy či narušení protinádorové imunity rovněž
vypovídají o významu jater.
Toxiny z jaterních ložisek ovlivňují žaludek, slezinu a slinivku
břišní, a proto se na některých poruchách vyskytujících se v okruhu
sleziny podílejí játra víc než bychom očekávali. Játra mají vliv jak na
zevně sekretorickou část slinivky břišní, tak i na beta buňky
(Langerhansovy ostrůvky), které jsou významným orgánem v produkci
inzulinu. V četných knihách je rovněž řešen vliv jater na oko, duhovku,
oční spojivku a horní víčka Vytváření ložisek a hromadění toxinů je
také podmíněno stavem jater.
Mezi hepatocyty se formují žlučové cesty, jež se jako řečiště slévají
do žlučovodu, který přivádí žluč do žlučníku. Ve žlučových cestách se
mohou vytvářet ložiska z nejrůznějších mikroorganismů, od borrelie až
po salmonelu či velmi časté ritckettsie, stafylokoky, streptokoky aj.
Mají významný vliv na kloubní systém a v součinnosti s ledvinami
působí na největší kloub v těle, kyčelní. Podle průběhu dráhy žlučníku
lze usoudit na vliv těchto orgánů na trapézový sval a s ním často
související bolesti krční páteře, ramen a hlavy. Vzhledem k působení
dvojice játra-žlučník na spánkový lalok velkého mozku, a tím i na vznik
elektrických výbojů v CNS a excitačních aminokyselin, stojí játra a
žlučník v pozadí migrenózních bolestí hlavy.
Poškozená jaterní buňka může být velmi snadno napadena různými
viry jako viry hepatitidy A, B a C, EB viry herpetickými viry, často se
zde vyskytují i cizopasníci a prvoci. Tyto infekční agens pak způsobují
zánět v jaterní buňce a zhoršení funkce nebo vazivovou přeměnu jater.
Porucha tukového metabolismu vede k ukládání tuku v játrech –
steatóze.
Na předchozích stránkách byl rovněž uveden vliv jater na dýchací
cesty a to na průdušnici (tracheu) a hlasivky. U lidí s jaterním ložiskem
jakožto mateřským a souvisejícími ložisky v dýchacích cestách se
můžeme setkávat s chraplavým hlasem, kašlem a jinými hlasovými či
dýchacími problémy. Obrazem jater je rovněž nehet, a tudíž játra
ovlivňují stav nehtového lůžka a případný výskyt plísňových infekcí v
něm, což sužuje značnou část lidstva. Jak z uvedeného jasně vyplývá,
detoxikaci jaterního okruhu musíme věnovat mimořádnou pozornost,
protože je značně složitou záležitostí.
Orgány tohoto okruhu
Játra, žlučník, Langerhansovy ostrůvky,
mazové žlázy, kůra nadledvin, nehtové lůžko,
oční spojivka, horní víčko, CNS, penis, varlata,
pochva, periferní nervový systém, temporální a
parietální lalok velkého mozku
Symptomy tohoto okruhu
Slzení očí, oslabování zraku, šeroslepost, jiskřičky v očích, hněv ve
snech, sny o trávě a stromech, svědění v pohlavních orgánech, vyrážky
na pohlavních orgánech, zarudnutí očí, záněty spojivky samomluva,
výbuchy smíchu, výbuchy hněvu, zanícené praskající bradavky, změny
na levé straně jazyka, šourková kýla, dlouhodobá bolestivá erekce údu,
problémy v podpaží, závratě, hučení v uchu, zhoršení čichu, sucho v
krku, hořká chuť v ústech, zápolení ve snu, vynášení rozsudku, páchání
sebevraždy ve snu, ztuhlé trapézy, bolest hlavy i krční páteře, křeče v
oblasti hlavy, bolestivá kůže na hlavě, bolesti v polovině hlavy, bolesti
kyčlí, zarudnutí uší, bolestivost, epilepsie, kuří oko a otlaky na IV. prstu
nohy, stavy zuřivosti, agresivní urážlivá legrace, nedostatek odvahy,
nerozhodnost, změny na pravé straně jazyka, změny v průběhu
meridiánu – na hranici mezi krkem a vlasy a nad obočím.