THOVT
Původ. Egyptský. Bůh moudrostí a učenosti personifikovaný měsícem.
Známé období uctívání: Asi od 3000 př.n.l. do konce starého Egypta.
Synonyma: Džehutej (archaický tvar), Thot(h) a Tautos (řec.) aj.
Centrum kultu: Chmunev (řec. Hermopolís, dnešní Ešmunén), Neéheb (řec. Eíleíthýiaspolis, dnešní Káb), také chrámy na Sinaji, v Núbii (Dakka) aj.
Umělecké památky: Sochy, kamenné reliéfy, nástěnné malby aj.
Literární prameny: Texty pyramid Kniha mrtvých aj .
Thovt byl uctíván jako bůh s mnoha funkcemi. Mezi jiným byl patronem písařů, sám zvaný „Písař bohů”, vynálezcem řeči a hieroglyfického písma, počítání a měření času, lékařství, astronomie, kouzelnictví a dalších oborů. Vystupoval jako významný prostředník mezi bohy, jako jejích nejvyšší „kancléř” a mluvčí. Na nápisech byl uváděn jako syn boha Rea, v mýtech někdy vystupoval jako potomek boha Sutecha zrozený z jeho hlavy. V Chmunevu byl uctíván jako stvořitel světa. Všeobecně byl považován za boha měsíce, a tedy za protějšek boha slunce Rea.
Egypťané ho zobrazovali nejčastěji jako muže s hlavou ibise nebo paviána, někdy pouze v podobě ibise nebo sedícího paviána s tělem pokrytým peřím. Mezi jeho atributy patřila koruna a srpek měsíce, ze zvířat mu byl zasvěcen ibis a pavián. Mumifikovaná těla těchto zvířat nalezli archeologové zejména nedaleko Tuna el-Gebelu u Ešmunénu a také ve vesetské nekropoli.
Všeobecně byl pokládán za dobrotivého boha, který úzkostlivě dbal na dodržování zákonů a spravedlnosti. Odpovídal nejen za zapisování duší přicházejících do podsvětí, ale také za posuzování jejich odpovědí při obřadu „vážení srdcí” v „síni obou pravd”, kdy se rozhodovalo, zda budou žít věčným životem, nebo zda je sežere „Velká požíračka” bohyně Amemait Texty pyramid zmiňují i jeho krutou stránku, kdy nepřátelům pravdy stínal hlavy a rval jim srdce z těla.
Řekové jej ztotožňovali s Hermem a nazývali ho Hermés Trismegistos. Údajně sám zaznamenal veškeré své znalosti ve 42 knihách, které se později staly základem tzv. hermetických spisů a ovlivnily řadu antických i raně křestanských autorů.
Ukázka z knihy Encyklopedie Bohů, Michael Jordan, Volvox Globator 1997,