Ztracená Atlantida - skutečně existovala?

25.07.2012 18:08

 

 
Ztracená Atlantida - skutečně existovala?
 
Příběhy vypráví o bohatém a překrásném impériu, které se ztratilo hluboko v moři a kde, jak stále mnoho lidí doufá, leží jeho pozůstatky čekající na objevení. Alespoň to nám tvrdí mýty o bájné Atlantidě. Pojďte se také seznámit s tímto fenoménem.
 
30.01.2011 01:18:56   Pravdu.cz   michelllin   Ze světa
Stejně jako Stargate SG-1 si bere jako předlohu pro své příběhy dávnou minulost egyptské kultury, není žádným tajemstvím, že pojmenování a vůbec celý příběh točící se okolo Stargate Atlantis se snaží vycházet z mýtu o bájné Atlantidě. Pojďme se tedy s tímto fenoménem blíže seznámit. Příběhy vypráví o bohatém a překrásném impériu, které se ztratilo hluboko v moři a kde, jak stále mnoho lidí doufá, leží jeho pozůstatky čekající na objevení.
 
 
 
 
 
 
 
Ztracený ráj
 
 
 
Existuje nespočet různých teorií existence a zániku Atlantidy. Zřejmě nejvíce informací pochází od starořeckého filozofa Platóna (429-347 př.n.l.), avšak i zde existuje několik možných výkladů. Tvrdil, že Atlantida leží západně od 'Sloupů Herkulových', dnešního Gibraltaru, v Atlantském oceánu. Tyto údaje vedly k lživým spekulacím o poloze Atlantidy. Někteří badatelé se domnívají, že Atlantida se rozkládala v oblasti dnešních Azor v Atlantském oceánu, jiní ji posouvají blíž k Americe, např. na Bimini, skupinu ostrovů u Floridy, kde se prý skutečně nalezly pod vodou stopy po potopené kultuře. To, že Platonův Atlantik nemusel odpovídat našemu označení Atlantského oceánu, je zřejmé, uvážíme-li, že toto slovo bylo pro staré Řeky jenom synonymem pro 'oceán obepínající svět', takže Atlantida mohla být kdekoli - v Troji, na Santoriu nebo v Indii. Zpět k Gibraltaru. Na tomto ohromném ostrově bylo prý velkolepé impérium, kde stateční a čestní lidé žili v jakémsi ráji. Dozvídáme se o nádherné architektuře. Jako stavební materiál sloužil přírodní kámen, který se tu vyskytoval v bílé, černé a červené barvě. V Atlantidě byly dva prameny, jeden s horkou a druhý se studenou vodou. Díky horkému pramenu bylo možné zřídit pro všechny vrstvy obyvatelstva početné lázně. Země byla bohatá a nabízela každému, co potřeboval ke každodennímu životu. Přesto se provozoval také vzkvétající obchod s jinými vyspělými kulturami a ze zahraničí se dováželo mnoho krásných a vzácných věcí.
 
 
 
Technická vyspělost
 
Podle vizí amerického věštce Edgara Caycea (1877-1945), které je však třeba brát s rezervou, byli Atlanťané nanejvýš pokročilou civilizací. Údajně už dokázali odlišit vodivé kovy od nevodivých a měli znalosti z oboru atomové fyziky. Dovedli tak vyrábět energii a ovládat energetické proudy. Zajímavým nepřímým důkazem existence Atlantidy by mohl být i nespočet nalezených artefaktů, které svým technickým zpracováním příliš neodpovídají době, ve které byly vytvořeny, a je tak možné, že díky nevyloučitelným obchodním stykům Atlantidy s jinými kulturami se tyto předměty dostaly právě tam, kde byly po několika tisících letech opět nalezeny. Jmenuji několik příkladů. Před 5 tisíci lety byli indští řemeslníci schopni dosáhnout teploty kolem 1000°C. Zhotovovali totiž perly o průměru 0,5 mm, ve kterých se nacházejí otvory jen o průměru 0,25 mm. V Evropě přišel na to, jak je třeba postavit vypalovací pec, až Johann Friedrich Böttger v roce 1708. Již dva tisíce let před Indy, v Mezopotámii, však s takovýmito teplotami pracovali lidé halafské a sámarrské kultury na středním toku Tigridu. Jejich pece byly dokonce opatřeny zařízeními umožňujícími regulovat tah. Kvalita nalezených artefaktů byla tak vysoká, že zde bylo možné vidět specializovanou výrobu hrnčířského zboží. Kdo však tehdy takové zboží potřeboval? Vždyť před 7 tisíci lety nám není známa žádná vyspělá kultura, s níž by se dalo obchodovat. Musí uplynout ještě dva tisíce let, než do dějin vstoupí Egypt.
 
