ATLANTIDA OBECNĚ

Atlantida se nacházela v oblasti dnešního Středoatlantského hřbetu, který je nyní převážně pod hladinou oceánu, ale v některých místech hřbet vystupuje nad hladinu oceánu v podobě ostrovů. Hřbet je asi 2500m pod hladinou moře a je považován za nejdelší pohoří na zeměkouli o délce 20300 km a šířce 1500 km a táhne se na severu od Islandu, přes Azorské souostroví až po neobydlený ostrov Bouvet, který se nachází v jižní části Atlantského oceánu. Ostrovy na Středoatlantském hřbetu: Jan Mayen, Island, Azory, Bermudy, Svatý Petr a Pavel, Ascension, Tristan da Cunha, Gough, Bouvet. Celý hřbet je tektonicky velmi činný, podle geologů se jedná o velmi mladé pohoří, kde se tvoří oceánská kůra. Hřbet leží na rozhraní dvou zemských desek, které se od sebe vzdalují. 

Atlanťané měli pokročilé spirituální dovednosti a užívali obrovských technologických vymožeností. Využívali pokročilé schopnosti mysli k ovládání těla, užívali krystaly a žili v lásce a jednotě. Později se vlivem evoluce a na základě svobodné vůle lidí kontinent potopil. Příprava Atlantské civilizace trvala 10 000 let, trvala 240 000 let a byla zničena před 10 000 lety. Lidé, kteří žili v době Atlantidy, mají příležitost pochopit lekce, které s tímto obdobím souvisely, a to do konce roku 2012, mohou přijmout svou celistvost a stát se svobodnými. Atlantida je hluboce otisknuta ve vědomí některých lidí. Starodávné civilizace ovlivňují naše životy. Ve 21. století se objevuje spousta léčitelů, kteří jsou tu, aby nám ukázali, jak se léčit přírodními prostředky a nutnost vzpomenout si na svůj životní cíl. Lidé se posouvají v cyklech. Pokud budeme vnímaví a pozorní, budeme schopni překonat překážky a jít svou vlastní cestou.

Zlatý věk Atlantidy bylo období, které trvalo kolem 1500let, kdy lidé žili v čisté, božské energii, v jednotě se sebou a JÁ JSEM. Atlanťané měli vysoce vyvinutou sílu mysli. Vlivem evoluce se Atlanťané na základě svobodné vůle rozdělili na dva tábory, Syny člověka, kteří byli zaměřeni na sebe a ne na celek, jejich životní síla byla popoháněna soutěžením, závislostí na hmotě a hromaděním majetku. Dále byli Synové Boha neboli Synové Zákona Jediného, kteří si udržovali jednotu a spojení s JÁ JSEM, jejich životní síla byla popoháněna láskou, čistotou, smyslem pro spravedlnost a ctěním univerzálních zákonů.

Ve Zlatém věku Atlantidy žili lidé ve vědomí 5D. Díky aktivním dvanácti vláknům DNA užívali svých jasnozřivých schopností a měli vycvičenou mysl. Procházeli principy okamžité karmy. Spolupracovali, ctili se a byli ve spojení se svými spirituálními průvodci. Žili v přítomnosti. Byli ve spojení s bytostmi z jiných planet a hvězdných seskupení. Žili jednoduchý, zábavný, šťastný život, ve spojení s přírodou. Respektovali všechny formy života. Neměli strach. Jídlo a voda byli čisté a čerstvé. Přijímali životní proces. Mluvili pouze o přítomnosti. Jejich srdce byla otevřená a intuice jasná. Žili harmonický život. Soustřeďovali své činnosti na uctívání a ochranu životního prostředí. Jakmile dospěli do takové úrovně, že dokázali splnit své každodenní úkoly jen za pár hodin a neměli potřebu věnovat další práci, mohli se soustředit na vzájemnou lásku a radost ze života a přemýšlet o své úloze na Zemi.

Sdílení, péče, osobní rozvoj a odpovědnost byly hodnoty, které byly ve společnosti ceněny, a proto komunita byla šťastným místem pro život. Veleknězi a Velekněžky trávili čas v Chrámu Poseidona a mezi lidmi. Byli uctíváni a milováni jako lidé žijící ve své celistvosti, protože dělali rozhodnutí pro dobro všech a lidé jim důvěřovali. Byli vysocí a vzpřímení a jejich krásný vzhled odrážel jejich vnitřní krásu a sílu. Jejich příběhy a legendy učily, že lidská bytost má lepší naději na přežití přírodní katastrofy s pomocí druhých. Každý se staral a pečoval o druhé. Život soustředěný na lásku a schopnosti ocenit krásu nutně vedl ke vzniku, rozvoji a rozšiřování dalších zájmů. V atmosféře vzájemné podpory se dařilo rozvíjet jasnovidecké schopnosti. Vážili si, že se mohli narodit na Zem. Užívali si všech smyslů. Dívali se s úžasem na vycházející slunce, cítili čistý vzduch, slyšeli zpěv ptáků. Uslyšeli hlas přítele a pocítili emoce, které daná situace v nich vyvolává. Mohli se obejmout a pocítit teplo a blízkost druhého. Atlanťané měli rádi horké koupele.

