Tenké střevo

Tenké střevo (siao-čchang) je součástí trávícího ústrojenství; nahoře je spojeno tzv. utajenou brankou (jou-men), vrátníkem, se žaludkem, a dole ústí přes tzv. branku (lan-men) do tlustého střeva. Poměrně přesné anatomické popisy tenkého střeva nacházíme již v nejranějších dílech čínské medicíny. V knize Ling-šu například stojí:

"Tenké střevo se vzadu blíží k páteři, stáčí se doleva v opakovaných záhybech a vstupuje do výstupní části (tlustého) střeva; nahoře vystupuje nad pupek a vrací se zpátky v šestnácti záhybech. Jeho obvod je dva a půl palce, průměr má osm celých a jednu malou polovinu" fenu, a dlouhé je tři sáhy" a tři stopy."

V Knize složitých otázek nacházíme takovýto popis:

"Tenké střevo váží dva ťiny a čtrnáct liangů, dlouhé je tři sáhy a dvě stopy, jeho obvod činí dva a půl palce a průměr je osm celých a jedna malá polovina fenu. Kroutí se doleva poskládané v šestnácti záhybech, a může do sebe pojmout dva tou a čtyři šengy (tuhé) stravy, a šest šengů, tři celé a jednu velkou polovinu ke vody."

Funkce Tenkého střeva

1. Řídí příjem a naplňování se, a řídí přeměňování věcí (ču šou-čcheng chua-wu)

Žaludkem rozložená potrava postupuje pomocí jeho funkce řízení sestupu přes vrátník dolů do tenkého střeva, jež je jí naplňováno - to je tzv. příjem a naplňování se (šou-čcheng). Ve střevě potrava zůstává po určitou delší dobu a dále je trávena, přeměňuje se na vyživující esenci, potřebnou pro život a chod organismu; proto se mluví o proměňování věcí (chua-wu).

2. Řídí vylučování, řídí oddělování čistého od kalného (ču mi-pie čching-čuo)

Pojem "čisté" (čching), jak už víme, označuje jemné esenciální látky, produkty trávení poskytující výživu pro organismus, zatímco "kalné" (čuo) znamená nestrávené a pro tělo již nepotřebné zbytky stravy, které z něho odcházejí. Tenké střevo při rozkládání potravy současně provádí i její transformaci, třídění, takže jeho činností vznikají tři základní produkty - esence požité stravy a tekutin, nepotřebné zbytky tuhé stravy, a odpadové zbytky tekutin. Esence, čili čisté, je dopravována pomocí čchi sleziny do plic a srdce, a odtud včleněna do krve se roztéká po těle; nespotřebovaná strava a tekutiny, čili kalné, klesají (s podporou čchi žaludku) dolů, přičemž tuhý odpad vstupuje do tlustého střeva a odchází přes konečník ven, zatímco tekutý odpad se za pomoci čchi trojitého zářiče a ledvin shromažďuje v močovém měchýři a odtud je vylučován v podobě moče.

"Tenké střevo je umístěno pod žaludkem; naplňuje se stravou ze žaludku a odděluje čisté od kalného. Tekutiny díky němu prosakují dopředu a kal se díky němu vrací dozadu. Čchi sleziny transformuje a vynáší vzhůru, tenké střevo transformuje a spouští dolů. Proto se tedy říká, že (z tenkého střeva) vychází to, co prošlo přeměnou.“

Jelikož tenké střevo se významnou mírou podílí i na metabolismu tekutin v těle, čínská medicína mu přisuzuje úlohu "řízení tělesných tekutin". Tato funkce vedle vstřebáváni vodní esence v sobě zahrnuje i podíl tenkého střeva na tvorbě moče a její dopravy do močového měchýře. K tomu je totiž nutné transformační působeni tenkého střeva, díky němuž se tekutiny dostávají do měchýře.

"Spodní otvor tenkého střeva je při okraji močového měchýře; v tomto otvoru se tekutiny rozdělují (jednak) do výstupního (tlustého) střeva, a (jednak) působením čchi jsou vylučovány a prosakují dolů. Všechno jejich vystupování anebo vstupování závisí na transformační činnosti čchi, Jestliže čchi netransformuje vstupující (tekutiny), potom se voda vrací do tlustého střeva a způsobuje průjmy; jestliže čchi netransformuje vystupující (tekutiny), potom je spodní vylučovací otvor zahrazován a dochází k chorobnému zadržování moče."

