2. okruh SLEZINA

2. okruh SLEZINA 
Vytvoření primárního infekčního ložiska ve slezině s sebou přináší vznik dalších infekčních ložisek a tedy i problémů v těchto orgánech:

 

  • SLINIVKA
  • ŽALUDEK
  • JÍCEN
  • HLTAN
  • DVANÁCTERNÍK
  • SVALY
  • STŘEDNÍ UCHO
  • SLINNÉ ŽLÁZY
  • HYPOFÝZA
  • EPIFÝZA
  • HYPOTHALAMUS

 

O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů ve slezině a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy

 

  • obezita
  • nadměrná štíhlost
  • srdeční neuróza
  • hemoroidy
  • časté močení v noci
  • gynekologické výtoky
  • chuť na sladké
  • suché nebo slabé rty
  • otok kloubu palce u nohy
  • mnoho hlenu na sliznicích
  • hormonální poruchy
  • nepravidelná menstruace
  • vodnatá rýma
  • záněty vedlejších nosních dutin
  • únava a slabosti končetin
  • chladné končetiny
  • krvácení z dásní
  • zarudnutí v hrdle
  • opary, afty
  • brnění v končetinách
  • problémy na víčkách očí
  • zarudnutí kůže na krku a v oblasti klíčních kostí
  • problémy – bolesti – v podpaží
  • velká únava po jídle
  • problémy – bolesti – hrudní páteře
  • svědění pod levou lopatkou
  • problémy příušních žláz nebo středního ucha
  • pálení, bolest nebo tvorba křečí v lýtkách
  • bolest v oblasti lymfatických uzlin

 

Psychika

 

  • pocit těžkého těla ve snu
  • prozpěvování
  • sny o nedostatku potravy
  • sklon k dietám

 

ŽALUDEK
O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů v žaludku a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy

 

  • bolesti a zduření prsů
  • otoky dásní
  • otoky spodního víčka
  • polypy v nose
  • zatínání zubů
  • bolesti zubu v horní čelisti
  • vytékání sliny v koutku
  • paradontóza
  • rozpraskané rty
  • afty
  • herpes
  • záněty dutin
  • visící ňadra
  • křivé zuby u dětí
  • zvětšování prsou u mužů
  • pocit na zvracení
  • chorobný hlad
  • chorobné nechutenství

 

Psychika

 

  • vidiny jídla ve snu
  • nedělají dobře točivé pohyby - kolotoč

 

 

 

SLEZINA, SLINIVKA BŘIŠNÍ, ŽALUDEK
 
V tomto okruhu vládnou tri orgány, zatímco v ostatních narážíme
jen na dva. Mateřský orgán představuje slezina V současné moderní
medicíně nehraje nijak zvlášť významnou úlohu a je možné ji celkem
bez důsledků odebrat v případě nemoci nebo úrazu. Prakticky je řazena
do imunitního systému a její nejhlavnější funkcí je likvidace
odumírajících krevních elementů. Ložisko, které musí i zde prvotně
vznikat v mateřském orgánu, má obvykle obal z hlenu, na němž se
podílí především cukr. Nalezneme však i hleny vznikající z mouky a z
mléčných metabolitů. Již literatura týkající se tradiční čínské medicíny
uvádí, že sladkost je přítelem i nepřítelem sleziny. Ostatně cukr byl ve
starověké Indii používán jako látka k posílení žaludku a sladká chuť se
v tradiční čínské medicíně uvádí jako chuť, která posiluje funkci
sleziny. Přebytek sladkosti a s tím související požívání rafinovaného
cukru a značného množství uhlohydrátů vytvářejí hleny, které
představují důležitou součást ložisek ve slezině. Infekce v nich mohou
být různého původu, neexistují žádné specifické.
 
Tento okruh se zapojuje do řady dalších orgánů, které jsou v
současné populaci velmi často poškozeny a vykazují chorobné
vlastnosti. Dceřinými orgány, jak jsem již uvedl, je žaludek a slinivka
břišní. Znamená to tolik, že v žaludku se nebude vytvářet ložisko,
pokud nebude ve slezině. Toto pravidlo má velmi značné dopady,
protože opakované infekce helicobacterem či borreliové infekce
žaludku a záněty jeho sliznice, včetně žaludečních vředů, neustále
recidivují proto, že neléčíme mateřské ložisko ve slezině. To způsobuje
snižování imunitních vlastností žaludečních tkání, což má nakonec za
následek vznik různých infekcí a především ložiska, jež posléze
produkcí toxinu nadále zhoršuje zdravotní stav žaludku. Tak se žaludek
jakožto orgán stává náchylným k různým chorobným stavům.
Obdobný proces nastává i u slinivky břišní. Jestliže o ní v tomto
případě hovoříme, máme na mysli její tzv. zevně sekretorickou funkci,
to znamená produkci trávicích enzymů. Slezina neovládá tzv. beta
buňky – Langerhansovy ostrůvky, které produkují inzulín, neboť jsou
pod přímým vlivem toxinů z jater. Žaludek i slinivka břišní jsou velice
citlivé na toxiny z oblasti jater, takže se můžeme setkat s nemocemi a
poruchami funkce slinivky břišní a žaludku, aniž bychom v nich nalezli
infekční ložisko. Objevíme v nich však vliv toxinu, který vzniká z
ložisek v jaterní tkáni.
 
