ZÁKON VÍRY,DĚKOVÁNÍ,ŠTĚSTÍ A OSUDU

Ježíš říkal: „Podle víry tvé, staniž se tobě.“ To je duchovní zákon. Postarejme se tedy o to, abychom stále věřili v to správné! Nestává se totiž to, co chceme, nýbrž to, v co věříme. Duševní síla víry nás napojuje na jedinou sílu univerza, pro niž není nic nemožné.

         Víra je „vnitřní vědění“, které nespočívá na vnějších důkazech. Je to vnitřní poznání pravdy a skutečnosti. Opravdová víra je jistota, že požadované se musí projevit, když se zcela otevřeme jediné síle a zaměříme ji na požadovaný cíl. Vědění zjišťuje skutečnosti- víra je vytváří. Naše víra pracuje podle svého druhu buď pro nás, nebo proti nám. Síla víry totiž uskutečňuje to, o čem jsme vnitřně pevně přesvědčeni.

       Víra tedy není jen pouhé přitakání, nýbrž jistota o opravdovosti a uskutečnění toho, čemu přitakáme. Kdo věří jen tomu, co vidí, ten je ochoten uvěřit účinku setby teprve tehdy, až uvidí sklizeň. Pochybnost jsou víra, která pracuje proti nám!

     I ta nejsilnější víra však musí nutně zůstat bez účinku, když odložíme splnění přání do budoucnosti a v přítomnosti zaměříme vědomí na nedostatek. Teprve když se teď- v tomto okamžiku naplníme myšlenkou na uskutečnění, uvolní se cesta pro Jedinou sílu. Pak se můžeme dočkat splnění toho, co chceme.

     Vyléčení vždy nejdříve vzrůstá ve vědomí. Neustálé přitakání ve víře uvolňuje jakožto poznání vnitřní skutečnosti všechny překážky, dovoluje léčivé energii volně proudit a umožňuje úplné uzdravení. Tím může nastat požadovaný stav. Pro toho, kdo věří, je možné všechno.

Zákon děkování

     Opravdové děkování nás pozvedá nad všechny těžkosti života. Děkujme ze srdce za něco, co ještě nemáme, tak jako kdybychom to už měli – a budeme to mít!

      Kolik toho je v našem životě zcela v pořádku, co prostě přijímáme jako samozřejmost! A stále se jen díváme na to málo, co zrovna vpořádku není.  

Tím, že své srdce naplníme vděčností za každou okolnost v našem životě, začne skrze nás působit nejvyšší síla univerza. Vděčné a láskyplné srdce je totiž nejčistším kanálem pro působení oné jediné síly, které říkáme BŮH.

     Všechno, co se děje v našem životě, je nejčistší vůle Boží. Je to to nejlepší, co se nám může stát! A za to buďme vděčni.

Zákon štěstí

     Štěstí nelze vlastnit. Šťastný může člověk pouze být. Dokud hledáme štěstí vně nás samých, bude naše hledání marné. Štěstí můžeme nalézt pouze v sobě samých.

     Kdykoliv máme nějaké trápení, znamená to, že jsme někde v něčem životu odporovali. Jenom my to můžeme změnit. Když není naše štěstí závislé na okolnostech kolem nás, můžeme být šťastní v každé situaci. My bohužel činíme své štěstí závislé na okolnostech v našem životě. Stále čekáme, že až se "něco" stane, pak budeme šťastní...

      My můžeme být šťastní již v tomto okamžiku, když našemu životu takovému, jaký je, řekneme bezpodmínečné „ano“!  Nepodmiňujme už své štěstí dosažením nějakého cíle! Být šťastný ve skutečnosti znamená být sám se sebou a s životem v harmonii a plně prožít  každý jeho okamžik. Tak řadíme jeden naplněný okamžik k druhému, až je z toho naplněný život – a jsme šťastní..

Zákon osudu

     Zákon osudu neboli zákon příčiny a důsledku zní: „Každý dostane to, co zapříčinil. Nic míň, nic víc a nic jiného.“ 

     Každá myšlenka, každý pocit, každé slovo a každý čin jsou příčiny, za nimiž následují důsledky. Každá myšlenka přitahuje stejnorodé energie, a tím se posiluje. To platí jak pro pozitivní oblasti, tak i pro negativní. Každý důsledek ve své kvalitě i kvantitě vždy odpovídá příčině.

     Zákon osudu požaduje po nás vědomé převzetí plné odpovědnosti za náš život a stará se o to, abychom byli konfrontováni s důsledky svého jednání tak dlouho, až problémy, které jsme sami vytvořili, vyřešíme.

     Kdo dnes zaseje myšlenku, ten zítra sklidí čin, pozítří zvyk, posléze i charakter a nakonec svůj osud. Každý dostane pouze to, co zapříčinil, bez ohledu na to, skrze koho se to děje. Ten druhý je vždy jen vykonavatelem osudu. Způsob, jakým se osud projevuje, ukazuje, jak jeho původce myslel, cítil a jednal.

      Řetězec příčin a důsledků nezačíná narozením a nekončí smrtí. Táhne se skrze jednotlivé inkarnace a účelně je propojuje. Nikdo nezačíná od nuly. Neseme si s sebou následky svých předchozích jednání, a to jak pozitivní, tak negativní. Nedozrálá semínka tohoto života zapustí kořeny v půdě našeho příštího života a přinesou plody.

     Je zcela nesmyslné utíkat před obtížnou situací, protože s ní budeme konfrontováni tak dlouho, dokud ji nevyřešíme. Neexistuje nezasloužené štěstí, nezasloužené trápení, jen příčina a důsledek.

     Ostatní lidé nám také přinášejí osud, když nám vnucují své názory nebo když se řídíme jejich přesvědčením, neseme za ně následky. Všechno jsou to jen nabídky od života, které nás nutí k vlastnímu mínění- vlastnímu rozhodnutí.

     Jakmile skutečně pochopíme působení zákona osudu, můžeme s potěšením přijmout jakoukoli nepříjemnost, jakoukoli urážku nebo nevděčnost, neboť nám pomůže na duchovní cestě posunout se dál.