Kapitola 3 Kdo jsi ? Kdo jsem já ?

17.06.2012 12:55

 

 
Kapitola 3
Kdo jsi ? Kdo jsem já ? 
 
Zjistila jsem, že na úrovni Vyššího vědomí jsme všichni jedno. Ano, všichni jsme stejní. Nikdo není lepší, nebo snad horší než ten druhý. Proč jsou tedy lidé tak různí a co ty rozdíly podminuje ? K pochopení toho nám pomůže, že už víme, že každá osobnost je tvořena z množství různých, dohromady seskládaných vlivů, a to nejen ze současného, nýbrž i z minulých životů. 
To mne upomíná na identické diamanty, které mohou být různě zabaleny. Některá balení jsou velice krásná, některá naprosto bez půvabu. Má ale diamant v šedém obalu menší hodnotu než ten v obalu krásném ? Každý má úplně stejnou hodnotu. Obalem se necháme jen a pouze šálit. A dokud ten obal neodstraníme, nemůžeme vědět, co je v něm, není to vidět. Některá balení jsou tak pevně uvázána, až hermeticky uzavřena, že rozbalit je, aby mohl být vidět obsah, může být pěkná dřina. Tak to s námi je. Jsme naprogramováni identifikovat se s obalem, který se skládá z těla, mysli, ega a osobnosti, a přehlížíme, že se v tom obalu ukrývá Vyšší vědomí. 
Toho obalu je nám zapotřebí, abychom mohli zde, na tomto světě žít a kompenzovat karmu, kterou jsme uvedli do pohybu. Pouze vstupem do fyzického těla, narozením se, dostáváme opětovnou šanci oddělit se od starých, nevhodných způsobů chování, postojů a jednání a začít se chovat k lidem, se kterými se na naší životní pouti potkáváme, jinak. To, co jsme v jakémkoliv okamžiku vyslali do světa a komukoliv způsobili, to může být opět vyrovnáno a splaceno jen během života, života na tomto světě ve fyzickém těle. Pouze tak můžeme napravit své minulé chyby a naučit se nezbytné lekce. Povzbudivé je, že si s sebou pro každou novou inkarnaci bereme přesně pouze to, co potřebujeme, abychom porozuměli úloze našeho života. 
Ještě si zcela jasně vybavuji, jak se mi v jedné meditaci ukázala dlouhá zauzlená cesta evoluce, kterou jsme my všichni během mnoha životů, ponejvíce nevědomě, urazili. Když jsem se uvolnila a nechala se zavřenýma očima „přijít“ poselství, které během meditace vzrůstá, zjevil se před mým vnitřním zrakem Baba a já nahlédla, jak říká :“ Rád bych Ti ukázal všechny lidi, kteří dosud žili na Zemi“ Tento vhled mne vyplašil, ale Baba pokračoval, vedl svou pravou ruku ve velkém oblouku ve směru nebes a odhaloval něco, co se podobalo milionu malých hvězd. Vysvětloval, že každý člověk, který na Zemi žije se vydal na Cestu s Cílem opět se sjednotit s Pravým Já . Většina lidí si toho ale bohužel není vědoma, žije své životy zaslepeně, nechávajíce se vést svými smysly. To je nechává přichycené na potřebách těla a vnějšího světa. Charakterizoval tento proces jako dlouhou, postupnou cestu evoluce. Spousta lidí na tuto Cestu nastoupila na nevědomé úrovni více či méně úspěšně. Někteří se od tohoto procesu už osvobodili. Ty, kteří pochopili smysl znovuzrozování a osvobodili se od všech vazeb k materiálnímu světu, takže se stali připravenými dosáhnout Cíle rychleji mi ukázal vzápětí. Opsal svou rukou další široký oblouk na protilehlou stranu a já viděla podobné hvězdy, ale bylo jich mnohem méně, než na straně druhé. Vysvětlil mi, že tyto svítící hvězdičky ztělesňují Duše, které se již osvobodily od všech vazeb a poznaly své Pravé Já. 