Dalším orgánem ovládaným slezinou je dvanácterník. Ten je nejen
důležitým trávicím orgánem, v němž se míchají šťávy ze žlučových cest
se šťávami ze slinivky břišní, ale i důležitým orgánem energetickým.
Starověké medicíny do oblasti dvanácterníku umisťují energetické
centrum Hára, které slouží jako generátor tělesné energie. Tato energie
vzniká z potravy a nejde o vznik a spalování kalorií, ale o vznik čisté
energie čchi, která se podle čínského názvosloví později v plicích mísí
se čchi ze vzduchu. Jestliže organismus není schopen získávat čchi z
potravy, trpí člověk pocity slabosti, astenie, velmi často hubne, přestože
hodněji, anebo naopak přibírá na váze, protože k zisku potřebné čchi
musí požít veliké množství potravy.
Slezina vyvolává i vznik ložisek v orgánech, které přímo souvisejí
se žaludkem – v jícnu, a zejména v kritických místech, jimiž jsou
vrátník a česlo (žaludeční vývody do jícnu a dvanácterníku), kde mohou
vznikat četné zdravotní problémy. Nejčastějšími infekcemi, ať už
volnými nebo ložiskovanými, bývají helicobacter a borrelie. Slezina
ovládá rovněž horní část zažívacího ústrojí – ústní dutinu a dásně,
sliznice vyplňující ústní dutinu, slinné žlázy, které do ní ústí, a jazyk.
 
Jak jsem již uvedl, ložisko ve slezině má za následek snížení
imunitní schopnosti těchto tkání, čímž v nich dochází k následnému
hromadění toxinů ze životního prostředí (těžké kovy, radioaktivní látky,
chemikálie, zbytky léků a další) a také ke vzniku infekcí, ať už
chronických volných nebo ložiskových, tedy obklopených hlenem. Tato
ložiska produkují toxin, který již přímo působí v místě svého vzniku a
poškozuje tkáně ústní dutiny. Na jejich devastaci se však podílí nejen
přímý vliv tohoto toxinu, ale i imunitní reakce lidského organismu,
zvláště tehdy, jsou-li nepřiměřené – buď autoimunitní, nebo prudké,
přemrštěné a další.
 
Slezina a zuby
V ústní dutině se samozřejmě nacházejí především zuby, které jsou
orgánem ledvin. Jejich souvislost se slezinou je však značná, protože
jsou zakotveny v dásni, a jestliže se v ní nachází infekce, pak často
přestupuje do tkání zubů nebo vytváří či spoluvytváří zubní kazy.
Záleží na odolnosti zubů, na jejich kvalitě, která je dána nejen vrozenou
čchi ledvin, ale také vlastní, provozní energií ledvin, resp. přítomností
ložisek v nich. Dásně bývají napadeny u mnohých lidí, což se projevuje
buď zánětem dásní (gin-givitis), nebo autoimunitní destrukcí jak tkáně
dásní, tak i kostí čelisti. Tento stav se posléze nazývá paradontózou,
která může znamenat devastaci celé výbavy ústní dutiny. Aplikace
různých zubních past, ústních vod a jiných dezinfekčních prostředků,
jako jsou např. gely na dásně, má na onemocnění ústní dutiny pouze
kosmetický vliv, protože příčiny spočívají daleko hlouběji, a to až ve
slezině a v sekundárních ložiscích přímo ve tkáni ústní dutiny. Mnozí
lidé schematicky opakují známý fakt z celostní medicíny, že každý zub
náleží nějakému orgánu. Jestliže je dáseň v oblasti určitého zubu
nemocná, považují to za důkaz nemocnosti i onoho orgánu, k němuž
zub patří. Tento výklad je však chybný, protože celá situace v ústní
dutině je souhrou nejméně dvou okruhů.
Pro příklad mohu uvést pacientku, která měla uražené zuby po úrazu
v dětství – dva řezáky a dvě jedničky v horní čelisti. V dospělosti na ně
byly nasazeny korunky a od té doby zuby začaly dělat problémy. Pod
kořeny se vytvářel hnis a nacházely se tam chronické infekce. Ošetřující
lékař celostní medicíny označil ledviny za příčinu těchto infekcí,
protože přední zuby tradičně náležejí k okruhu ledvin. Aby však mohlo
dojít k úplné detoxikaci a vyléčení infekcí, bylo třeba nejen odstranit
ložisko ze sleziny ale i detoxikovat dásně jako celek, tedy odstranit
ložiska v nich. Infekce by se totiž pak mohla vyskytovat v okolí
jakýchkoli zubů. Z toho vyplývá, že ledviny určovaly nikoli to, že
infekce vznikla, ale pouze její lokalizaci.
 
