DUCHOVNÍ ANTROPOLOGIE

Řekněme si něco o tom, jak si vlastně duchovní věda představuje člověka, is jeho nadsmyslové články, kdo vlastně člověk je.

Fyzické tělo je to, co má člověk společného s minerální říší. Skládá se z týchž látek jako minerály a horniny. Minerální tělo člověka však nemá z minerálního světa svou formu, svůj tvar.Kdyby vypadal člověk jako minerál, neměl by lidskou formu. Vypadal by možná jako krystal, nebo by se sypal jako písek. Jsou to vyšší, nadsmyslové principy, které uchopují hmotu a vnucují jí jiné, vyšší zákony, než jen zákony minerálního světa. Kdyby měl člověk pouze minerální tělo, byl by nehybný jako krystal, nebyl by živý.Nemohl by vykonávat základní životní funkce podobně jako rostliny, zda živočichové. To, co v celé rostlinné a živočišné říši umožňuje životní funkce, jako růst, rozmnožování, atd., je takzvané éterické tělo. Je to právě éterické tělo, které zajišťuje, abychom mohli růst, vyvíjet se, přijímat potravu ... Jsou to éterické síly, které zabraňují rozpadu formy, budují ji av případě poškození opravují.

Tedy co má člověk společného s rostlinnou říší na rozdíl od minerálů je éterické tělo. Smrt je oddělení éterického těla od fyzického. Rostlina má život, ale nemá vědomí. Nedokáže se pohybovat z místa na místo a vnímat. Nemá život smyslů jako zvíře a člověk. Co zvířeti a člověku umožňuje pohyb a pociťovat příjemné a nepříjemné, bolest a slast, je tzv.. astrální tělo. Astrální tělo se skládá z pudů, vášní, pocitů.

Co má člověk společné se zvířaty, na rozdíl od minerálů a rostlin je astrální, pocitové tělo. Astrální tělo včlenilo fyzickému nervovou soustavu a smyslové orgány. Toto astrální tělo proniklo do fyzického a éterického těla a podradilo fiziologické a životní funkce - činnost žláz, trávení, dechový rytmus, srdeční tep, atd.. emocím jako strachu, rozkoši, atd.., což nelze pozorovat u rostlin.

Člověk má však na rozdíl od minerálů, rostlin a zvířat ještě jeden, čtvrtý článek, který je pro něj specifický a právě ten ho dělá člověkem: je to jeho duchovní podstata, jeho já. Toto si opět podřizuje všechny tři níže články člověka a vnáší do nich novou, ještě vyšší zákonitost, než jaká by jim byla vlastní. Víme, že člověk se neřídí vždy jen tím, co uspokojuje jeho potřeby a tělesné pudy, ale řídí se také pojmy jako je pravda, čestnost, věrnost, ctnost ... A ty jsou někdy přímo v rozporu s jeho animálními instinkty a životními nebo existenčními potřebami . To, co dělá člověka člověkem - čím se liší od všech tří říší přírody - je jeho duchovní podstata, jeho já. To ho uschopňuje vnímat a chápat morální a estetické pojmy, jako jsou pravda, krása, dobro, které si zvířata ani rostliny nedokáží uvědomit.

Toto základní rozdělení člověka lze pozorovat v různých kulturách a národech světa. Tělo éterické je v Indii pránamaja koše (tělo životní síly, prány), v Egyptě Ach (životní síla), v Číně je to čchi. Astrální tělo u Indů jako Ráma Rupa (tělo vášní) u Egypťanů splavem (zvířecí duše) ...

Fyzické tělo

éterické tělo

astrální tělo

já

Tato štvorčlennosť je základ. Člověk je však ještě mnohem složitější.

K smyslovému vjemu astrálním těle se u člověka připojuje ještě citový dojem, pocit.Například, když člověk vnímá barvy: jasně žluté - a to co prožívá není jen vjem žluté barvy, ale i pocit radosti, který v něm tato barva vyvolává. Modrá evokuje klidnou oddanost, červená vášeň či hněv ... Tato takzvaná pocitová duše se vyčlenila z astrálního těla jako jeho zušlechtěná, zjemněná část, na níž pracoval člověk svým já.

Člověk také nepřijímá pouze to, co k němu přišlo přes smysly. Ale tvoří si o těchto vjemech vlastní myšlenky, které nepostihují bezprostředně z toho, co vnímá smysly. Jevy světa nejsou obsahem jeho vědomí jen v daném okamžiku, kdy podněcují smysly, ale ukládá je do paměti, vrací se k nim a tvoří si o nich pojmy.Porovnává, kombinuje, přemýšlí. Tuto schopnost nazýváme duší rozumovou. Je výsledkem práce já na astrálním i éterickém těle.

A tu část, která je obrácena vzhůru, k duchu, k já, a jejímž obsahem je sebevědomí člověka nazýváme duší vědomou.

V daleké budoucnosti jednou člověk přetvoří to, co žije jako zvířecí život v jeho astrálním těle, všechny pudy, vášně, na čisté city, na ctnosti. Z proměněného astrálního těla se zrodí další budoucí článek jeho bytosti, tzv.. duchovní já, vyšší já.Podobným způsobem prodělá ještě později své éterické tělo na tzv.. životního ducha, a fyzické tělo na duchovního člověka. Tyto tři výše, duchovní články jsou u člověka zatím jen v zárodku a budou postupně vítězstvím nad jeho nižší přirozeností.

Máme tedy trojčlennosť člověka: tělo, duše, duch, přičemž každý z nich je opět tříčlenný:

duchovní člověk, životní duch, duchovní já = DUCH

duše vědoma, duše rozumová, duše pocitová = DUŠE

astrální tělo, éterické tělo, fyzické tělo = TĚLO

Angelologie dějin - Emil Páleš