Atlanťané měli intuitivní porozumění přírody na té úrovni, že například svými dlaněmi přejeli kámen, a mohli jej vytvarovat, jak chtěli. Na rozdíl od mimozemšťanů Atlanťané pocházeli z této planety, a tedy z té samé fyzické a spirituální substance jako krystaly, a proto jí rozuměli. Mezi Atlanťany a mimozemšťany byla spřízněnost, měli velmi podobný přístup k přírodě. Atlanťané věděli, že všechny věci v přírodě mají vědomí, a že s nimi můžeme komunikovat. Všechno, co Atlanťané dělali, vycházelo z hlubokého respektu k věcem, se kterými pracovali. Nebylo to ani tak kvůli vědomí kamene, se kterým pracovali, jako díky vědomí integrity na všech úrovních. Cokoli jiného by narušilo citlivost Atlanťanů.

Atlantida byla bohatá země s ideálními podmínkami pro růst obklopené oceánskými vodami, které poskytovaly ochranu před útočníky a příležitosti cestovat na vzdálená místa. Atlantida byla přírodním rájem. Na stromech viselo ovoce a ořechy, u pobřeží byla dostupná mořská strava, na polích se dařilo zemědělským plodinám. Lidé jedli ústřice, jehněčí pečen, ryby, a pokud byli vegetariáni, jedli vařenou divokou rýži, zeleninový salát, čerstvé ovoce a jemný bylinný čaj. Atlanťané byli citliví na vibrace rostoucích věcí, což jim umožňovalo žít s nimi v blízkém vztahu, vážit si jich, komunikovali s nimi a přijímali od nich rady jako vhodnou dobu pro zasévání a jak je sázet, např. listovou zeleninu a zahradní rostliny, které mají plody nad zemí, je nejvhodnější sázet před úplňkem, kořenovou rostlinu v době úplňku, rajčata jsou nejraději na záhoně sama, a že rostliny mají rádi, když zavěsíte křišťál uprostřed zahrady. Inteligentnímu vědomí živých forem energie v květinách a dalších rostlinách se říká dévy.

Atlanťané byli ve spojení s hmyzem a zvířaty. Farmáři vystavěli zvláštní pole pro hmyz a komunikovali s vůdci těchto hmyzů. Pro zasetí na jaře naplňovali ovzduší bubnováním a tancovali v rituálních obřadech oslavující zemi, a tím aktivovali v semenech život. Ctili zemi. Tyto mocné vibrace spojené se soucítěním se zemí působily na zemi jako oživující injekce, dodávali jí pozitivní energii a stimulovali růst rostlin. Jestliže bylo zapotřebí deště, kněží a šamani dohlíželi nad tanci a zpěvy, jejíž zvuky a rytmy zpustili déšť. Tyto obřady zlepšovaly úrodu a zvyšovaly sílu lidí. Při modlitbách a ponořování se do přírody splývali s přírodou a stávali se součástí energie vesmíru. Laskavá pozornost, hojný déšť a bohatý sluneční svit prospívali zemědělství.

Neobyčejně bohatou úrodu umožňovala půda se směsí vulkanického popele, pemzy, lávy, malého množství písku a nerostů a velká vlhkost zajišťovala, že se tyto materiály rychle rozkládaly, podobně jako na dnešních Azorách. Byl tu dostatek tekoucí vody a teplá minerální voda z horských pramenů. Bylo tu velké přírodní jezero v horách nad Azorskou plošinou. Postupně se tato civilizace zaměřovala méně na spirituální život. Život se měnil, mnoho ctižádostivých rodin se přestěhovalo do měst, zemědělci byli přetíženi prací, přehlíželi zvyky z minulosti, živiny z půdy se ztrácely, přestali respektovat živly, a usilovali o vypěstování většího množství potravy tím, že začali kontrolovat živly, a tím ztráceli úctu k přírodě a snažili se jí užívat ke svému vlastnímu prospěchu.