1. okruh SRDCE

1. okruh SRDCE
Vytvoření primárního infekčního ložiska v srdci s sebou přináší vznik dalších infekčních ložisek a tedy i problémů v těchto orgánech:

 

  • TENKÉ STŘEVO
  • TEPNY
  • JAZYK
  • TVÁŘE

 

O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů v srdci a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy:

 

  • bušení srdce
  • srdeční arytmie
  • tlaky v oblasti srdce
  • zadýchávání se po krátké námaze
  • angina pectoris
  • mozková skleróza
  • mozková mrtvice
  • řečové vady způsobené špatným ovládáním jazyka
  • nadměrné pocení
  • modrání rtů a nehtů
  • pálení v dlaních
  • škubání svalstva
  • změny na pokožce tváře
  • změny na špičce jazyka
  • předčasný výron semene
  • sklon k omdlévání při odběru kve

 

Psychika:

 

  • chorobná touha řečnit
  • neschopnost ovládat city
  • zapomnětlivost
  • velké množství snů
  • bujará srdečnost
  • hlasitý smích
  • chronický pocit neradosti
  • pesimismus
  • stavy úzkostí a strachů (spolu s ledvinami)
  • vtíravý strach ze smrti
  • dělá se špatně při pohledu na krev

 

 

TENKÉ STŘEVO 
O přítomnosti infekčního ložiska a jiných toxinů v tenkém střevu a v souvisejících orgánech svědčí výskyt některého z těchto projevů:

Fyzické projevy:

 

 

  • bolesti na lopatce a nad ní
  • krvavé žilky v očích
  • ztmavnutí moče

 

Psychika: tlačit se ve snu v davu

 

 

SRDCE A TENKÉ STŘEVO
 
Tato dvojice je v současné civilizaci zdánlivě velmi riziková. Jak si
však vysvětlíme, problém cévních chorob mozku i srdce nemusí
spočívat v patologických vlivech působících na tuto dvojici. Podle
staročínské medicíny bylo srdce především orgánem citu, a veškeré
emoce měly proto dopad na kvalitu srdeční energie. Naopak srdce se
podílelo na mnohých emocionálních poruchách. Později bylo sídlo
ducha přemístěno do mozku, ale přesto emocionální význam srdce
nepoklesl. Nás však srdce zajímá především jako mateřský orgán pro
tepenný systém, který je v této civilizaci velmi ohroženým orgánem.
Ložisko v srdci skutečně nacházíme vždy a v každém případě, docházíli
k rozvoji onemocnění arteriálního systému. Detoxikace srdce a
likvidace ložiska v srdci je tudíž zásadním a velmi důležitým krokem
pro prevenci onemocnění tepenného systému. Ložisko v srdci však
neohrožuje jenom tepenný systém, ale samotný srdeční sval a srdeční
výstelku (endokard). Rovněž onemocnění a záněty osrdečníku
(perikardu) jsou vážným problémem.
 
Srdce stojí za některými dominantními emocionálními projevy,
jakými jsou strach a úzkost – například ze smrti, z lidí nebo z určité
konkrétní situace. Také se můžeme setkat s tzv. »vyhořením« citů a
neschopností prožívat různé situace s radostí či smutkem, čímž nastává
v životě jakýsi pocit prázdnoty a zbytečnosti. Zdravé srdce je naopak
zdrojem radosti a aktivity. Proto veškeré pocity, které při ložisku v srdci
mohou nastat (poruchy srdečního rytmu, pocity tlaků a bodání,
vynechávání srdečního tepu atd.), vzbuzují v lidech velké obavy a
pocity strachu a ti potom velmi často, téměř každý den, navštěvují
lékařské pohotovosti a lékaře a dožadují se vyšetření srdce. V srdci se
rovněž nachází zdroj elektrických pulzů, jež jsou rozváděny po nervech
do síní a předsíní. Velmi často dochází k poruše těchto rytmů vinou
ložisek v srdci.
Velmi důležité je uvědomit si, že srdce ovládá pouze tepny, zatímco
žilní systém je řízen dvojicí plíce-tlusté střevo. Na onemocnění
arteriálního systému se kromě srdečního ložiska podílí i složka
tukového metabolismu, který spadá pod vládu jater. Kombinace
jaterního a srdečního ložiska je značně riziková, proto lze jen těžko
rozhodnout, kterému z nich přiřknout větší důležitost. Játra rovněž
ovládají periferní nervstvo, což hraje významnou úlohu v řízení
srdečně-cévního systému. Slezina řídí nervstvo vegetativní, které v
řízení oběhového systému také hraje důležitou roli.
 
