Ať už věříme v nějaké náboženství nebo nevěříme, není člověka, který by si necenil lásky a soucítění. Už v okamžiku zrození se ocitáme v laskavé péči rodičů a i později v životě, když zažijeme utrpení, nemoc nebo stáří, jsme opět závislí na laskavosti druhých. Jestliže tedy jsme na počátku i na konci našich životů závislí na laskavosti ostatních, proč bychom se mezi tím neměli chovat laskavě k druhým?

Rozvíjení laskavosti (pocitu sounáležitosti se všemi lidskými bytostmi) nezahrnuje zbožnost, již normálně spojujeme s běžnou náboženskou praxí. Není jen pro ty, kteří věří nějakému náboženství, ale pro všechny bez ohledu na rasu, náboženství a politickou orientaci. Je pro každého, kdo se považuje především za člena lidské rodiny a kdo vidí věci ze širšího a dlouhodobějšího pohledu. Je to účinný cit, který bychom měli rozvíjet a užívat; my ho často naopak zanedbáváme, hlavně v mládí, kdy zažíváme falešný pocit bezpečí. Vezmeme-li v úvahu dlouhodobější hledisko, skutečnost, že všichni si přejí dosáhnout štěstí a vyhnout se utrpení, a budeme si udržovat vědomí své relativní nedůležitosti oproti nespočetným ostatním, můžeme dojít k závěru, že je užitečné se podělit o svůj majetek s ostatními. Když se naučíte tomuto pohledu na svět, umožní vám to opravdové soucítění - opravdový pocit lásky a úcty k ostatním. Vlastní štěstí přestává být pak vědomým úsilím o nalezení sebe sama; stává se automatickým a vše převládajícím vedlejším produktem celého procesu lásky a služby druhým.

Dalším, v každodenním životě velmi užitečným výsledkem duchovního rozvoje je skutečnost, že přináší klid, vyrovnanost a otevřenou mysl. Naše životy jsou v neustálém pohybu, což vytváří mnoho potíží. Když se s nimi střetáváme s vyrovnanou a čistou myslí, dají se úspěšně vyřešit. Když naproti tomu ztratíme kontrolu nad svým vědomím kvůli nenávisti, sobeckosti, žárlivosti a zlosti, ztrácíme smysl pro soudnost. Naše mysl je zaslepena a v tomto nestřeženém okamžiku může vzejít cokoli, i válka. Proto je úsilí o soucítění a moudrost užitečné všem, obzvláště těm, kteří jsou zodpovědní za řízení mezinárodních záležitostí, v jejichž rukou spočívá moc a možnost vytvořit světový mír.

Ať se stanu v každé době, nyní a navždy, 
ochráncem těch bez ochrany, 
vůdcem pro ty, co ztratili cestu,
lodí pro ty, kteří plují přes oceán,
mostem pro ty, kteří přecházejí řeky,
úkrytem pro ty, co jsou v nebezpečí,
svítilnou pro ty, co nemají světlo,
útočištěm pro ty, co nemají kde hlavu složit
a sluhou pro všechny potřebné. 
To je smysl života, abychom si pomáhali. Jakoukoliv drobností

Jeho svatost Dalajlama