Poté mi ukázal příkop, která obě tato shromáždění světelných těl navzájem oddělovala a který musí být překonán. Tato propast může být přeskočena jen, budou-li odpoutány všechny vazby, jak baba říká : „všechna zavazadla navíc“ . Jestliže ale na „věcech“ pevně trváme, je zavazadlo na přeskočení tohoto příkopu příliš těžké. Přítomnost, tato doba do které jsme se znovuzrodili ale může naší Spásu zajímavým způsobem urychlit, protože všechny aspekty života budou vstoupením do nového tisíciletí zesíleny. Ono zvyšující se tempo nás může přemoci. Ale také nás může hnát dopředu, neboť nám zvýšená axiální síla pomáhá věnovat se s obzvláštní obětavostí a oddaností naší úloze. Je na nás, učiníme-li tuto zvýšenou energii užitečnou a „půjdeme kupředu“ a nebo se vzdáme a necháme se „převálcovat“. To je naše rozhodnutí a nikdo nám ho nemůže vzít. To tedy také předpokládá, že se mys sami budeme snažit a nebudeme pěstovat žádnou přehnanou sebekritiku, žádné sebebičování, protože to jsou jen bezvýznamné, nesmyslné, k ničemu nevedoucí vlastnosti.
My všichni bychom měli vyštrachat na pomoc všechny naše osobní mapy, a odkrýt oblasti, které máme k použití. Každý z nás jsme při zrození byl magneticky přitahován určitou konkrétní rodinou a jejími rozličnými členy, stejně tak dědictvím nacionality, rasy a země, což nás dále ohraničuje. 
Při narození mého prvního dítěte jsem, vzpomínám si, řekla, že by moc pomohlo, kdyby se miminko rodilo s návodem k použití, s takovým tím, jaké se přikládají k domácím spotřebičům atd. Dnes už vím, že se rodíme s mnohými upozorněními, s mnohými návody, ale musíme být detektivové a objevitelé, kteří je najdou a rozluští jejich význam.
Rodíme se se smlouvou, kterou máme dodržet. Je jen na nás, jak jí uplatníme. Nebude-li akceptována, někdy v budoucnu k tomu, tak, jak to dovolí okolnosti, dostaneme opět příležitost. Musíme naplnit všechny smlouvy, protože ten, kdo si je sestavil jsme my.
Co si s sebou do každého nového života neseme a z čeho se skládá záplatovaná deka ? A co více, co máme použít, abychom různé záplaty, které jsou ještě z minulých let aktivní, zpracovali ? 
Počítačový věk nám zjednodušuje porozumět tomu. Představme se, že se rodíme s počítačovým programem, který přitahuje zkušenosti, události, lidi a vztahy, které nám umožňují zakončit nevyřízené události z minulých životů. Je tolik počítačů, kolik je lidí, a stojí za povšimnutí, že žádný počítač není identický s žádným jiným. To platí i o členech rodiny, i o dvojčatech. Každý počítač je naprogramován odpovídajíce osobním životním dějinám, příběhům každého člověka, které vycházejí z jeho mnoha pobytů na Zemi. Je obecně známo, že žádní dva lidé nemají shodný otisk prstu, a ani další části těla. Nepřeberné množství individuálních povahových vlastností je ohromující. Každý člověk má unikátní karmickou minulost kterou si s sebou zčásti přináší s narozením. Ne všechny vlivy, vstupy z minulých životů, mohou být zpracovány v současnosti. Pokud ale žijeme, způsobujeme novou karmu, kterou budeme, jak to situace dovolí, zpracovávat v budoucnu. Pouze pokud dovolíme Vyššímu vědomí, aby nás použilo jako Svůj nástroj, vyvarujeme se nového komického dluhu, který by musel být někdy v budoucnu splacen.
Naše rozhodovací svoboda je ohraničena. Záleží jen na nás, jak se chováme, což rozhoduje o tom, v jaké míře využijeme možnosti, které jsme dostali. Z různých aspektů našeho života se můžeme buď poučit, nebo je ignorovat. Pokud je ignorujeme, vzdáváme se šance uvolnit se z minulých činů. Vnitřní světlo se pak nebude moci projevit v našich myšlenkách, pocitech, slovech a činech a nepodaří se nám konečně se osvobodit od vlády ega.
Každý a vše na tomto světě je plné „chyb“. Jen Pravé Já je dokonalé. V mnoha kulturách bylo běžné, že umělci do svého díla úmyslně vsunuly chybu, protože absolutně perfektní je přisuzováno jen Bohu. 
Máme chyby a stejně tak stránky positivní, jenže hodně lidí se pokouší své nedostatky skrýt. Balamutí sami sebe, i ostatní tím, že jsou perfektní. Ale tento postoj nevede ani ke zralosti ani k dokonalosti. Jen jsme-li připraveni přiznat si své slabiny, můžeme je korigovat a kráčet kupředu. Takže, místo toho, abychom své negativní aspekty popírali, přiznejme si je, ať se můžeme změnit, jinak to totiž nejde.