Mezi 23. a 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, tzn., že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází a objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Organizmus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Po půlnoci slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby.

Mezi 1. -3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuci tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Játra zpracovávají látky pro organismus důležité a také odstraňují z organismu všechny metabolické produkty i jedy. Tedy je přímo životně důležité v dietě si uvědomit, že pozdní zátěží alkoholem, kávou nebo nesprávným složením stravy krátce před půlnocí si člověk velmi škodí. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V této fázi spánku dochází k útlumu, a proto je nutné v tuto dobu dávat bedlivý pozor např. při cestování apod. Nedoporučuje se pít alkohol, kouřit, používat tuky, kávu apod.

Mezi 3. -5. hodinou jsou v činnosti plíce. Vrcholí činnost plic a jejich meridián. Tělo v tomto stadiu má stále nízký tlak, mozek je zásoben jen minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu, ale zbystřuje se již sluch. To je ta pozdní REM fáze spánku. Kromě toho ledviny jsou v klidu, prakticky přestávají vylučovat. Proběhlo již opakovaně více fází spánku, eventuálně se opakují ve svém cyklu. V této době, kolem páté hodiny, kdo má potřebu vstávat, se dokáže poměrně rychle aktivizovat. Samotná funkce meridiánů naznačuje, že v tomto období dochází k regulaci plynů v krvi a ve tkáních a k regulaci prokrvení horní poloviny těla. Obvykle v tuto dobu mají kuřáci, astmatici, lidé nemocní s průduškami problém se spánkem. Také nejvíce astmatických záchvatů přichází časně ráno.

Mezi 5. -7. hodinou je v největší činnosti tlusté střevo. Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší a i když se chce spát, tělo je již aktivní. Kolem sedmé hodiny je poměrně značně vysoká imunologická aktivita. Jinak dochází k větší regulaci a rozvrstvení iontů. Je vhodné si v tuto dobu navyknout na vyprazdňování. Pokud možno vyhněte se stresu a spěchu a probouzejte se postupně.

Mezi 7. -9. hodinou vrcholí funkce žaludku a jeho meridián. Prakticky již odpočinek skončil, játra dokončila svoji aktivitu a je nyní už možnost větší zátěže stravou a je již tedy možno konzumovat bez obavy i větší množství potravin, což je nejvýhodnější kolem deváté hodiny. Tehdy také značně stoupá psychická aktivita, mírně poklesává citlivost pro bolest a začíná se projevovat rostoucí aktivita srdeční akce. Tzn., že dochází potom k zvyšování mobilnosti a práceschopnosti nebo patřičné koncentrace k výkonu. Samotný žaludek se stará o regulaci iontů a distribucí tepla.

Mezi 9. -11. hodinou je v činnosti slinivka břišní a slezina. Špička dopolední aktivity, je to vůbec její maximum a není dobře dělat z praktického hlediska až do oběda přestávky. Je třeba využít toto období opravdu maximálně. Většinou kolem jedenácté hodiny jsou fyziologické postupy automatizovány a optimalizovány v souladu s psychickou aktivitou a ani větší zátěž nebývá pozorována jako unavující. Mezi devátou a jedenáctou hodinou jde o orgánovou dvouhodinu sleziny a pankreatu, což ovlivňuje tvorbu protilátek, využívání živin a ovlivňování hladiny krevního cukru. V tuto denní dobu určitě nepijte alkohol. Je vhodné jíst ovoce. Pokud máte rádi sladké, je to právě nejlepší doba, kdy je tělo schopno strávit sladkosti.

Mezi 11. - 13. hodinou je v činnosti srdce, a proto není vhodné jej zatěžovat velkým a tučným množstvím potravy. Je stále ještě dost vysoká aktivita. Ve třináct hodin pracují játra na minimum a pomalu stoupa glykogen (zásobní cukr v těle). Období první psychofyzické aktivity pomalu končí, dostavuje se mírná únava a tendence si odpočinout. Protože mezi jedenáctou a třináctou hodinou je maxim srdce a dráhy srdeční, lze říci, že má harmonizační tedy stabilizační neurovegetatvivní účinek. Dochází k mírnému útlumu. Také si dávejte pozor na úrazy! Vhodná je procházka na čerstvém vzduchu nebo krátký spánek.

