Záhada mexické pyramidy: Proč skrývá v podzemí stovky zlatých koulí?

26.04.2016 14:49

Záhada mexické pyramidy: Proč skrývá v podzemí stovky zlatých koulí?

Foto1

 
 
Autor: Jiří Mareček , 

Starobylý Teotihuacán patří k nejtajemnějším místům na zemi. Netušíme, kdo ohromný chrámový komplex postavil, ani proč ho opustil.

Nyní ale do seznamu záhad přibyla další, když v náhodně odkryté podzemní chodbě objevili archeologové skoro 2 tisíce let staré stopy po dávné civilizaci – stovky podivných koulí.

Foto: Záhada mexické pyramidy: Proč skrývá v podzemí stovky zlatých koulí?

Pomocná ruka deště

O podzemních prostorách pod třetí největší pyramidou v Teotihuacánu neměl nikdo ponětí až do roku 2003, kdy přívalové deště odkryly jámu nedaleko vstupu do šestistupňového chrámu Opeřeného hada. Archeologové ihned začali s přípravami na podrobný průzkum, ten se ale ukázal velmi obtížným. Měření sice potvrzovala podzemní prostory, vstup byl ale zablokován sutinou. Jak odborníci nakonec zjistili, nebylo to náhodou. Vstup totiž museli zavalit sami stavitelé, ještě než město opustili. Podzemní chodby tak zůstaly přes 1500 let nepřístupné.

Foto: Záhada mexické pyramidy: Proč skrývá v podzemí stovky zlatých koulí?

Záhadné síně s koulemi

Průzkum tunelu nakonec ukázal, že vede více než 100 metrů daleko, přímo pod základy pyramidy, ne však jako prostá chodba.„Ve vzdálenosti 72 a 74 metrů od vchodu jsme narazili na dvě postranní místnosti. Nazýváme je Severní a Jižní komora,“ popisuje archeolog Sergio Gómez Chávez. Další trojici komor pak objevil dálkově řízený robot, který se dokázal protáhnout až do vzdálenosti sta metrů. Jeho kamera archeologům ukázala, že podlaha těchto komor je pokryta desítkami koulí různé velikosti a zlaté barvy. Nikdo však nedokázal říct, k čemu mohly sloužit.

Foto: Záhada mexické pyramidy: Proč skrývá v podzemí stovky zlatých koulí?

Zlato? Ne tak docela

V podzemních komorách leželo více než 300 těchto koulí ve velikosti od 3 do 13 centimetrů v průměru. Jejich jádro ale není z kovu nýbrž z jílu. Na povrchu byly obalené minerálem zvaným jarosit, který vzniká při oxidaci pyritu známého díky barvě podobné zlatu. Dokonce i stěny a strop obou komor byly pokryty práškem minerálního původu složeného z magnetovce, pyritu a hematitu. Původně se tak celá místnost musela třpytit jako drahokam. Odborníci si sice nad těmito nálezy nyní lámou hlavu, zároveň se ale shodují v tom, že mohou být příslibem ještě větších objevů.„Možná právě na tomto místě najdeme nedotčené hrobky vládců Teotihuacanu,” dodává Chávez.

Foto: shutterstock.com, thehistoryblog.com, youtube.com, nbcnews.com