Slezina a vegetativní nervstvo
Ložiska ve slezině mají velmi široký dopad, a tak se můžeme zmínit
i o dalších příbuzenských systémech, které trpí jejich vznikem. Jde
především o vegetativní nervový systém. Ten je značně rozsáhlý, má
své centrální a míšní struktury, rozkládá se v celém těle prostřednictvím
ganglií a vláken spojených do pletení (plexu). Dopad poruch imunitního
systému je významný protože se prakticky podílí na funkci jakéhokoliv
orgánu, a špatná souhra mezi sympatikem a parasympatikem jakožto
opačnými póly vegetativního nervového systému může znamenat
zhoršení funkce kteréhokoliv orgánu, ale také nastolení nejrůznějších
nepříjemných pocitů z našeho organismu. Básnický příměr uvádí, že
vegetativní nervový systém je tisícihlavá hydra, která může napodobit
jakoukoli nemoc, protože je velmi úzce funkčně spojen s psychickými
centry v mozku a přenášejí se do něj velmi snadno i změny v psychice,
především stres, úzkost a jiné negativní psychické děje. Je proto třeba,
aby vegetativní nervový systém fungoval harmonicky ve smyslu jinjang
funkce, sympatikus-parasympatikus, aby byl stabilní a nebyl
rozlaďován jak psychickými projevy, tak například i změnami počasí,
atmosférického tlaku, erupcemi na Slunci a dalšími jevy, které je
schopen zachytávat jako anténa Jak jsem již uvedl, toxiny sleziny
poškozují vegetativní nervový systém a rovněž jsou příčinou vzniku
ložisek v některých jeho strukturách, na něž pak reaguje často celý
systém jako celek. Má to za následek nejen poruchy funkce řady
orgánů, ale i vznik nepříjemných pocitů, nespavost či opačný přenos do
psychiky, a tedy emocionální psychické problémy vyvolané dysfunkcí
vegetativního nervového systému (viz kapitolu o detoxikaci
vegetativního nervového systému).
 
Slezina a lymfa
Dalším systémem, který je ovládán slezinou a porušován toxiny z
ložisek vznikajících v ní, je lymfatický systém. O něm by bylo možné
říci zhruba totéž co o vegetativním nervovém systému, protože je
přítomen všude v našem organismu. Společně s imunitou je hlavním
detoxikačním systémem těla. Lymfa omývá prakticky každou buňku
našeho těla a slouží nejen jako přívod živin, látek a buněk imunitního
systému, ale také jako odvodný systém pro toxiny vznikající při
metabolismu buňky. Do lymfatického systému patří lymfatické cévy,
uzliny a některé orgány, např. prsní žláza. Pokud v lymfatickém
systému vzniknou ložiska, toxiny z nich ho poškozují a navíc se proti
němu často obrací imunitní systém. Vznikají tak záněty, uzávěry, otoky,
lymfatický systém vykazuje špatné odtokové vlastnosti. Mohou však
propukat i vážné nemoci, např. zhoubné choroby lymfy a lymfatických
tkání. Chceme-li tedy lymfatický systém udržovat v chodu a chceme-li,
aby plnil svoji funkci, musí být především slezina v perfektním stavu.
Nesmí se v ní nacházet žádné infekční ložisko, a tudíž z ní ani nesmějí
přicházet žádné toxiny. Mylná by byla myšlenka, že vyčištěním sleziny
vyčistíme i lymfatický systém či jiný orgán přináležející ke slezině.
Jakmile vzniknou ložiska v těchto příbuzných orgánech, žijí již svým
vlastním životem a ani nejdokonalejší vyčištění sleziny už nemá přímý
vliv na existenci a aktivitu ložisek například v lymfatickém systému.
Kdybychom však dokázali udržovat slezinu v takovém stavu, aby v ní
ložiska nevznikala, nebudou se vytvářet ani v lymfatickém systému a
nedojde k onemocnění. Pokud už ložiska ve slezině vznikla, je třeba je
odstranit nejen ze sleziny, ale specifickým způsobem i z lymfatického
systému. Při odstraňování ložisek ve slezině se může stát, že se
zaktivizují ložiska v lymfatickém systému, která se v něm nacházela již
při začátku naší detoxikační činnosti, ale nebyla činná, takže mnohdy
jsme jejich existenci ani nemuseli zpozorovat. Zaktivizováním je však
můžeme začít subjektivně vnímat, což může vést k mylné domněnce, že
jsme něco detoxikací zavinili. Přesto se jako optimální řešení jeví
současná likvidace ložiska ve slezině a v lymfatickém systému a jejich
současná detoxikace.
 
