5. KAPITOLA
BOŽSKÝ PARADOX
TATO KAPITOLA POJEDNÁVÁ o paradoxu, že hmota je iluzorní i skutečná
zároveň. Vtip spočívá v umění těšit se z materiálního světa, a neztratit
se přitom v jeho iluzích.
V Kybalionu se uvádí Božský paradox, totiž že „přestože Vesmír není, stále
je". Existuje rozdíl mezi Absolutní pravdou a Relativní pravdou. Pouze
Stvořitel zná Absolutní pravdu Vesmíru.
Relativní pravda je lidské chápání, že hmota existuje, protože se jí
můžeme dotýkat, cítíme její pach, vidíme ji, slyšíme ji i ochutnáváme.
Relativní pravda vychází z našich lidských zkušeností, bez celistvého
poznání Absolutní pravdy, která je v jejím pozadí. Materiální předměty
zakoušíme jako pevné. Ale elektronické mikroskopy ukazují, že zdánlivě
pevné předměty ve skutečnosti sestávají z vibrujících atomů, které jsou
obsaženy ve VŠEM, jež je „pohání".
Hermetici učí, že je chyba procházet životem, jako kdyby vše bylo jen iluzí.
Takový přístup nazývají „jít životem jako ve snu". Ignorování nebo popírání
hmoty nám nepomůže žít efektivně. Žijeme li v lidském těle na Zemi,
je důležité uznat, že je pro nás hmota skutečná. Stále se nám však nabízí
možnost svůj vztah k hmotě změnit tím, že povzneseme ty naše myšlenky,
které se hmoty týkají. Takto se praktikuje Božská magie v uzdravování,
vytváření blahobytu a realizování významných projektů.
Kontrolu nad svou materiální existencí můžeme získat za předpokladu,
že nejprve uznáme existenci hmoty v rámci iluze a poté použijeme vyšší
síly transmutace a Mentální tvorby (procesu, který Kybalion v celém svém
textu vysvětluje).
„Představte si, že polomoudří, kteří rozpoznávají relativní neskutečnost
Vesmíru, mohou i pohrdat jeho zákony. Jsou to hloupí a velice domýšliví
pošetilci a roztříští se o skaliska a budou roztrháni živly pro svou
bláhovost. Skutečně moudří Již znají povahu Vesmíru, užívají Zákona proti
zákonům, vyššího proti nižším a Uměním alchymie transmutují to, co je
nežádoucí, v to, co je cenné, a tak vítězí. Mistrovství spočívá nikoli
v abnormálních snech, vizích a fantastické představivosti nebo způsobu
života, nýbrž v používání vyšších sil proti nižším - v unikání bolestem
nižších rovin prostřednictvím rozvibrování se na vyšší. Zbraní Mistra
je transmutace, nikoli arogantní popírání." —Kybalion
Tento axiom popisuje paradox Vesmíru, který je výsledkem Principu
polarity, jenž se projevuje, když VŠECHNO začíná tvořit. Nekonečné
VŠECHNO vidí Vesmír a vše v něm jako sen ve stavu meditace. Přesto
je třeba - pro naše konečné uvědomění - brát Vesmír jako skutečný a žít
s pochopením nejvyšší pravdy.
Jestliže se lidé chovají a žijí, jako kdyby byl Vesmír pouhým snem, potom
jsou jako náměsíčníci klopýtající životem a nečinící žádný pokrok. Jsou
násilně vzbuzeni, když na ně uhodí přírodní zákony, které se oni snaží
ignorovat. Mějte svou mysl stále upřenou na hvězdu, ale bedlivě očima
sledujte své stopy, aby nedošlo k pádu v případě, že byste se soustředili
na něco příliš vpředu. Skutečností je, že nyní jste na Zemi a máte co do
činění s její přírodou a zákony. Nicméně, budete li pracovat s mentálními
zákony, jež jsou vyšší než zákony hmotné, můžete se ze svého života
radovat.
To, co hermetici znají jako „Zákon paradoxu", je aspekt Principu polarity.
Hermetické spisy jsou plné odkazů na paradoxy v životě. Učitelé
hermetismu neustále povzbuzují své studenty, aby brali v úvahu i „druhou
stránku" každé otázky. I my vás povzbuzujeme, abyste studovali a uchopili
Božský paradox Absolutního a Relativního, abyste se vyhnuli bažinám
polopravdy.