Nejnebezpečnější a nejpřehlíženější.
Zatímco ložiska v ostatních mateřských orgánech přinášejí značné
subjektivní problémy – různé bolesti, poruchy imunity, infekce, kožní
problémy a mnohé další – ložisko v srdci nezpůsobuje příliš
subjektivních nepříjemností. O to je však nebezpečnější.
Detoxikujeme-li srdce nějakého pacienta, často naši práci nedocení,
přestože pro něj může být život zachraňujícím činem. Pokud totiž právě
nemá nepříjemné srdeční pocity, subjektivně si neuvědomuje základ
svých budoucích problémů, pokládá je obvykle za banální a
bagatelizuje je. Současná medicína disponuje řadou chemických
preparátů, které upravují srdeční rytmus a zbavují člověka nepěkných
pocitů u srdce, například záchvatů nedokrevnosti či srdečního
selhávání, čímž ovšem pacientovi prokazuje velmi problematickou
službu – vyvolává v něm pocit, že je léčen, jeho srdce ošetřeno a jeho
oběhovému systému nehrozí žádné nebezpečí. Jak se při vyšetření
přístrojem Salvia budete moci přesvědčit, onemocnění srdečně-cévní-ho
systému pokračuje dál i přes léky rušící varovnou symptomatologii či
zavedení pacemakerů. Ošetřovat člověka s těmito srdečními obtížemi je
někdy velmi nevděčná práce.
Lidé se rovněž domnívají, že přírodní medicína a detoxikace může
stačit maximálně na různé nepříjemné pocity, ale tak vážnou věc, jako
je srdce, nezvládne. Tím se dopouštějí další závažné chyby. Jakmile je
tepenný systém již poškozen (na stěně tepen se objevují záněty,
nacházíme tam borreliové, chlamydiové, helicobakterové či
cytomegalovirové infekce), je ošetření již složité a vyžaduje velmi
systematickou a dlouhodobou detoxikaci. Základem tedy zůstává
prevence onemocnění srdečně-cévního systému v podobě odstranění
ložisek v srdci ještě před napadením tepenného systému a ošetření jater
detoxikací i odstranění ložiska v nich jako prevence poruchy
metabolismu tuků.
Ložisko a toxické zatížení tenkého střeva rovněž nepřináší velké
subjektivní problémy, ale jelikož víme, že v tenkém střevě se odehrává
vstřebávání větší části vitaminů, zejména skupiny B, a četných
stopových prvků a minerálních látek, poškození tenkého střeva vede k
poruchám v zásobení organismu vitaminy a minerály. Je velmi obtížné
rozeznat symptomatologii dlouhodobého nedostatku vitaminů, protože
bývá velmi často vzdálena vzniku původního problému. Jako příklad
mohu jmenovat chronický nedostatek vitaminů B pro CNS a následně,
po mnoha letech, vznik duševních poruch, demence, ztráty paměti a
jiných symptomů, jež se nedávají s karencí vitaminů do souvislostí.
Rovněž nedostatek ve vstřebávání železa nebo hořčíku, vápníku a
dalších prvků vede například v kombinaci s chorobami a ložisky ledvin
k postižení kostí, v kombinaci s ložisky ve slezině k postižení
vegetativního nervového systému, v kombinaci s játry k postižení
periferního nervového systému, a jelikož slezina ovládá vazivo a
svalstvo, setkáváme se s jejich četnými degenerativními nemocemi.
V dolní části tenkého střeva nacházíme nakupení buněk do tzv.
Peyerských plaků, které mají značný imunitní význam. Proto člověk s
toxickým zatížením tenkého střeva mívá i imunitní problémy. Do
oblasti tenkého střeva patří také využití energie z potravy, proto lidé se
zhoršeným využíváním energie bývají oslabení, tlustí nebo velmi
hubení podle toho, jak nahrazují kvantitou potravy nedostatek
vstřebávání energie. Člověk s ložisky v tenkém střevě bývá často
označován za neurastenika, což představuje tělesnou i duševní slabost,
oslabenou odolnost vůči psychickým i fyzickým zátěžím a slabý
energetický potenciál.
I zde lze za začátek problémů označit naši emocionalitu,
emocionální poruchy, které společně se špatnou, nevyváženou a
nešetrnou stravou vytvářejí podmínky pro vznik ložiska. Tím vzniká
základ pro vznik jednoho z největších zdravotních strašáků této
civilizace: srdečně-cévních nemocí.
 
