Tibet

Tibeťané Tibet nazývají Bö nebo Böjul, tibeťané jsou Böpa. Výrazy Bö a Bön mohou pocházet ze stejného, dosud neobjasněného etymologického základu. Kořen Bod, Bhut atd. se vyskytuje v názvu Bhútánu a v různých kmenů Bhútiů z tibetské větve, které sídlí v mnoha vysoko položených nepálských a indických údolích. Západní pojmenování Tibetu pochází patrně z výrazu Tö-Böpoužívaného arabskými zeměpisci.

Tibet je tvořen převážně náhorní plošinou, prostředí a životní podmínky na ní se ale značně liší mezi jednotlivými oblastmi. Lze tam nalézt hory porostlé lesy, horské pastviny i pusté pláně. V okolí hory Kailás pramení řeky Sengge-khabab, Langčhen-khabab, Mačha-khabab a Tačhog-khabab. K největším jezerům patříManasaróvar nebo Tengrinúr.

Čínské úřady za Tibet prohlašují jen oblasti TAR, tibeťané přitom za Tibet považují Velký Tibet, do kterého kromě TAR patří ještě tibetské regiony Kham a Amdo. Za starých dob existoval pro jednotlivé části Tibetu společný název Thikor-čugsum. Největším městem Tibetu je hlavní město Lhasa, ve kterém stojí palác Potála, původně sídlo dalajlamy. Druhé největší město je Žikace.

Původní víra tibeťanů byla bön. Tibetská kultura byla po staletí tradována ústně, přesto se dochovaly staré tibetské kroniky popisující Tibet a jeho původní obyvatele, v pozdější době existenci šamanů, dále tibetských kmenů, a nakonec králů. Král Thisong Decän poslal jednoho ze svých ministrů do Nepálu pro indického panditu Śantarakšitu, aby přednášel buddhistické nauky. Tak se zrodil tibetský buddhismus. Śantarakšita pomohl také založit klášter Samjä. Po celém Tibetu byly rozeseté tisíce buddhistických klášterů.

Tibetská vláda existovala do roku 1954, kdy čínští komunisté zřídili v zemi Přípravný výbor autonomní oblasti Tibet. Tibet v minulosti na svých výpravách navštívili někteří cestovatelé a misionáři, s postupem Číny se do ní dostali i cestovatelé z Čech, kteří o této zemi podali opravdu neuvěřitelná svědectví.

Cesta to Lhasy
Tibet, Tibet - Historie ztracené země