Mezi 15. – 17. hodinou nejvíce pracuje močový měchýř. Hladina glykémie (cukru v krvi) stoupá. Dalo by se také říci, že jde o poobědní relativní diabet a dochází ke slabému poklesu aktivity kolem čtvrté hodiny odpolední. V sedmnáct hodin pracovní schopnost stoupá, ovšem jen na poměrně krátkou dobu, tzn. třeba pro sportovce je důležité, že kolem sedmnácté hodiny svůj trénink mohou provádět v plné zátěži a nepociťují příliš velkou únavu. Mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou jde o orgánové hodiny močového měchýře, o němž je známo, že reguluje a ovlivňuje nervosvalovou aktivitu a má vliv na vylučování tekutin. To znamená, že v tomto období má organismus velkou schopnost regulovat teplotu, zátěž. Proto návštěva sauny, velká fyzická zátěž, která je spojena s nárůstem aktivní teploty, se tak daleko lépe v tomto období překonává. Je vhodné vypít několik šálků bylinného čaje, sportovat apod. Náš trávicí systém je schopen přijmout vydatnější jídlo. Aktivita našeho organizmu stoupá a dosahuje druhého výkonnostního vrcholu. Je to nejlepší doba pro aerobní sporty nebo silový trénink. Cévy jsou nejroztaženější, cirkulace krve je nejrychlejší a z těla se velmi dobře vylučují toxické látky. Je to také vhodná doba k návštěvě sauny.

Mezi 17. -19. hodinou jsou v činnosti ledviny, které regulují fyzickou aktivitu, zvláště pak nadledvinky ovlivňující-tonus parasympatiku i sympatiku a prokrvení dolní poloviny těla. Samozřejmě zasahují i do vodního hospodářství. Už v osmnáct hodin klesá schopnost pro vnímání bolesti, tzn., že od osmnácté hodiny, jak už bylo v předchozím textu udáno, je člověk odolnější vůči vnějším bolestivým vlivům, či-li stoupá práh pro bolest. Kolem šesté večer ještě přetrvává touha po pohybu a psychická svěžest je poměrně dobrá. Ovšem už kolem devatenácté hodiny dochází ke katarzi, dochází k přirozenému stoupání krevního tlaku, psychické labilitě, nervozitě a mohou někdy v tuto hodinu se objevit bolesti hlavy. Pro organizmus je důležité vyloučit vše, co mu škodí: tuky, sůl, cukr, sladké limonády, káva, alkohol, chlad, stresy. Je nutné vydatně pít! Čichové a chuťové buňky jsou maximálně natěšené na jídlo.

Mezi 19. – 21. hodinou se dostává do činnosti obal srdce – krev. Psychické reakce jsou nejrychlejší v průběhu celého dne. Kolem dvacáté hodiny - což znají hlavně řidiči, kdy se jim jede nejlépe, protože ledviny krátce předtím pracovaly, se zvýšenou účinností se projevuje tíhnutí organismu k homeostáze. (Udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek vnějších.; dynamická rovnováha). Také lze označit večerní dvacátou hodinu za období, kdy má člověk největší váhu, tedy hmotnost. Ještě v 21.00 hodin je paměť výborná, psychika je v ideálu a je možné dohnat, co se nestačilo v dopoledních hodinách po stránce duševní intenzivní práce. V této době člověk velmi dobře vnímá. Je to vhodná doba k návštěvě koncertů, divadelních her, poslechu hudby apod. V této době je nejúčinnější působení antibiotika a můžeme natírat a léčit poraněná místa. Ale už v 21.00 hod. toto období přestává. (V pojetí tradičního učení o orgánových hodinách vrcholí v tuto dvouhodinu dráha tzv. obalu srdce, neboli oběhu, což se skutečně týká celého oběhového systému).

Mezi 21. – 23. hodinou jsou v činnosti „tři ohřívače“, je to doba, kdy dochází k útlumu, mozek začíná vyrábět melatonin a chce se nám spát. Objevuje se pokles tlaku, pokles teploty, začíná se objevovat leukocytóza (zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi), která stoupá asi o 30 % a začíná období imunologické aplikace. Zatímco do 21.00 hod. vrcholila orgánová hodina obalu srdce, projevující se regulací neurohumorální (mající vztah jak k nervovému systému, tak k hormonům), v této hodině vrcholí i regulace vegetativního systému v hrudníku a v břiše. Ve 23.00 hod. začíná příprava na klid, jde o dráhu tzv. tří ohřívačů, která ovlivňuje distribuci krve v organismu, tím i teplotu a ovlivňuje i tonus psychiky, tedy značně uklidňuje. Po 23.00 hod. už většina lidí spí a hlubší spánek se prohlubuje a k jedné hodině naopak nastává lehká fáze spánková. V této době opět začíná značná citlivost na bolest. Není vhodné být přehnaně aktivní, kouřit a jíst. Maximálně si můžeme dát kousek ovoce.