Orgány tohoto okruhu
Srdce, tenké střevo, arterie, střední ucho,
osrdečník, jazyk, tváře
 
Symptomy tohoto okruhu
Bušení srdce, nepravidelnosti rytmu, tlaky v srdci, angina pectoris,
mozková skleróza, ucpávání tepen na končetinách, vtíravý strach ze
smrti, chronický pocit neradosti, chorobná touha mluvit, pláč či smích
bez příčiny, častá bujará srdečnost, strach ze sociálního zavržení, řeč,
která po několika minutách slábne, zadýchávání po krátké námaze,
zapomnětlivost, přechodně zvýšená sexualita, předčasný výron semene,
škubání svalstva, modrání rtů a nehtů, bezbarvost obličeje, vidění
neexistujících věcí ve tmě, smích a nepřiměřená radost ve snech, sny o
ohni, blescích a slunci, pálení v dlaních, záněty očního koutku,
zduřeniny v očních koutcích, změny na špičce jazyka, sucho v nose,
velké množství snů, pomatené blouznění, neschopnost ovládat city,
sklon k řečnění, tlačit se ve snu v davu, bolesti na lopatce a nad ní,
krvavé žilky v očích, ztmavnutí moče, změny v průběhu meridiánu – na
vnější straně ruky, vnitřním epikondylu lokte, lopatce.
 
Existují různé školy, které se přou o to, zda osrdečník jakožto
srdeční obal je zvláštním orgánem se specifickým dopadem na lidské
zdraví, nebo zda patří k systému srdce-tenké střevo. Staročínská
medicína pokládá osrdečník za ochranný obal, který brání v proniknutí
škodlivé čchi a jiných špatných vlivů k srdci. Zachytává problémy,
které by jinak ohrozily životně důležitý orgán. Toxické zatížení
osrdečníku i infekční ložiska způsobují určité specifické problémy,
které jsou charakterizovány především pocity bušení srdce, tlaku,
bodání u srdce a jiných vjemů, jež mají obvykle ještě velmi silný
psychický doprovod. U těchto lidí se objevuje především silný strach,
pocity neklidu a úzkosti. Literatura hovoří i o zmatenosti a já jsem
skutečně měl možnost pozorovat lidi, kteří hovořili i chovali se na
hranicích mezi normou a nemocí. Bylo u nich nalezeno ložisko v
osrdečníku. Po odstranění těchto zátěží dochází k psychickému
zklidnění a k vymizení nepříjemných srdečních pocitů. Zvláště u
jedinců, kteří vykazují výraznou psychickou symptomatologii, je z
tohoto důvodu třeba zjišťovat, zda osrdečník není toxicky zatížen či
postižen infekčním ložiskem.