TČM  a hlavní orgány v lidském těle, jejich funkce, význam a důsledky jejich nevyrovnanosti z hlediska nevyrovnanosti energií, emocí a vnějších vlivů

Čerpáno z knihy „Klasická čínská medicína - základy teorie“ od pana Vladimíra Anda, který napsal celý soubor těchto knih v dílech „I až V“.

Pokud budete schopni tyto díly sehnat, vřele doporučujeme s ohledem na srozumitelnost jazyka a formu celého díla. Investice do tohoto díla je velice rozumné rozhodnutí, jak pro každého z Vás kdo to budete studovat, ale i pro Vaše blízké, kterým budete moci poradit a podle potřeby i pomoc myšlenkou, slovem či skutkem….

Funkce Močového měchýře podle TČM

Močový měchýř (pchang-kuang) je mezi všemi orgány cang-fu umístěn nejníže a je místem, kde se shromažďuje odpadová nepotřebná tekutina z organismu. Anatomicky jej Kniha Nan-ťing charakterizuje následovně:

"Močový měchýř váží devět liangů a dva ču, je dlouhý devět palců a pojme do sebe devět šengů a devět ke moče.“

Tab. 8.1. Funkce močového měchýře

1. Uskladňuje moč (ču-cchun niao-jie)

Použité tekutiny se v organismu přeměňují, spotřebovávají, a prostřednictvím příslušných funkcí plic, sleziny a ledvin jsou roznášeny po celém těle. Nespotřebovaná část se vrací do ledvin, které ji pomocí svého jangu transformují a rozdělují na čisté a kalné; čisté je vynášeno nahoru do plic a znova do organismu, zatímco kalné klesá do močového měchýře a stává se močí. Močový měchýř v procesu koloběhu tekutin funguje jako skladiště, v němž se shromažďuje a po určitou dobu uskladňuje odpadová tekutina. Proto močový měchýř je "správce nad vodními nádržemi; uschovává v sobě tekutiny a pomocí transformační činnosti čchi je může vylučovat ven"

Podle teorie čínské medicíny se moč do močového měchýře dostává dvěma způsoby. Jeden zdroj je ve zmíněném procesu přeměny a oběhu tekutin, a je jím nezužitkovaný zbytek tekutin, který sestupuje do měchýře; druhý zdroj je produkt oddělování čistého od kalného v tenkém střevě, tj. tekutá složka kalného, která pomocí transformačního působení čchi spodního zářiče prolíná do močového měchýře.

"Tekutiny a potrava vstupují do žaludku, s podporou sleziny jsou tráveny a přepravovány, a jejich esenciální čchi je vynášena nahoru do plic. Plíce ji rozesílají do celého těla, aby doplňovala krevní tekutinu; zbytek (potravy) sestupuje do tenkého střeva. Tenké střevo za pomoci transformační činnosti čchi trojitého zářiče odděluje čisté od kalného, kaly jdou do tlustého střeva a jsou vylučovány, tekutiny přesakují do močového měchýře, mění se na moč a vycházejí ven. Všechno toto se děje za podpory transformační činnosti čchi trojitého zářiče."

2. Vylučuje moč (pchaj-sie niao-pien)

Moč se shromažďuje v močovém měchýři, a když se nahromadí v určitém množství, automaticky je vylučována přes močovou trubici mimo tělo. Tato - stejně jako i předcházející - funkce bezprostředně souvisí s činností ledvin. Obecně je možno říci, že uskladňování závisí na tom, jak ledviny řídí uschovávání a zavírání, vylučování je pak spojeno s jejich řízením otevírání a zavírání močového měchýře, a transformační schopnost jeho čchi je podmíněna transformační činností jangu (čchi) ledvin.

"Jestliže je čchi ledvin dostatek, pak transformuje, jestliže je čchi ledvin nedostatek, pak netransformuje ... To, že močový měchýř řídí plynulost močení, znamená, že ve skutečnosti ji řídí čchi ledvin."

Jelikož moč je zbytkem z tělesných tekutin, je zřejmé, že tyto dvě složky se vzájemně ovlivňují. Přílišné močení (např. v důsledku onemocnění) působí negativně na stav tělesných tekutin, neboť snižuje jejich množství, což následně vyvolává další chorobné poruchy; obdobně úbytek tekutin v těle (např. při silném pocení anebo nedostatečném příjmu tekutin) zase vede ke snížení množství moče, zahušťování moče, atd.

Chorobné procesy u močového měchýře

Úkolem močového měchýře je shromažďovat a následně vylučovat z organismu nepotřebné zbytky tekutin. Ve vztahu povrch-nitro podléhá ledvinám. Chorobné procesy souvisejí s touto jeho funkcí a projevují se poruchami močení, buď ve smyslu přílišného uvolnění odtoku moči, nebo naopak jeho zahrazování.

1. Vlhká horkost v močovém měchýři

V důsledku napadení vnějšími škodlivostmi nebo z nevyváženosti stravy může v močovém měchýři převládnout vlhká horkost (pchang-kuang š'-že) a vyvolat poruchy močení, pro něž je typické zhoršení vylučování moči. Signály těchto chorobných procesů jsou ztmavnutí moči, pálivé bolesti při močení, snížení nebo až zaražení močení, močové kameny, krev v moči, dále i ostré bolesti v podbřišku, horečka a srdeční neuróza. Horkost v močovém měchýři může negativně působit i na sdružený orgán ledvin, oslabovat jeho jin a postupně vyvolat vnitřní oheň, jehož příznaky jsou např. sucho v ústech a krku, návaly horkosti a noční pocení, horkost pěti srdcí atd.

2. Prázdný chlad v močovém měchýři

Na počátku prázdného chladu v močovém měchýři (pchang-kuang sü-chan) obvykle stojí prázdnota jangu ledvin, a to buď z jeho nedovyvinutosti u dětí, nebo vyčerpanosti ve stáří případně z aktivit lao. Nedostatek jangu znamená nárůst chladu a oslabení transformačních i svíracích funkcí čchi, takže vznikají chorobné poruchy, jako jsou noční pomočování, neudržení moči či časté močení. Pokud je kromě močového měchýře ve stavu prázdnoty i čchi ledvin, přidružují se různé příslušné symptomy, např. celková únava, sexuální poruchy, závratě, hučení v uších aj.