Můžete instinktivně protestovat proti myšlence, že Vesmír je mentálním
výtvorem VŠEHO, a tudíž iluzí. Vezměte tedy v úvahu jak Absolutní, tak
Relativní hledisko.
Absolutní pravda je definována jako „věci tak, jak je zná mysl Boží".
Absolutní pravda zní, že stále se měnící se Vesmír, srovná li se s navěky
neměnným VŠÍM, je iluzí. Vše, co má počátek a konec, musí být v určitém
smyslu nereálné a nepravdivé - a do této kategorie spadá i Vesmír.
Z Absolutního hlediska neexistuje nic reálného kromě VŠEHO.
Nyní uvažme Relativní pravdu, která je definována jako „věci tak, jak
je schopno je chápat nejvyšší lidské zdůvodnění ". Přestože je tedy Vesmír
nereálný a iluzorní, pro konečné mysli, které jej vnímají prostřednictvím
smrtelných smyslů, je Vesmír naprosto reálný. Protože jsme lidé, musíme
vzít v úvahu zkušenost lidských smyslů. Nejsme VŠECHNO.
Jestliže například kopnete do skály, nebude vůbec záležet na tom, že věda
dokázala, že skála není pevná. Vaše noha pozná velice citelně dopad střetu
se skálou. Samozřejmě, vaše noha je hmotou stejně jako skála a mozek.
Jestliže by se vám zdál o skále sen, váš mentální obraz skály by se jevil
jako naprosto skutečný. Vzhledem k tomu, že žijeme v iluzorním Vesmíru,
zdá se nám Vesmír naprosto reálný. K tomu, abychom ho mohli znát
i jinak, museli bychom být SAMOTNÉ VŠECHNO. Teprve až nás nakonec
VŠECHNO vtáhne do sebe, iluze skutečně zmizí.
Proto není důvod se déle zdržovat u tématu iluze. Místo toho se zaměřme
na skutečnou povahu Vesmíru. Snažme se porozumět jeho mentálním
zákonům a použít je k tomu, abychom v životě někam pokročili. Mentální
zákony jsou v mentální povaze Vesmíru neotřesitelné. Je jimi vázán každý,
s výjimkou VŠEHO.
Dokud žijeme na materiální rovině Země, hmota je pro nás skutečná.
Hmota pro nás není méně skutečná jen proto, že chápeme vědeckou
pravdu o atomech nebo hermetické učení o mentální povaze Vesmíru.
Hmotu můžeme ovládat tak, že budeme používat vyšší síly. To je lepší než
předstírat, že hmota neexistuje. Zákony přírody jsou stálé a my jim
neunikneme. Můžeme je však překonat tím, že použijeme zákony
vyšší.Vesmír a jeho zákony a jevy jsou reálné, alespoň co se týče lidí.
Vesmír se také neustále mění a je dočasný, takže je v Absolutním smyslu
nereálný. Ale musíme žít a jednat, jako kdyby pomíjející Vesmír a hmota
byly reálné. V materiálním světě je největší přírodní silou Mentalismus, síla
vašich myšlenek.
Zapamatujte si moudrá slova Kybalionu: „Mistrovství spočívá nikoli
v abnormálních snech, vizích a fantastické představivosti nebo způsobu
života, nýbrž v používání vyšších sil proti nižším - v unikání bolestem nižších
rovin rozvibrováním se na vyšší." Studenti, mějte vždy na paměti, že
„zbraní Mistra je transmutace, a nikoli arogantní popírání".
Nežijeme ve světě snů, ale ve Vesmíru, který je reálný, aspoň co se týče
našich životů a jednání. Naším úkolem ve Vesmíru není popírat jeho
existenci, ale žít, používat Zákonů k pozvednutí se z nižšího na vyšší
a dělat to nejlepší, co můžeme dělat za podmínek, vyplývajících z každého
dne.
Není čeho se bát, protože jsme všichni pevně drženi v Nekonečné mysli
VŠEHO. Mimo VŠECHNO neexistuje žádná moc, která by na nás mohla
působit, a proto můžeme zůstat v klidu a bezpečí.