Dalajlama

Vlastním jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho byl v roce 1939 přiveden do Lhasy, kde o dva roky později začalo jeho vzdělávání. Jako pětadvacetiletý získal titul geše. V roce 1950, kdy Tibet začala vážně ohrožovat Čína, byl pouze šestnáctiletý dalajlama požádán, aby se chopil světské i duchovní moci.1951 obsadila Čína Tibet vojenskou silou, 1954 navštívil dalajlama Peking kvůli mírovým jednáním s Mao Ce-tungem. 1956 odešel do Indie, aby se zúčastnil oslav svátku Vesak a rokoval zde s předsedou vlády Jawaharlal Nehru o podmínkách a situaci v Tibetu, které se neustále zhoršovaly. 10. března 1959 vypuklo povstání ve Lhase, rychle a krutě potlačené čínskou armádou, a díky následné okupaci byl dalajlama nucen o sedm dní později odejít do vyhnanství spolu s 80 000 dalšími exulanty.

Od roku 1960 přebývá v severní Indii, v Dharamsale, kde založil tibetskou exilovou vládu. Dalajlama přiměl OSN, aby se zabývala tibetskou situací a výsledkem je postupné přijetí tří rezolucí z let 1959, 1961 a 1965, které Čínu vyzývají k respektování lidských práv Tibeťanů. Roku 1963 dalajlama veřejně vyhlásil tibetskou demokratickou ústavu, založenou na deklaraci lidských práv a buddhistických principech. Dalajlama procestoval mnoho států: Severní a Jižní Ameriku, řadu evropských zemí, například Českou republiku a Velkou Británii, ale i Japonsko, Thajsko či Austrálii a hovořil s jejich politiky i náboženskými představiteli.

V roce 1989 byla dalajlamova cesta nenásilí, lásky, míru a porozumění kvitována Nobelovou cenou za mír. Dalajlama je mezinárodně uznávanou kapacitou ve věcech lidských práv a buddhistické filosofie. Je autorem zhruba čtyřiceti knih, některé vyšly i u nás: Cesta ke svobodě, Radost ze života a umírání v pokoji a další.

Při meditaci musí být mysl upřena na jediný předmět, k tomu se používá například technika mentální koncentrace.