 
 
Americký etnograf a paleoantropolog J. Alden Mason nalezl při vykopávkách na peruánské náhorní planině ozdoby odlévané (nikoli tepané) z platiny. Platina ale taje při teplotě 1773°C a její odlévání je velice složitý proces. Nejschůdnější cestou, jak platinu roztavit, je použití elektrického oblouku. Krajní možností je kyslíko-vodíkový plamen. Při použití konvenčních tepelných zdrojů platinu zpracovávat nelze. Kdo mohl znát způsob, jak dosáhnut trvalé teploty kolem osmnácti set stupňů v době, o níž předpokládáme, že disponovala jen nejprostšími výrobními prostředky? Roku 1936 narazil rakouský (v jiné literatuře se uvádí německý) archeolog Wilhem König u Chujut Rabuah v Iráku na předmět, jehož účel zůstával dlouho nejasný. Jednalo se o oválnou hliněnou láhev, vysokou 14 cm, s největším průměrem 8 cm. V ní se nacházel měděný válec a železná, působením kyseliny zoxidovaná tyčinka dlouhá 7,5 cm. Horní otvor válce byl pravděpodobně utěsněn asfaltem. Předmět byl sestrojen v době obsazení Iráku Parthy mezi léty 140 př. n. l. a 225 n. l. Podobných předmětů se v okolí našlo více. König dospěl k přesvědčení, že šlo o galvanický článek, tedy zdroj elektrického proudu. Pokus, při kterém byla replika válečku naplněna vinným octem vyprodukovala napětí 1,5 voltu. Pomocí uvedeného modelu se navíc podařilo prokázat, že elektrické články (nazývané Bagdádská baterie) se výborně hodí ke galvanizování. Při ponoření stříbrné sošky do roztoku kyanidu zlata a spojení s baterií jako zdrojem proudu, se podařilo předmět velmi jemně pozlatit. Voltovy první elektrické baterie po roce 1789 jsou tedy pouhými po několika tisíciletích znovuoživenými objevy.
 
 
 
 
 
Zánik
 
Přes všechny své znalosti byla Atlantida odsouzena k zániku. Proč, dozvídáme se u Platóna. Pokojná existence došla svého konce, když obyvatelé Atlantidy začali milovat moc více než své bohy. Toužili po majetku, bohatství a nadvládě. Začali válku se zbytkem světa. Za to prý byli potrestáni samotným bohem - někdy kolem roku 9500 př.n.l. postihlo Atlantidu zničující zemětřesení, při kterém se ostrov potopil. Pokud to odpovídá skutečnosti, muselo jít podle údajů odborníků o obrovskou podmořskou sopečnou explozi, která pohřbila záplavou a drastickým vzestupem mořské hladiny Atlantidu pod vodou.
 
 
 
 
 
Datování
 
Údaje z celého světa potvrdily, že před 12-10 tisíci lety nastal konečný zvrat ledových podmínek. Pozdní doba ledová přešla v pololedovou. Všímněme si, že se časově shoduje právě přelom dob a zánik Atlantidy. Všechny souvislosti popisuje ve své knize Atlantis ve světě moderní vědy Zdeněk Kukal. Několik stran věnuje řešení otázky, zda mohl způsobit zánik velkého ostrova konec pozdní doby ledové. Dochází k zjištění, že konec doby ledové nastal sice přibližně v době, do které umístil zánik Atlantidy Platón, ale nijak přímo s ní nesouvisel.
 
 
 
 
 
 
 
Hledání Atlantidy
 
 
 
Neexistuje žádný přímý důkaz skutečné existence Atlantidy. Mnoho lidí věří, že Atlantida je pouhou legendou, vymyšlenou právě Platónem, aby vychválil hodnoty aténské společnosti. Avšak někteří věří, že příběh o tomto tajuplném ostrově je založen na faktech. Dohadů o možné poloze Atlantidy je nespočet, některé jsou založené na faktech a archeologických nálezech, některé jen na dávných mýtech. Existuje i mnoho map zachycujících bájný ostrov. První z nich je Benincasova mapa (1482), jedna z map, kterou studoval i Kolumbus, před svou výpravou za nalezením Indie. Napravo je Piri Reisova mapa zhotovená v roce 1511. Na jihu můžete vidět Antarktidu ještě před tím než byla skutečně objevena. Zdá se, že mapa je složena ze dvou starších map. Níže se nachází ptolemájská mapa publikovaná ve Strasbourgu v roce 1513. Mapa byla restaurována z původní konstantinopolské (1400). A nakonec (napravo vedle ptolemájské) tu máme mapu Athanasiuse Kirchera (1669). Kircher byl jezuitský německý kněz žijící v letech 1602-1680. Publikoval knihu obsahující mapu Atlantidy vytvořenou podle starověkých egyptských map. Někteří tvrdí, že Kircherův ostrov vypadá jako Antarktida na Piri Reisově mapě a jako dnešní Antarktida bez ledu. No, my ty záhady v krátkém článku všechny neprobereme, natož abychom se pokoušeli je vyřešit. A k jakému závěru dospěje teprve moderní věda? Zatím zůstává Atlantida a její dramatický zánik jednou z největších hádanek. A tak budou lidé dál snít o bájné Atlantidě a vědci pátrat po tom, zda skutečně existovala – a proč zanikla. Ale to se nás už netýká, my už dávno víme, že se nepotopila, nýbrž odletěla do předaleké galaxie Pegasa... :)