Slezina a žlázy s vnitřním vylučováním
Velmi důležitými orgány spojenými se slezinou jsou žlázy s
vnitřním vylučováním. Mezi nejdůležitější z nich patří hypofýza
hypothalamus a glandula pienale neboli šišinka které náležejí k CNS a
jsou slezinou přímo ovládány, resp. poškozovány toxiny z jejích
ložisek. Rozsah činnosti těchto orgánů je velmi široký. Hypofýza
produkuje hormony, které regulují štítnou žlázu, pohlavní žlázy,
růstový hormon a mnohé další. Hypothalamus řídí sexuální apetenci, a
protože se v něm nacházejí také centra pro hlad a sytost, řídí i přijímání
potravy, regulaci tělesné teploty a má mnohé další funkce. Šišinka řídí
tzv. cikardiální rytmy odehrávající se v lidském organismu, ale také
distribuci pigmentu v kůži, přestože vlastní melanotropní hormon je
produkován hypofýzou.
Hypofýza tedy může mít vliv na změny v chování štítné žlázy a na
produkci hormonů řídících sexuální a rozmnožovací orgány, na většinu
poruch menstruačního cyklu, hormonálních poruch vedoucích ke
vzniku myomů či k hormonálním problémům souvisejícím s prsní
žlázou a prostatou, ale i vliv na hormony řídící růst nebo vznik
pigmentu v buňkách, a tím i na pravděpodobnou ochranu kůže před
slunečním zářením. Zvýše uvedeného vyplývá, že její správná funkce je
pro organismus zcela zásadní. V hypofýze se mohou vytvářet druhotná
ložiska nebo může být jen porušena imunitní schopnost jejích tkání –
pak se v ní hromadí toxiny nebo infekce jako borrelie či různé viry.
Hypothalamus zase může mít dopad na požívání potravy, jeho
narušenou funkci nacházíme u všech poruch přijímání potravy jak ve
smyslu bulimie, tak i anorexie. Sídlí v něm i velmi důležité centrum
regulace tělesné teploty, a tak se můžeme setkávat s jeho poruchou a s
nastavením vyšší teploty na 37,2 až 37,5 °C, tedy tzv. subfebrilií, která
nemá kořen v zánětech žádných orgánů.
Šišinka (glandula pienale) přímo ovlivňuje distribuci pigmentu, a
tudíž i vznik onemocnění nazývaného vitiligo.
Slezina má rovněž vliv na kvalitu sliznic v lidském těle, takže se pak
společně s jinými orgány podílí na slizničních zánětech pohlavních
orgánů, střevních sliznic nebo sliznic dýchacího ústrojí. Slezina podle
staročínské medicíny řídí také produkci hlenu, a jeho nadprodukce tudíž
přímo souvisí s ložisky v ní. Usměrňuje rovněž prokrvování neboli
distribuci krve v těle, a proto lidé s ložisky ve slezině trpívají studenými
končetinami, pocity chladu a vlhka.
 
