SUTECH
Původ: Egyptský. Bůh chaosu a neštěstí, též bůh bouří, moře a pouště.
Známé období uctívání: Asi od 3000 př.n.l. do konce starého Egypta.
Synonyma: Set, Seteš, Setech, Suty, Seth (řec. a lat.).
Centrum kultu: Nubet (řec. Ombos, dnešní Kóm Ombo v Horním Egyptě), v Dolním Egyptě v Džaanetu (řec. Tanis) a v Permedžetu nedaleko oázy Fajjúm.
Umělecké památky: Sochy, kamenné reliéfy, nástěnné malby aj.
Literární prameny: Texty pyramid, Texty rakví, Kniha mrtvých, Papyrus Chestera Beattyho I, Vítězství Hora nad Sutechem atd.
Sutech je bohem, který obecně ztělesňuje nepřátelství a násilí, který byl však v jisté době značně ctěn a respektován. Za jeho rodiče byli považováni byl bůh země Geb a bohyně nebe Nut, jeho sourozenci byli bohyně Eset, bůh Usire a bohyně Nebhtet, kterou si později vzal za manželku. Méně často je spojován se semitskými bohyněmi války Anat a Astarté. Byl zobrazován buď jako mladý muž v bederní roušce s hlavou blíže neurčeného zvířete se vztyčenýma ušima a dlouhým ohnutým rypákem, nebo v podobě zvířete se vztyčeným ocasem, které se nepodobá žádnému známému tvaru. Sutechovými posvátnými zvířaty byli mimo jiné vepř, kanec, hroch (jako ničivý vodní element), husa, osel, gazela, někdy ho ztělesňoval také krokodýl.
Někdy během 3. tisíciletí př.n.l. za vlády 2. dynastie došlo k porušení obvyklé praxe, podle níž jako tradiční ochránce krále vystupoval bůh Hor a na jeho místo v této funkci postoupil Sutech. Několik egyptských panovníků jeho kult velmi podporovalo i mnohem později, poté, co opět zvítězila původní tradice, např. někteří králové z rodu Ramessovců nebo Thutmose III. z 18. dynastie, který se tituloval jako „Sutechův nejmilejší“.
Usirovský mýtus poprvé zaznamenaný v Textech pyramid a ve 2. stol. n. l. značně zpopularizovaný řeckým autorem Plútarchem (O Isidé a Osiridovi) popisoval Sutecha jako žárlivého protivníka jeho bratra Usira (kterého zabil, aby se tak zmocnil vlády nad světem. Osmdesát let vedl boj s Usirovým synem, sokolím bohem Horem. Na Sutechovu stranu se nejprve postavil sám bůh slunce Re, avšak nakonec ostré spory a tahanice skončily vítězstvím Hora, který se stal právoplatným panovníkem Horního i Dolního Egypta.
V jiných mýtech vystupoval Sutech jako ochránce boha slunce Ra, když ho bránil před obrovským hadem a Reovým věčným nepřítelem Apopem, který chtěl slunečního boha spolknout.
Kniha mrtvých hovoří o Sutechovi jako o „pánu severní oblohy”, který ovládá bouřková mračna a hromy; smlouva faraona Ramesse II. s chetitským panovníkem Chattušilem III. ho srovnává s chetitským bohem bouře Tešubem.
Sutech byl uctíván také jako mocný a nebezpečný kouzelník a pán (Tuto jeho funkci mimo jiné zmiňoval ve svém všeobecně ceněném díle o starověké egyptské magii český egyptolog František Lexa).
Ukázka z knihy Encyklopedie Bohů, Michael Jordan, Volvox Globator 1997,