Z uvedených spojitostí vyplývá, že funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy apod., způsobit i různé poruchy močení - snížení tvorby moče, zrudnutí moče, bolestivé močení, krev v moči, atd. Proto je v léčbě na to pamatováno například zásadami "aby byla napravena stolice, je třeba napravit močení" anebo "léčit průjem, a přitom nenapravit močení - to není jeho léčba".

tab. 10.1. Funkce tenkého střeva

Chorobné poruchy u tenkého střeva

Tenké střevo je součástí trávicího ústrojí a jeho hlavním úkolem podle čínské medicíny je oddělovat čisté od kalného, čili pokračovat v procesu začatém v žaludku - na jedné straně vstřebávat z potravy "čisté", esenciální látky potřebné pro výživu a regeneraci organismu, a na druhé straně přepravovat dolů "kalné", čili zbytky potravy, které už tělo nemůže zužitkovat. Ve vztahu povrch-nitro je tenké střevo propojeno se srdcem.

Chorobné procesy u tenkého střeva souvisejí samozřejmě především se zmíněnou funkcí, takže se projevují poruchami trávení buď při oddělování čistého od kalného, nebo při posouvání zbytků potravy. Dále je typické, že tyto poruchy nevznikají jenom přímo v orgánu, nýbrž že jsou i následkem přesunutí se chorobné disharmonie ze sleziny a žaludku nebo ze srdce.

1. Přesun poruchy ze sleziny a žaludku

Na počátku tohoto procesu většinou je narušení trávicích a přepravních funkcí sleziny a žaludku v důsledku nevhodné stravy, resp. působením vlhkého chladu či vlhké horkosti. Pokud se tato tzv. kalná škodlivost přesune dolů do tenkého střeva, narušuje i jeho trávicí funkce, takže čisté a kalné se dostatečně neoddělují, míchají se, vznikají bloky z nedokonale trávené potravy atd. Hlavním příznakem takovýchto poruch je průjem.

2. Přesun srdečního ohně do tenkého střeva

Když dojde k přílišnému vzrůstu ohně srdce z emočních zranění nebo z transformace horka v oheň, přetlak této složky může způsobit její přesouvání po spojnici do sdruženého orgánu tenkého střeva a odtud po smíchání se s vodou až do močového měchýře. Příznaky tohoto procesu jsou ztmavnutí moči, řezavé bolesti při močení, bolestivé vyrážky na rtech a jazyku.

3. Prázdný chlad v tenkém střevu

Chorobný stav prázdného chladu v tenkém střevu (siao-čchang sü-chan) má svůj původ v oslabení jangové čchi sleziny a následném převážení chladu v trávicím traktu; primární příčinou přitom mohly být vrozená slabost sleziny a žaludku, únava typu lao a vznik chladu ze syrové či studené potravy. Porucha se projevuje bolestmi břicha, které se zmírňují masáží, kručením v břiše, častou a řídkou stolicí až průjmy, které - jsou-li chronické - mohou vést až k prázdnotě jangu ledvin a příslušným syndromům.

4. Stagnace čchi v tenkém střevu

Příčinami srážení se čchi v tenkém střevu (siao-čchang čchi-jü) jsou vniknutí vnějšího chladného a vlhkého činitele do střev, anebo stísnění čchi působením negativních emocí. Typickým příznakem jsou bolesti břicha, které ovšem na rozdíl od předešlých jsou povahy plné, čili jsou prudké a nesnášející dotek na břicho, a navíc se stupňují nebo zmírňují i v závislosti na psychickém rozpoložení.

Některé časté chorobné poruchy u tenkého střeva

Průjem (sie-sie): projevuje se častou a řídkou až vodnatou stolicí. Dochází k němu, pokud tenké střevo nedokáže dostatečně oddělovat čisté od kalného, a voda se proto promíchává se stolicí a spolu klesají do tlustého střeva.

Zrudnutí moči (niao-čch'): přesun ohnivé horkosti ze srdce či jeho dráhy do střeva a z něj do močového měchýře způsobuje ztmavnutí moči, potíže s vymočením a pálivé bolesti při močení.