Slezina je také hlavním orgánem pro meridián sleziny, který
představuje energetickou dráhu vedoucí z levého palce až do oblasti
hrudníku. Energie tohoto meridiánu je velice důležitá jako energie
ovládající rozplozovací orgány Zvláště u žen trpících tzv. funkční
sterilitou nacházíme jeho poruchu. Můžeme ji odstranit především
tehdy, detoxikujeme-li slezinu a odstraníme-li ložiska v ní se
nacházející.
Pro ženy bude možná zajímavé, že slezina má podle staročínské
medicíny vliv na kvalitu tvaru prsů. Malá, nevyvinutá nebo ochablá
prsa ukazují na existenci ložiska ve slezině. Prs je tvořen třemi tkáněmi
– prsní žlázou, která má charakter lymfatické tkáně a je přímo závislá
na ložiscích ve slezině, tukovou tkání, jejíž ukládání se však řídí
hormonálními regulačními mechanismy, které rovněž závisejí na
slezině prostřednictvím hypofýzy a konečně vazivovými tkáněmi, jež
vytvářejí nosnou strukturu pro tvar prsu, který je určován rozložením
tuku. Je-li vazivová tkáň velmi pevná a pružná, prsa mohou udržovat
tvar i po několikerém kojení. Může se však také snadno potrhat a prsa
pak ztrácejí tvar a ochabují. Tento proces je velmi závislý na slezině, a
tudíž jako jeho prevence může sloužit udržování dobré kvality sleziny a
celého hormonálního aparátu.
Slezina hraje ještě jednu důležitou úlohu v imunitním systému.
Ložiska v ní ovlivňují struktury CNS, které řídí protivirovou imunitní
aktivitu. Chceme-li tedy dostat pod kontrolu například chronické
herpetické infekce, chronické infekce Baar-Epsteinovým virem či
infekce hepatickými a jinými viry, je třeba, abychom odstranili ložiska
ve slezině, protože porušují prostřednictvím svých toxinů tzv.
protivirovou imunitu.
V psychické oblasti slezina zasahuje do emocionální sféry, a to
velmi intenzivně. Typickou emocí vážící se ke slezině jsou starosti.
Příliš mnoho přemýšlení, zabývání se problémy, neustálými starostmi
můžeme slezinu poškozovat a naopak poškozená slezina s ložisky
vytváří tyto emocionální poruchy v CNS. Ty pak mají velký vliv na
chování člověka. Vzpomínám na jednoho muže, který neměl o těchto
souvislostech žádné vědomosti, ale měl velký pozorovací talent a říkal,
že si vybírá své spolupracovníky podle toho, jestli mají žaludeční vředy
nebo nemají. Lidé s poruchami žaludku a žaludečními vředy jsou prý
lepšími pracovníky než jiní. Dnes je nám to pochopitelné, protože
člověk příliš zodpovědný, dělající si starosti, neustále nad vším
přemýšlející je adeptem na žaludeční vřed, a ten má svůj původ v
ložisku ve slezině. Tyto poznatky bychom klidně mohli zařadit do
personalistiky.
K seznamu symptomů tohoto okruhu lze připsat ještě problémy
tenkého střeva, žaludku, slinivky břišní, jícnu, ústní dutiny, rtů,
hypofýzy hypothalamu, glanduly pienalis, thyreoidei, lymfatického
systému a vegetativního nervového systému.
 
Orgány tohoto okruhu
Slezina, žaludek, slinivka břišní, lačník,
kyčelník, bránice, brzlík, dásně, hypothalamus,
hypofýza, epifýza, jazyk, jícen, koutky úst, rty,
vegetativní nervstvo, vazy, svaly, řitní otvor, slinné
žlázy, štítná žláza, podkoží, povázka, mízní cévy,
ozubice, patro, pharyngeální mandle, meniscus,
dno pánevní, kostní dřeň, dřeň nadledvinek
Symptomy tohoto okruhu
Obezita, nadměrná štíhlost, srdeční neuróza, hemoroidy, časté noční
močení, gynekologické výtoky, chutná sladké, suché nebo slabé rty, otok
kloubu palce nohy, mnoho hlenu na sliznicích, hormonální poruchy,
nepravidelná menstruace, vodnatá rýma, záněty vedlejších nosních
dutin, únava a slabosti končetin, chladné končetiny, krvácení z dásní,
zarudnutí v hrdle, brnění v končetinách, problémy na víčkách očí,
zarudnutí kůže na krku a v oblasti klíčních kostí, problémy (bolestí) v
podpaží, velká únava po jídle, problémy (bolestí) hrudní páteře, svědění
pod levou lopatkou, problémy příušních žláz nebo středního ucha,
pálení, bolest nebo tvorba křečí v lýtkách, bolest v oblasti lymfatických
uzlin, bolesti a zduření prsů, otoky dásní, otoky spodního víčka, polypy
v nose, zatínání zubů, bolesti zubu v horní čelisti, vytékání sliny v
koutku, paradontóza, rozpraskané rty, afty, herpes, záněty dutin, povislá
ňadra, křivé zuby u dětí, zvětšování prsů u mužů, pocit na zvracení,
chorobný hlad, chorobné nechutenství, vidiny jídla ve snu, nezvládání
točivých pohybů, například při jízdě na kolotoči.