Nejvhodnější způsob léčby pomocí orgánových hodin je působení na určitý orgán v době jeho maxima.

Každý orgán má jak jsme již řekli svou dobu maximální činnosti a za dvanáct hodin nato dobu minimální činnosti. Rytmické kolísání činnosti jednotlivých orgánů se projevuje v průběhu dne v hodnotách tělesné teploty, v dechu, v elektrolytickém a enzymatickém hospodářství, v tepu, v koncentraci hormonů, v tvorbě krvinek či hladině červeného krevního barviva, nepochybně i v kolísání fyzické a psychické výkonnosti. Prakticky každý fyziologický děj vykazuje periodické kolísání. Od vylučování žluče až po elektrickou aktivitu mozku.

Hodiny našeho organismu nám mohou objasnit mnohé. Třeba to, proč orientální lékař nesměl být líný. Na první pohled je zřejmé, že časy optimálního chodu našich orgánů se pramálo shodují s pracovní dobou lékařského zařízení. Je třeba zasahovat v době, kdy je orgán energeticky plný či prázdný.

Příčinou nemocí může být, když biorytmy dle orgánových hodin porušíme, případně se snažíme své tělo obelhat užíváním stimulujících prostředků v čase, kdy bychom měli spát a podobně.

Síly biorytmu si můžete nejlépe všimnout v průběhu nějaké nemoci. Při každé totiž dochází během dne ke kolísání příznaku. Jistě je mnoho statistik o tom, jak na pohotovost docházejí žlučníkáři s pravidelností v časných ranních hodinách, a v zápětí za nimi docházejí astmatici.

Podíváte-li se na orgánové hodiny, zjistíte, že určité zdravotní potíže zcela kopírují orgánové hodiny. Ano, např. žlučníkové záchvaty jsou nejčastější v noci, srdeční záchvaty pak kolem poledne. Je stále zřetelnější, že možnosti účinnějšího a rychlejšího léčení s omezením vedlejších účinků se skrývají v respektování vnitřního rytmu člověka. Např. podávání léků k dosažení maximálního účinku při minimální dávce by mělo přicházet na dobu příslušného orgánu. Tak lze nejúspěšněji léčit třeba játra o půlnoci, onemocnění srdeční kolem poledne, onemocnění plicní v časných ranních hodinách apod.

Příznaky oslabení některých orgánů

Podle staré čínské diagnostiky také k určitým orgánům lidského těla odpovídá i problém na mentální úrovni. Např. problémy se žlučovými kameny – zahořklost, pýcha, zatvrzelé myšlenky nebo problémy s ledvinami – lpění na starých myšlenkách a názorech, vztek na opačné pohlaví, dlouhodobě nevyřešené problémy a pocity zklamání apod.

Chuť na určitý typ jídla

Jistě každý z nás má někdy chuť na jídlo s výraznějším charakterem: sladké, slané kyselé, ostré apod. Tato informace nám sděluje, jakou právě potřebujeme energii. Při stravování je důležité aby způsob kombinace potravin nepřetěžoval jednotlivé orgány.

Sladké – dodává energii štítné žláze, ale při nadbytku má vliv na tělesnou hmotnost a snižuji tvorbu tepla. Negativně působí na žaludek a slinivku.

Kyselé – povzbuzuje chuť k jídlu a reguluje trávicí procesy. Zlepšuje činnost jater a podporuje zadržování tekutin v těle. Při nadměrnému požívání kyselé potravy zatěžujeme játra a krev, můžeme mít pálení žáhy, podrážděnou pokožku a žaludeční vředy.

Hořké – očišťuje a reguluje vylučování tekutin z organizmu, ředí krev, zlepšuje trávení, působí na činnost srdce. Nadbytek způsobuje podrážděnost, pocit strachu a úbytek sil.

Trpké – podporuje činnost tlustého střeva, zlepšuje stav pokožky a pomáhá při hojení ran.

Ostré – reguluje žaludeční a střevní systém, pomáhá zlepšovat činnost plic. Přebytek způsobuje zvýšení výskytu hlenů a alergií.